Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi
 

Heřmánkův divadelní byznys se bude muset uskromnit

08:43, 28. 1. 2014

Divadelní byznysmen Karel Heřmánek stojí před nepříjemným problémem. Grantová komise hlavního města Prahy Heřmánkovu Divadlu bez zábradlí (DBZ) na rozdíl od předchozích období odmítla udělit granty na letošní rok a na období 2015 až 2018.

Heřmánek žádal pro rok 2014 částku 12,5 milionu korun, která tvoří 32 procent celkového rozpočtu na letošní rok (39,5 milionu). Divadlo chce letos odehrát 280 představení a představí dvě premiéry (jedna, hra Jistě, pane premiére!, proběhla 27. ledna). Podobné částky žádal v rámci víceletého grantu i pro následující roky až do roku 2018.

Podle názoru komise ale "dramaturgický plán divadla neslibuje ani v nové sezóně nic převratně nového... Divadlo založené na podnikatelském záměru, nemůže dlouhodobě spoléhat na podporu z veřejných zdrojů." Divadlo, sídlící v pražském paláci Adria (Karel Heřmánek jej vlastní napůl s Hanou Heřmánkovou), uvádí, že jeho soběstačnost je cca 68 procent. Firma v roce 2010 získala podporu od magistrátu ve výši 7,45 milionu, v roce 2011 pak 8,6 milionu, o rok později 3,8 milionu a loni 1,85 milionu. Za poslední čtyři roky tak z veřejných zdrojů dostala skoro 22 milionů korun.

Jediným projektem, ve kterém byla žádost DBZ úspěšná, je nový ročník festivalu Slovenské divadlo v Praze. Na jeho pořádání divadlo získalo 0,9 milionu z deklarovaného rozpočtu 2,4 milionu korun. Na zalepení předpokládané provozní díry letos a v následujících letech bude muset Heřmánek žádat podporu u dalších institucí nebo získat velkého sponzora nebo ještě pravděpodobněji poněkud revidovat dramaturgický plán. Za posledních deset let Heřmánkovo soukromé divadlo dosáhlo kumulované ztráty 2,7 milionu korun.

Odběr newsletteru:

reklama

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • Václav Marhoul: za film Nabarvené ptáče získal na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v indické Kalkatě cenu Golden Royal Bengal Tiger pro nejlepšího režiséra. Na polském Mezinárodním filmovém festivalu Camerimage Marhoul získal cenu mezinárodní kritiky a kameraman Vladimír Smutný ocenění za kameru Bronze Frog.

  • FTV Prima: druhá komerční televize změnila sídlo z klasické Palmovky na novou adresu na Vinohradské ulici v pražských Strašnicích. To samé se týká mediazastupitelství Media Club.

  • Geometry Prague: aktivační agentura ze skupiny Ogilvy v roce 2018 utržila 153 milionů korun. V meziročním srovnání to je pokles o 23 milionů. Čistý zisk klesl ze 23 milionů na 12 milionů korun.

  • Aerofilms: menší filmový distributor v roce 2018 utržil téměř 32 milionů korun. V meziročním srovnání to je o 7,7 milionu méně. Čistý zisk 6 milionů z roku 2017 se přetočil v loňskou ztrátu 750 tisíc korun.

  • RedHead Music: změny ve vlastnickém portfoliu menšího hudebního labelu. Podíl Antonína Milaty klesl ze 49 procent na 30 procent, podíl Tomáše Staňka vzrostl z 30 procent na 40 procent a podíl Michala Nováka z 21 procent na 30 procent.

  • Ogilvy One: marketingová agentura ze skupiny WPP (čtvrtinu drží Vladimír Šolc) v roce 2018 utržila přes 135 milionů korun. V meziročním srovnání to je o 26 milionů méně. Čistý zisk se zvýšil z 8,7 milionu na 9,2 milionu korun.

  • Na turné

    Visací zámek
    01. 11.07. 12.
  • Hit dne


    Trailer k seriálu The Witcher.

Recenze

Le Mans ´66

Každý tvůrce "automobilového" filmu bude mít tu smůlu (a z diváckého hlediska štěstí), že jeho snažení bude vždy srovnáváno a poměřováno s žánrovým etalonem, snímkem Rona Howarda Rivalové. Tento vynikající historický film o zápolení jezdů F1 Niki Laudy a Jamese Hunta takřka smrdí benzinem a řidičským šílenstvím a nastavuje vysokou laťku pro všechny následovníky.

Le Mans ´66, který vychází z legendárního soupeření vozů Ford a Ferrari na neméně legendárním závodu Le Mans, i přes všechno snažení zúčastněných, od zkušeného režiséra Jamese Mangolda (Logan: Wolverine, Walk The Line atd.) až po ústřední herce Matta Damona a Christiana Balea, při vší úctě benzínem nesmrdí. A to i přesto, že především Bale v roli svérázného závodníka Kena Milese exceluje. Skvělá kamera Phedona Papamichaela (Památkáři, Den zrady, 3:10 Vlak do Yumy), nadprůměrný scénář Mangoldův a hudba Marca Beltramiho.

To vše dává dohromady "jen" nadprůměrný film, solidní filmařinu, nikoliv klíč od brány k filmové extázi. Ať již je to tím, že soutěžení dvou automobilek není až tak strhují téma, nebo se Mangoldovi ze životopisů Milese a konstruktéra aut Carrolla Shelbyho nepodařilo vyextrahovat nadprůměrně silný příběh, Le Mans ´66 bude Rivalům vždy dýchat na záda z uctivé vzdálenosti. Byť prohrát s geniálními Rivaly není žádná ostuda a Mangoldův snímek se ve finále jeví býti zdatným a důstojným soupeřem.