reklama
Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi

Obr DobrRecenze

4. 9. 2016

Další z dětských filmů, který podobně jako třeba Tři bratry Jana Svěráka dospělý jen velmi obtížně zhodnotí. Obr Dobr je tak specifický film pro nejmenší, s cílovkou dejme tomu od čtyř až sedm let (max), že se v drtivé většině nachází zcela mimo svět dospěláků (toto není hodnocení, pouze neutrální konstatování).

Pár slov alespoň k filmařině: bohužel oproti brilantním Tintinovým dobrodružstvím, nabitým spádem a nekončící akcí, má Steven Spielberg méně jistou ruku. Ať již je to opravdu hodně rozvleklým příběhem (autorkou scénáře je Melissa Mathison, která sepsala scénář i pro legendárního E.T. Mimozemšťana) nebo poněkud topornou hlavní hrdinkou v podání debutující Ruby Barnhill, kouzlo vtažení do pohádkového světa autora knižní předlohy Roalda Dahla se ne a ne dostavit. Byť kamera Janusze Kamińskiho hodně čaruje.

Spielberg kupodivu nevyužil ani šanci, kterou mu skýtá animace, a na tomto poli nabídl pouze průměrnou podívanou (jednu z mála výjimek tvoří sekvence s kouzelným stromem). Co naopak smutně překvapí, jsou infantility, které si režisér mohl odpustit - ano, u scény s prdící anglickou královnou se některé děti smějí, na autora Spielbergova umu a renomé je to dost pod úroveň. Spíše obezlička: pokud nezaujmu celkovým příběhem, pomohu si jistotou, tedy prděním.

Na druhou stranu, film je doposud diváky v kinech přijímán spíše rozpačitě rovněž z toho důvodu, že se mu relativně zdařile podařilo vystihnout Dahlovu poetiku. A ta je na hony vzdálená dnešním Hvězdným válkám nebo Transformers. Možná v tom tkví největší klad Spielbergova filmu. Bez hodnocení (viz úvod).

reklama
Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Share on LinkedIn6

Odběr newsletteru:

reklama

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • Burda Praha: vydavatelství startuje nový magazín Loving, zaměřený na millennials. Šéfredaktorkou titulu s půlroční periodicitou je Stanislava Lindenthalová Pecková, která je zároveň ředitelkou publicistiky v časopise Marie Claire.

  • Media Bohemia: velká mediální skupina může získat majoritu v Hitrádiu Vysočina 94,3 FM. Vysílací rada nyní povolila převod 20 procentního podílu od spolumajitele Petra Dvořáka (nejedná se o šéfa ČT, pozn. aut.) na Media Bohemia. Ta doposud v rádiu držela 50 procent.

  • Hlidacipes.org: menší zpravodajsko-publicististický portál rozšiřuje obsah o dvě regionální mutace - pro Ústecký a pro Olomoucký kraj. Server na to od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (podnikatelé Cichoň, Hák, Kaucký, Winkler nebo Silke Horáková) dostal 1,78 milionu korun.

Hit dne

Další, téměř dvouminutový trailer k sedmé řadě Game of Thrones. Nová řada startuje v červenci.

  • Na turné

    Chinaski
    24. 10.16. 11.
  • Castingy

    Autor libreta a hudby nového muzikálu Iago Janek Ledecký pořádá první casting, který se uskuteční ve čtvrtek 16. února v pražském divadle Hybernia.

Recenze

Rammstein: Paris

Přestože v posledních době čas od času problesknou zprávy, že němečtí industriální metalisté Rammstein pomalu chystají novou studiovou desku (údajně mají několik desítek skladeb v různém stádiu rozpracovanosti), obří manažerský/byznysový/vydavatelský stroj kolem kapely jede dál ve stejných kolejích. Stále na lačné fanoušky chrlí množství merchandisingu a při absenci vydaného nového materiálu i řadu hudebních/obrazových nosičů.

A tak nedlouho po živáku Rammstein in Amerika (nahráno 2010 v Madison Square Garden, vydáno 2015) je tu další živé (video)album Paris. To se nahrávalo ve dvou dnech v roce 2012 v pařížské aréně Palais Omnisports de Paris-Bercy. Pro všechny, kteří před několika dny minuli dva pražské koncerty Rammstein, je Paris docela slušnou náhražkou. Obzvláště, když si lze vybrat z opravdu bohatého rejstříků edic s nejrůznějšími bonusy.

Znalci by měli zastříhat ušima již při znalosti faktu, že režisérem živého záznamu z Paříže se stal renomovaný Jonas Åkerlund. Ten pro skupinu natočil například videoklipy Mann gegen Mann nebo Pussy. Kromě toho spolupracoval i s Madonnou, Metallicou, U2, Britney Spears, Blink-182 nebo Lady Gaga. A hlavně, kdysi dávno v 80. letech hrál v kultovní švédské blackmetalové kapele Bathory.

Åkerlund arénu zaplnil 25 kamerami, narval je mezi diváky, k muzikantům na pódium, na strop, kde se dalo. Samotný záznam pak není pouhým sestřihem jednotlivých záběrů, ale je i obohacen řadou nejrůznějších triků, dotáček, vsunutých sekvencí, zpomalovaček. Paris tak působí vysoce dynamickým dojmem plus tentokráte promo tirády opravdu nelhaly, divák se ke kapele dostane skutečně mimořádně blízko. Stejně jako u Rammstein in Amerika i zde platí: kvalitně udělaný produkt.