reklama
Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi

Obr DobrRecenze

4. 9. 2016

Další z dětských filmů, který podobně jako třeba Tři bratry Jana Svěráka dospělý jen velmi obtížně zhodnotí. Obr Dobr je tak specifický film pro nejmenší, s cílovkou dejme tomu od čtyř až sedm let (max), že se v drtivé většině nachází zcela mimo svět dospěláků (toto není hodnocení, pouze neutrální konstatování).

Pár slov alespoň k filmařině: bohužel oproti brilantním Tintinovým dobrodružstvím, nabitým spádem a nekončící akcí, má Steven Spielberg méně jistou ruku. Ať již je to opravdu hodně rozvleklým příběhem (autorkou scénáře je Melissa Mathison, která sepsala scénář i pro legendárního E.T. Mimozemšťana) nebo poněkud topornou hlavní hrdinkou v podání debutující Ruby Barnhill, kouzlo vtažení do pohádkového světa autora knižní předlohy Roalda Dahla se ne a ne dostavit. Byť kamera Janusze Kamińskiho hodně čaruje.

Spielberg kupodivu nevyužil ani šanci, kterou mu skýtá animace, a na tomto poli nabídl pouze průměrnou podívanou (jednu z mála výjimek tvoří sekvence s kouzelným stromem). Co naopak smutně překvapí, jsou infantility, které si režisér mohl odpustit - ano, u scény s prdící anglickou královnou se některé děti smějí, na autora Spielbergova umu a renomé je to dost pod úroveň. Spíše obezlička: pokud nezaujmu celkovým příběhem, pomohu si jistotou, tedy prděním.

Na druhou stranu, film je doposud diváky v kinech přijímán spíše rozpačitě rovněž z toho důvodu, že se mu relativně zdařile podařilo vystihnout Dahlovu poetiku. A ta je na hony vzdálená dnešním Hvězdným válkám nebo Transformers. Možná v tom tkví největší klad Spielbergova filmu. Bez hodnocení (viz úvod).

reklama
Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Share on LinkedIn6

Odběr newsletteru:

reklama

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • Depeche Mode: své turné Global Spirit Tour, které letos projede Evropu včetně České republiky a Severní Ameriku, rozšíří v roce 2018 na stadiony v Mexiku, Peru, Kolumbii, Chile, Brazílii a v Argentině. Promotérem je Live Nation.

  • CET 21: natáčí druhou řadu dokumentární série Holky pod zámkem. Titul přináší pohled do soukromí a duší žen, které si odpykávají trest v ženských věznicích ve Světlé nad Sázavou, Opavě a Velkých Přílepech.

  • Antimonopolní úřad: začal v těchto dnech projednávat navrhované byznysové spojení čínské CEFC, Ivana Jakaboviče a Josefa Tkáče, navrhovatelé mají získat možnost společně kontrolovat společnost J&T Finance Group.

Hit dne

Nový klip Zrní: Jiskřící raketa TOTO.

  • Na turné

    Divokej Bill
    25. 5.02. 9.
  • Castingy

    Autor libreta a hudby nového muzikálu Iago Janek Ledecký pořádá první casting, který se uskuteční ve čtvrtek 16. února v pražském divadle Hybernia.

Recenze

Depeche Mode: Spirit

Tahle kapela snad nedokáže natočit špatné album. Ne, že by se o to někdy nesnažila. Zejména v období kolem alba Ultra (1997), kdy uvnitř Depeche Mode eskalovaly neshody a drogové excesy zpěváka Davea Gahana, to bylo pořádně nahnuté. Výsledkem byla ovšem "jen" velmi slušná, nadprůměrná deska. Od té doby však skupina dokázala najít ideální modus vivendi - nahrávky vydává v poklidném tempu jednou za čtyři roky a jen v případě vysoké kvality výsledného materiálu.

Rozsáhlá turné, navštěvovaná miliony věrných fanoušků, mají stále aureolu hudebního svátku. A co hlavně, do skladatelského procesu se vedle dříve výhradního autora Martyho Gorea (mimochodem, subjektivně asi nejlepšího autora popové hudby na světě, pozn. aut.) postupně zapojil i frontman Gahan (který mimochodem natočil i dvě velmi slušné sólovky). Na čerstvé nahrávce Spirit nechal Gahan svůj podpis na čtyřech skladbách z celkového počtu 12 (základní edice). Ku prospěchu věci.

Podobně jako v případě několika předešlých desek posluchač dostává dramaturgicky pestrou kolekci propracovaných hitů, z nichž některé lze označit za drahokamy temného popu. Oproti předchozí nahrávce Delta Machine (2013) ubylo (elektro)bluesového feelingu. Kapela jako by se více otočila do svého silného období na konci 80. let a zdůraznila elektronický základ Depeche Mode. Neztratila přitom cit pro podmanivé, nikoliv však laciné melodie a aranže. Výsledkem je silné a nadčasové album, které zúročuje dlouhá léta kapely na hudební scéně. Přitom se však neopakuje a nevykrádá sebe samu.

Příběh Depeche Mode byl, je a bude výjimečný. Když pomineme úsměvné popové začátky v 80. letech, nikdy se nezpronevěřili kreativní svobodě a vysoké laťce kvality. Z de facto alternativního bandu, vydávajícího u alternativní gramofirmy (Mute), se stal celosvětový kolos a jedna z nejúspěšnějších kapel na světě, která rozdává radost desítkám milionů. A novinkové album Spirit hlásá: oheň kreativity a fascinujícího umění DM hoří dál.