Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Barrandov Studio se vrací k produkci, zahájilo práce na vývoji filmu o Miloši Havlovi

14:55, 7. 7. 2016

Život jediného filmového magnáta, kterého kdy Československo/Česko mělo, se pravděpodobně dočká filmového zpracování. Barrandov Studio (BS; majitelé Tomáš Chrenek a spol.) začalo vyvíjet snímek o Miloši Havlovi, strýci někdejšího prezidenta Václava Havla. Studio se tak po dlouhých letech vrací k vlastní produkci.

Filmový podnikatel Miloš Havel během první světové války slušně rozjel pražské Kino Lucerna, stál u zrodu produkční společnosti Lucernafilm a na počátku 30. let 20. století i barrandovských ateliérů. Scénář pro film s pracovním názvem Miloš Havel bude pro BS psát spisovatel Jan Novák (na fotce vlevo; skvělá mašínovská kniha Zatím dobrý, biografie Miloše Formana nebo komiks o Emilovi Zátopkovi). Bude přitom vycházet z knihy Krystyny Wanatowiczové Miloš Havel - český filmový magnát (mimochodem velmi zdařilé, pozn. aut.).

Pokud vše půjde ideálně, mělo by se začít točit v roce 2018, film by měl jít do kin o rok později. Je však velmi pravděpodobné, že práce na projektu se spíše prodlouží. Projekt má v BS na starost šéf koprodukce a vývoje Lubomír Konečný (vpravo). Vzhledem k historické látce (První republika, protektorát, komunistické Československo) rozpočet filmu podle všeho překročí 100 milionů korun. Barrandov Studio bude na projekt shánět koproducenty, například v sousedním Německu, kde skutečný Miloš Havel zemřel v roce 1968.

Životopis Miloše Havla není jedinou látkou, na kterou se BS zaměřuje. Lubomír Konečný má podle vlastních slov kromě jiného v ruce i jeden scénář Pavla Hajného (Copak je to za vojáka, Když v ráji pršelo).

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Rychlovky

  • Mighty Sounds: 16. ročník letního festivalu (punk, rock‘n’roll, reggae, hc, ska a rockabilly), přesunutý z roku 2020, proběhne 9. až 11. července 2021 na letišti Aeroklubu Tábor. Drtivá většina kapel z line-upu pro rok 2020 již potvrdila svou účast i v roce 2021, oznámily bez další podrobnosti pořadatelé.

  • Rixo.cz: do online pojišťovací služby z podnikatelského impéria Jiřího Šmejce se doposud registrovalo na 18 tisíc klientů. Na počátku roku to bylo 10 tisíc klientů. Zatímco v lednu zákazníci nahrávali v průměru 10 pojišťovacích smluv denně, nyní je to až 300 smluv za den. Služba chce mít do 3 let 5 procent pojišťovacího trhu v Česku.

  • Whalebone: brněnská technologická společnost, která podniká v oblasti internetové bezpečnosti, expanduje do Latinské Ameriky. S expanzí pomůže Adriana Dergam, která do května vedla korporátní komunikaci a udržitelné podnikání českého Vodafonu.

  • A11: vydavatelství lokálního a odborného tisku expanduje s titulem Náš Region na Moravu. Náš Region Brno je první moravskou mutací a celkově o již 33. novinami této značky. Firma potvrzuje svůj záměr výrazně vstoupit na Moravu a doplnit tak své portfolio lokálních novin a časopisů, které vydává v Praze, ve Středočeském kraji, Karlovarském kraji, Ústeckém kraji a v Libereckém kraji.

  • Premiere Cinemas Czech: menší řetězec multiplexů (Praha, Teplice, Olomouc) v roce 2018 utržil 124 milionů korun. V meziročním srovnání to je o 14 milionů více. Čistý zisk se meziročně zvýšil ze 14 milionů na 21 milionů korun.

  • Asociace provozovatelů mobilních sítí: novým prezidentem oborové asociace se stává zkušený píárista Pavel Vlček. Bude odpovídat grémiu generálních ředitelů členů asociace a jejímu představenstvu. Vlček během své profesní historie řídil komunikaci a vnější vztahy ministerstva průmyslu a obchodu či Citibank, Rosatom a naposledy mBank. V uplynulých dnech byl opětovně zvolen předsedou výkonného výboru profesní organizace PR Klub.

  • Na turné

    Mirai
    21. 10.22. 11.
  • Hit dne


    První záběry z nového filmu Slávka Horáka. Premiéra v kinech 23. července.

Recenze

Bourák

Tohle je mimořádně smutné - nový film Bourák renomovaných tvůrců Ondřeje Trojana (režie) a Petra Jarchovského (scénář) aspiruje na pozici nejvíce nesmyslného a nejzbytečnějšího českého snímku posledních let. Hned vedle ultra obávaného titulu Poslední plavky (2008).

Těžko říci, kdo se na výsledném fiasku Bouráka podílel více, zda Trojanova režie či Jarchovského scénář. Zatímco Trojan má na kontě výborné filmy jako Želary, Občanský průkaz a s přimhouřením očí snad i Toman, Jarchovský je nevyzpytatelný, podepsán je pod řadou zdařilých (Občanský průkaz), ucházejících (Pupendo, Musíme si pomáhat), ale i totálně nepovedených věcí (U mě dobrý, Nevinnost, Líbánky). Spíše to bude tak fifty fifty.

Ve filmu o jakémsi zastydlém vyznavači rock`n`rollu a rockabilly nefunguje téměř nic. Režie upachtěná, bez nápadu, invence, jak od nějakého žáka základní školy, příběh (pokud se dá o něčem takovém hovořit) plochý, plytký, nudný, postavy podivné, nezajímavé a jednající nelogicky, dialogy tahají za uši svojí umělostí a plakátovitostí, vtipné momenty skoro žádné. Hudba zapomenutelná, nevýrazná, což je u rocknrollového filmu, který by měl sršet energií, dvojnásob tristní.

Skutečně to musí být frustrující pocit, mít k ruce tak talentované herce jako je Ivan Trojan, Kristýna Boková anebo Jiří Macháček, a nabídnout jim tak podivnou splácaninu. Bourák uštědřil již tak dost pochroumané značce český film další ránu - ve světě nikoho nezajímá a v Česku odpuzuje čím dál více lidí. A to, že na Bouráka finančně přispěl filmový fond, jen podtrhuje celou tu bídu.