Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi
 

Universal Music se vydal na nelehkou, ale jedinou správnou cestuPoznámka

08:00, 19. 6. 2013

"Sláva, přežili jsme nejtěžší roky a nyní už se zase můžeme věnovat vyhledávání nových hudebních talentů." Takové motto rezonovalo na včerejším showcase největší gramofirmy Universal Music.

Ta po dlouhé době představila tři nové projekty (a má v zásobě další), které by - při šťastné konstelaci a dostatečných investicích - měly zabezpečit část budoucích příjmů firmy: slovenskou písničkářku Annu Veselovskou, havířovskou kapelu Nebe a zpěvačku a autorku Lenny.

Jako nejperspektivnější investicí se jeví a nejrychlejší návratnost slibuje poprockové Nebe. Kapela se za několik let koncertování a třeba i díky nedávnému předskakování Kryštofovi na velkém turné vyhrála do ideální podoby, která dává zapomenout na poněkud neslaný nemastný debut Legosvět. Nebe má v rukou několik trumfů, které bezpochyby zafungují na dívčí publikum: sexy image mladých kluků, příjemné melodické písničky (v dobrém slova smyslu) a výborně komunikativního frontmana Petra Harazina (aktivum k nezaplacení).

Lenny (mimochodem dcera zpěvačky Lenky Filipové)  je běh na dlouhou trať. Písničkářka s osobitým projevem, zajímavým "chraplákem" a ne úplně nejpřístupnějším indie popem s najazzlým nádechem někde na pomezí Rebekky Karijord a Stiny Nordenstam vyžaduje promyšlený, dlouhodobý a přesně zacílený marketing, který by to správné publikum teprve dokázal "vytvořit". Zato se může zaměřit nejen na Českou republiku, ale i na další, třeba anglosaské země - výhodou Lenny je nepřehlédnutelný exportní potenciál.

Nejtěžší práce bude podle všeho s Annou Veselovskou. Nejde jen o to, že se typem repertoáru a výrazným hlasem (opravdu nevšedním) trochu tlačí na marketingovou pozici již dlouho obsazenou Anetou Langerovou, ale i o přístup. Neschopnost, možná nezájem o kontakt a komunikaci s publikem se dá tolerovat či adorovat u alternativních hvězd s určitým statusem kultu, u začínajících projektů je ale zničující slepou uličkou.

Ať již investice Universal Music dopadnou jakkoliv, je potěšující slyšet, že prostor a šanci dostávají autorské osobnosti či kapely, nikoliv uměle sestavené záležitosti s mazaným manažerem v zádech. Nelehká, ale z dlouhodobého hlediska jediná správná cesta.

Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Share on LinkedIn0

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • UPC Česká a Slovenská republika: do marketingového oddělení kabelového operátora nastoupili Jindřich Rampulka (rozvoj zákaznických propozic pro střední a velké firmy v regionu střední a východní Evropy) a Tomáš Janovec (online kampaně B2B pro malé a střední podniky ).

  • Publicis One: jedna z mediálních agentur skupiny mění celosvětově název z Mediavest/Spark na Spark Foundry. Během léta dojde k rebrandingu i české lokální pobočky.

  • AMI Communications: PR agentura získala nového klienta, letos těžce zkoušenou e-sámošku Rohlik.cz (kauza se zaměstnáváním Ukrajinců), pro kterou zajistí služby produktové a korporátní komunikace. Za Rohlik.cz doposud mluvila Michala Gregorová.

Hit dne

Nový story trailer k chystané PC/konzolové hře Kingdom Come: Deliverance (launch únor 2018).

  • Na turné

    Chinaski
    24. 10.16. 11.
  • Castingy

    Česká televize, útvar Výroby TS Brno, vypsala výběrové řízení na pozici výkonný producent. Předpokládaný datum nástupu září 2017. Podrobnosti na webu Kavčích hor.

Recenze

Po strništi bos

Dlouho očekávaný prequel ke slavné Obecné škole se všemi svými přednostmi i nectnostmi. S tím, že těch druhých bohužel poněkud převažuje. Zatímco u Školy se mělký příběh, spíše volně nahozený sled scének, díky skvělým dialogům, přehršli vtipů a výborným hereckým výkonům ještě snesl, u dějového předfilmu Po strništi bos absence nějakého výraznějšího děje už hodně dráždí.

A to nejen vzhledem k výrazně menšímu počtu laskavě humorných scének, povedených hlášek atd, ale i kvůli způsobu vzniku scénáře. Film nezapře, že vznikl jako "sesypaný" scenáristický pelmel ze stejnojmenné, autobiograficky laděné povídkové knížky Zdeňka Svěráka. Vydobytí místa v klukovské partě na malém městě nebo náhled do dávné rodinné historie (jejíž pointu navíc divák odhadne dávno před koncem filmu) jsou sice hezké náměty pro několik "bakalářských" povídek, samy o sobě však rozsáhlý prostor celovečerního filmu neunesou.

A tak hlavními devizami novinky Jana Svěráka jsou povedené výkony herců, zejména představitelů dětských rolí. Především Alois Grec coby "malý Zdeněk Svěrák" září - je roztomilý, nikoliv přeslazený, a rozhodně se nenechá zastínit plejádou slavných hereckých kolegů (Tereza Voříšková, Oldřich Kaiser, Hynek Čermák, novou polohu dědečka ukázal Jan Tříska). Jedinou výjimkou je nadaný Ondřej Vetchý, který v roli tatínka působí poněkud bezkrevně a zakřiknutě.

I přes mělkost příběhu se však dá čekat, že se na Po strništi bos pohrnou davy. Oba Svěráci totiž vše dokázali (ostatně jako u několika předchozích snímků) umně zaobalit jakousi aurou hřejivých a nostalgických vzpomínek na dětství/předchozí roky, které jsou univerzální pro všechny.