Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

SPIR: objem internetové reklamy v ceníkových cenách přesáhl 34 miliard

07:34, 21. 2. 2020

Objem internetové reklamy v České republice (odhad je uváděný v drtivé většině v ceníkových cenách) opět dosáhl rekordních hodnot. Rostla především display reklama a reklama ve vyhledávání.

Objem internetové inzerce (hlavně v ceníkových cenách) dosáhl v roce 2019 více než 34 miliard korun (rekord). V meziročním srovnání se jedná o nárůst o 5,8 miliardy (v procentech plus 20 procent). Na růstu se nejvíce podílela display reklama (plus 20 procent) a reklama ve vyhledávání (plus 23 procent). Z pohledu způsobu nákupu inzertního prostoru rostl programatický nákup display reklamy o 25 procent. Údaje pocházejí z průzkumu inzertního výkonu, který pro Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) realizuje agentura Median.

Největší část inzertních výdajů připadá na celoplošnou (display) reklamu, která dosáhla 24,2 miliardy korun v ceníkových cenách. Z celkové sumy tvořila videoreklama 29 procent (6,95 miliardy; v procentech 37 procent). Nativní reklama tvořila 11 procent (2,67 miliardy). Podíl mobilní reklamy z celkové display reklamy byl 34 procent (8,25 miliardy), meziročně vzrostla o 39 procent. Do display reklamy je započítána i reklama v obsahových sítích (zejména sítě Seznam Sklik, Google AdWords a Facebook) a RTB formou obchodovaná reklama.

Druhou nejpoužívanější formou reklamy je reklama ve vyhledávání, do které inzerenti investovali 9 miliard korun v reálných cenách (tady SPIR trochu sčítá hrušky s jablky, pozn. aut.). Pro katalogové zápisy a řádkovou inzerci média deklarovala tržby 1,15 miliard korun v ceníkových cenách. Za SMS a MMS kampaně, které nezapočítáváme do internetové inzerce, zadavatelé reklamy zaplatili 98 milionů v ceníkových cenách.

Programaticky obchodovaná reklama, která se týká prostoru v reklamních obsahových sítích a RTB způsobu prodeje, dohromady tvořila 64 procent z celé display reklamy (15,58 miliard v ceníkových cenách). Meziročně vzrostla o 25 procent.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Rychlovky

  • Shoptet: celkový obrat e-shopů využívajících platformu společnosti Shoptet se loni meziročně zvýšil o 50 procent na 36 miliard korun. Řešení e-shopové firmy aktuálně využívá zhruba 24 tisíc internetových obchodů, tedy přibližně o pět tisíc e-shopů více než před rokem. Samotný Shoptet svůj obrat meziročně navýšil na přibližně 200 milionů korun.

  • TV Prima: v uplynulých dnech natočila další řadu vědomostní soutěže Máme rádi Česko. Desetidílná devátá série show, jíž opět provede moderátor Libor Bouček, přinese vizuální i obsahové novinky - nové studio, nové technologie, nové logo, novou kapelu atd. Moderátorem je Libor Bouček a kapitáni soutěžních týmů Jakub Prachař a Vojtěch Kotek. Premiérové díly Máme rádi Česko plánuje televize nasadit během jarní TV sezóny.

  • MallPay: fintech start-up, ve kterém mají podíl Petr Kellner a Daniel Křetínský, díky zisku licence na poskytování platebních služeb a uvedení nových produktů (platební karta) v roce 2020 zprostředkoval 130 tisíc plateb v řádu stovek milionů korun a dle vlastního tvrzení meziročně vyrostl na zhruba dvojnásobek. Počet všech uživatelů se přiblížil 250 tisícům, těch pravidelně aktivních je více než 60 tisíc, počet B2B partnerů z řad e-shopů a online služeb se přiblížil 160. Účty s vlastní skipovací platební kartou - tedy Plus a Komplet - aktivovala více než tisícovka nových klientů.

  • Škoda Auto: automobilka v roce 2020 (přerušení výroby na 39 dní kvůli pandemii) vyrobila ve svých českých výrobních závodech více než 753 tisíc vozů. Jedničkou byl s počtem 187 tisíc vyrobených vozů model Škoda Octavia. V závodě v Mladé Boleslavi společnost 480 tisíc vozů z modelových řad Fabia, Scala, Ostavia, KamiQ, KaroQ a EnyaQ iV.

  • Optimist Czech: česká pobočka americké marketingové agentury, která od ledna 2019 přebrala mezinárodní marketingovou komunikaci Škoda Auto, předloni utržila přes 150 milionů korun. Z toho na tuzemské výnosy připadlo více než 44 milionů. Firma v daném období skončila v účetní ztrátě 2,7 milionu (meziroční srovnání není možné vzhledem k datu startu zakázky).

  • Rohlik.cz: antimonopolní úřad povolil francouzskému fondu Partech Partners vstup a společnou kontrolu spolu s Tomášem Čupru provozní společnosti Velká Pecka, která stojí za e-commerce skupinou Rohlik.cz.

  • Hit dne

    Karel Gott & SOČR - Jdi za štěstím

Recenze

Krajina ve stínu

Bohužel, tentokráte si režisér a scenárista Bohdan Sláma (Čtyři slunce, Venkovský učitel, Štěstí atd.), bezpochyby jeden z nejpřemýšlivějších filmových tvůrců dejme tomu střední generace, ukousl příliš velké sousto. Slámu je třeba pochválit za výběr tématu - tragické události, ke kterým skutečně došlo na Vitorazsku na a po konci války.

Když ovšem není k dispozici zdařilý scénář (Ivan Arsenjev) a Sláma s ním již nic kloudného nevyčaroval, tak se tato volba ukazuje jako dvojnásobná chyba. Rozpaky vzbuzuje již základní stavba filmu - oč nahodileji, povrchněji a zkratkovitěji se tvůrci věnují rokům, které tragédii v malé vesnici na jihu Čech předcházely, o to větší prostor dostane samotná masová vražda. Divák tak ale zákonitě nechápe motivy a jednání jednotlivých postav, mimochodem ne příliš zdařile načrtnutých. A už vůbec ne tak niterný proces, během kterého se z přátelského souseda stane vražedná bestie.

Místo aby Sláma věnoval pozornost postupnému budování atmosféry a zachycení plíživého zla, v první polovině snímku divákovi předvádí nesourodý pelmel výjevů, ve kterém je obtížné se vyznat. Herci tak toho nemají moc co hrát. Mimochodem, pokud je součástí výchozí situace skuhrání vitorazských sedláků, jak špatně se jim v První republice žije, pak by Sláma neměl vybírat tak blahobytně, ba skoro obézně vyhlížející herecké typy, kterým evidentně scházejí vrásky upracovaného a unaveného venkovana.

V porovnání s Krajinou ve stínu tak opět geniálně vyniká podobný film, monumentální Jasného epos Všichni dobří rodáci, který se věnuje podobnému tématu - jak se malý venkovský člověk dokáže vyrovnat s náporem velkých dějin a událostí. A bohužel, Veber Stanislava Majera není novým Františkem, přestože by na to Majer měl. Jen mu nikdo takovou roli nenapsal. I po Slámově filmu tak poválečné Vitorazsko zůstává stále zahaleno stínem neznáma.