reklama
Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi

MasarykRecenze

9. 3. 2017

Vysoce ambiciózní a vysoce nesrozumitelný film. Kde se stala chyba? Režisér Julius Ševčík (Normal, Restart) a scenáristé Petr Kolečko s Alexem Koenigsmarkem rozstřelili celý snímek do tak nesourodé a obtížně sledovatelné skrumáže fragmentů, že v celém pelmelu (o jednotném tvaru se dá stěží mluvit) výjevů a jejich návaznosti má potíže orientovat se i člověk, který děje kolem mnichovské dohody 1938 a reálie První republiky solidně načetl. O běžném divákovi nemluvě.

Takže tu máme rovinu diplomata a bohéma Jana Masaryka, který je zatížen velkým jménem, spojeným s Prezidentem osvoboditelem, a kterého sledujeme jednak v časech okolo Mnichova a jednak za jeho pobytu v americkém sanatoriu poté. Nevypočitatelné těkání mezi těmito polohami je současně zahuštěno spletitými diplomatickými hrátkami mezi Masarykem na jedné straně, a francouzskými, anglickými diplomaty, Konrádem Henleinem, Edvardem Benešem (!) atd. na straně druhé. Obzvláště vydedukovat, v čem spočívala Benešova finta na Masaryka, je úkol hodný zkušených kryptologů. Tady budou mít hlavu zamotanou i největší kingové z Černínského paláce.

Za takových okolností mohou Karel Roden (Masaryk), Oldřich Kaiser (Beneš) a další hrát třeba jako bozi, ale diváka spíše bolí hlava při přemýšlení, kdo tedy v Mnichově vlastně převezl koho a kdo za daných okolností "vyhrál". Škoda nevyužité šance, i v kontextu solidně odvedeného filmového řemesla kreativních a technických profesí filmu. Mimochodem, tvůrci Masaryka jakoby si tento handicap uvědomovali a promo z velké části postavili nesmyslně na náznacích lechtivých sekvencí Masarykových souloží a fetování. Spoiler: většina scén tohoto druhu obsahuje již trailer, film toho nenabídne o mnoho více.

reklama
Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Share on LinkedIn4

Odběr newsletteru:

reklama

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • Burda Praha: vydavatelství startuje nový magazín Loving, zaměřený na millennials. Šéfredaktorkou titulu s půlroční periodicitou je Stanislava Lindenthalová Pecková, která je zároveň ředitelkou publicistiky v časopise Marie Claire.

  • Media Bohemia: velká mediální skupina může získat majoritu v Hitrádiu Vysočina 94,3 FM. Vysílací rada nyní povolila převod 20 procentního podílu od spolumajitele Petra Dvořáka (nejedná se o šéfa ČT, pozn. aut.) na Media Bohemia. Ta doposud v rádiu držela 50 procent.

  • Hlidacipes.org: menší zpravodajsko-publicististický portál rozšiřuje obsah o dvě regionální mutace - pro Ústecký a pro Olomoucký kraj. Server na to od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (podnikatelé Cichoň, Hák, Kaucký, Winkler nebo Silke Horáková) dostal 1,78 milionu korun.

Hit dne

Další, téměř dvouminutový trailer k sedmé řadě Game of Thrones. Nová řada startuje v červenci.

  • Na turné

    Chinaski
    24. 10.16. 11.
  • Castingy

    Autor libreta a hudby nového muzikálu Iago Janek Ledecký pořádá první casting, který se uskuteční ve čtvrtek 16. února v pražském divadle Hybernia.

Recenze

Rammstein: Paris

Přestože v posledních době čas od času problesknou zprávy, že němečtí industriální metalisté Rammstein pomalu chystají novou studiovou desku (údajně mají několik desítek skladeb v různém stádiu rozpracovanosti), obří manažerský/byznysový/vydavatelský stroj kolem kapely jede dál ve stejných kolejích. Stále na lačné fanoušky chrlí množství merchandisingu a při absenci vydaného nového materiálu i řadu hudebních/obrazových nosičů.

A tak nedlouho po živáku Rammstein in Amerika (nahráno 2010 v Madison Square Garden, vydáno 2015) je tu další živé (video)album Paris. To se nahrávalo ve dvou dnech v roce 2012 v pařížské aréně Palais Omnisports de Paris-Bercy. Pro všechny, kteří před několika dny minuli dva pražské koncerty Rammstein, je Paris docela slušnou náhražkou. Obzvláště, když si lze vybrat z opravdu bohatého rejstříků edic s nejrůznějšími bonusy.

Znalci by měli zastříhat ušima již při znalosti faktu, že režisérem živého záznamu z Paříže se stal renomovaný Jonas Åkerlund. Ten pro skupinu natočil například videoklipy Mann gegen Mann nebo Pussy. Kromě toho spolupracoval i s Madonnou, Metallicou, U2, Britney Spears, Blink-182 nebo Lady Gaga. A hlavně, kdysi dávno v 80. letech hrál v kultovní švédské blackmetalové kapele Bathory.

Åkerlund arénu zaplnil 25 kamerami, narval je mezi diváky, k muzikantům na pódium, na strop, kde se dalo. Samotný záznam pak není pouhým sestřihem jednotlivých záběrů, ale je i obohacen řadou nejrůznějších triků, dotáček, vsunutých sekvencí, zpomalovaček. Paris tak působí vysoce dynamickým dojmem plus tentokráte promo tirády opravdu nelhaly, divák se ke kapele dostane skutečně mimořádně blízko. Stejně jako u Rammstein in Amerika i zde platí: kvalitně udělaný produkt.