Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi
 

Nejvíce nominací v České hře roku 2017 získal Attentat 1942

12:26, 22. 5. 2018

Nejvyšší počet čtyř nominací v anketě Česká hra roku 2017 získala počítačová hra Attentat 1942 (screen), kterou vyvinul tým z Filozofické a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

Mezi další úspěšné české hry loňského roku se se třemi nominacemi zařadily tituly Mashinky, Ylands, Shadowgun: Legends, Smashing Four a Skylar & Plux. Odbornou porotu ocenění Česká hra roku 2017 (osmý ročník) tvoří zástupci herních novinářů a vývojářů. Ocenění bude vyhlášeno v Praze 23. května. Celkem loni v Česku vzniklo na čtyři desítky herních titulů.

Hlavní nominace na České hry roku 2017:

Největší naděje
Children of the Galaxy (studio Empty Keys)
Mashinky (Jan Zelený)
Shadowgun: Legends (Madfinger Games)
Ylands (Bohemia Interactive)

Nejlepší vizuální stránka
Shadowgun: Legends (Madfinger Games)
Tragédie Ruprechta Falckého (Spytihněv)
Under Leaves (Circus Atos)
Ylands (Bohemia Interactive)

Nejlepší příběh
Attentat 1942 (Univerzita Karlova, Akademie věd ČR)
Erin: The Last Aos Sí (Daniel Franko)
Ghostory (RigidCore Games)
The Naked Game (SiCzech Arts)

Největší technologický přínos
Blue Effect (Divr Labs)
Mashinky (Jan Zelený)
Shadowgun: Legends (Madfinger Games)
Ylands (Bohemia Interactive)

Nejlepší herní design
AirportPRG (Houg.land)
Mashinky (Jan Zelený)
Smashing Four (Geewa)
Through the Ages (Czech Games Edition)

Mobilní hra roku
AirportPRG (Hugh.land)
Smashing Four (Geewa)
WarFriends (About Fun)
What the Hen! (Charged Monkey)

PC a konzolová hra roku
Attentat 1942 (Univerzita Karlova, Akademie věd ČR)
Blue Effect (Divr Labs)
Skylar & Plux (Grip Games, Right Nice Games)
Take on Mars (Bohemia Interactive)

Česká hra roku
Attentat 1942 (Univerzita Karlova, Akademie věd ČR)
Skylar & Plux (Grip Games, Right Nice Games)
Smashing Four (Geewa)
WarFriends (About Fun)

Odběr newsletteru:

reklama

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • Zásilkovna: logistická firma nasazuje robotické zařízení pro výdej zásilky Z-bot. První Z-bot je umístěn v OC Chodov v Praze. Maximální kapacita Z-botu je až 315 zásilek denně. Pokud se služba ujme, Zásilkovna umístí zařízení v dalších obchodních centrech (Praha a další města Česka).

  • Live Nation: koncertní agentura přiveze do Česka koncert jazzového klavíristy Herbieho Hancocka. Akce se uskuteční na podzim v Praze v nové hale O2 universum.

  • Axocom: vlastnictví televizní firmy bylo převedeno z mediální podnikatelky Eriky Luzsiczy na slovenskou společnost Elite Development. Tu podle slovenského obchodního rejstříku ovládá Luzsicza ze 100 procent.

  • Havas PR Prague: PR agentura v roce 2018 utržila 7,2 milionu korun. V meziročním srovnání to je pokles o 19 milionů korun. Ztráta z roku 2017 ve výši 700 tisíc se snížila na 500 tisíc korun.

  • Frekvence 1: novým moderátorem diskusního pořadu Press klub se stane bavič, publicista a scenárista Luděk Staněk. Jeho pořad na Mall.tv Události Luďka Staňka nově najede na denní periodicitu.

  • Alza.cz: největší český e-shop s Liftagem v Praze testují společný rozvoz zásilek a lidí. Za pomoci sdílených anonymizovaných přepravních dat analyzují pohyb dopravců a vozů taxi, které by v případě volných kapacit mohly sloužit také k převozu balíčků.

  • Na turné

    Lenka Filipová
    07. 10.13. 11.
  • Hit dne


    Trailer k Spider-Man: Daleko od domova.

Recenze

Avengers: Endgame

Předchozí vysoce povedený film Avengers: Infinity War (2018) a zejména jeho mrazivý závěr ve fanoušcích vyvolal obrovská očekávání, která však aktuální pokračování Avengers: Endgame plní jen zčásti. Spíše minimálně. Bohužel. Jakoby by se režisérská dvojice Anthony Russo, Joe Russo lekla tak slibně rozjetého příběhu, jako by jim došla kreativita a její nedostatek i navzdory všem monumentálním trikům nahrazovala rutinou a předvídatelností.

Zklamání ze závěru aktuální fáze Marvel Cinematic Universe má několik důvodů. Nepříliš propracovaný a povedený scénář, který místy nepřehledný děj roztáhl na úmornou plochu tří hodin. Minimum hlášek a minimum nápaditosti při rozvíjení postav. Pokud scenáristé sáhnou k tak otřepanému triku sci-fi jako je stroj času, logicky se pak dostanou do neřešitelných paradoxů jako je pomotaná souslednost, faktické zacyklení dějů a zdvojování postav, které jsou však nonšalantně pominuty v zájmu zachování příběhu. A k tomu nezbytné výboje progresivního Hollywoodu ve formě feministických bojůvek či faktické předání  jedné z postav z rukou unaveného bílého muže do náruče energií kypícího černocha.

Tohle už nezachrání ani očekávaná velká závěrečná bitva, která je příliš krátká, bez napětí a překvapení, než aby uspokojila nároky namlsaných diváků z předchozího filmu. Mohli jsme dostat velkolepé a invenční zakončení velké ságy a zatím nám filmaři naservírovali jen řemeslně odvedený standard. Škoda, škoda, škoda.