reklama
Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • Maur film: právě dokončený sympatický film výtvarnice Lucie Sunkové Strom, který vznikl v česko-francouzské koprodukci technikou malby na skle, chce produkční firma rozšířit i do knižní podoby. Na crowdfundingovém portálu Startovac.cz se rozeběhla sbírka s cílovou částkou 75 tisíc korun.

  • Atmedia: TV mediazastupitelství, které obchoduje především menší tematické stanice, spadlo v roce 2014 do ztráty 2,4 milionu. O rok dříve zisk činil 2 miliony. Tržby předloni klesly ze 156 milionů na 141 milionů. V roce 2015 byl celý obchodní závod převeden na novou společnost Atmedia Czech.

  • O2 IT Services: dceřinka mobilního operátora O2, poskytující IT služby celé skupině, má nového jednatele. Stal se jím Jan Bechyně. Celkový počet jednatelů firmy dosáhl tří.

Hit dne

Nový klip Coldplay: Hymn For the Weekend.

  • Na turné

    Jelen
    04. 3.27. 3.
  • Castingy

    Muzikál Mefisto vypsal konkurzy na vedlejší role, hlavní taneční role a company. Ty se uskuteční 3. a 4. února 2016 v pražském Divadle Hybernia, kde bude muzikál uváděn od listopadu 2016. Výkonným producentem kusu je Michal Mückstein.

Recenze

David Bowie: Blackstar

Řada nekrologů připjala novince Blackstar před několika týdny zesnulého zpěváka Davida Bowieho superlativy mechanicky. Za zásluhy, jako projev… (dosaďte dle konkrétního textu), automaticky, aniž by se přitom vůbec zabývaly obsahem desky, jejíž kvality v přílivu vzpomínek a hodnocení interpretova přínosu zanikají. 

Nekritickému přijetí se však dostalo již předchozí Bowieho nahrávce The Next Day, s níž před třemi lety učinil tečku za desetiletou tvůrčí přestávkou. Volně na ní rozvíjel tvorbu ze sedmdesátých let, především tu z legendární „berlínské“ trilogie, odrážející rozpolcený charakter obyvatel železnou oponou rozpolceného města. Šlo o comeback sice vydařený, avšak obalený mnohými „ale“, z nichž tím hlavním bylo, zda je toto stále týž Bowie, který se na experimentálních deskách z devadesátých a „nultých“ let dostal daleko za kulturní horizont posluchače středního proudu.

Naštěstí novinku těchto „ale“ provází jen poskrovnu a pochyby o autenticitě nejsou nasnadě. Bowie s doprovodnou kapelou seskládanou tentokráte převážně z méně známých hudebníků nahrál sevřenou desku, která má daleko k přehledným písničkám předchůdce. Inspiraci čerpal od art rocku sedmdesátých let přes jazz rock po minimalismus a výsledkem je syrové, autentické album, jehož skutečný charakter se pomalu, plíživě vynořuje až s přibývajícími poslechy.