Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Kellnerova telekomunikační firma CETIN chce letos do sítě investovat další 4 miliardy

Strategická investice miliardáře Petra Kellnera (foto), telco firma CETIN, která provozuje největší datovou a komunikační síť v Česku, v loňském roce opět o něco snížila ekonomický výkon. Klesly tržby, naopak čistý zisk narostl o stovky milionů korun.

CETIN v roce 2019 utržil v telekomunikačním segmentu 19,168 miliardy korun. V meziročním srovnání to je pokles o 645 milionů korun. Konsolidované výnosy CETIN z telca ještě v roce v roce 2017 dosáhly 20,968 miliardy. Net profit za loňský rok naopak vzrostl z 2,551 miliardy na 2,811 miliardy korun. EBITDA vyskočil ze 7,57 miliardy na 8,559 miliardy korun.

"Splnili jsme obchodní cíle, které jsme si stanovili," komentoval ředitel CETIN Juraj Šedivý. "Rostli jsme zejména v oblasti velkoobchodních služeb internetu v pevné síti a v oblasti mezinárodních služeb. Za úspěch také považuji, že se nám po letech poklesu podařilo dosáhnout meziročního růstu nejenom obchodní marže, ale i ukazatele EBITDA, a to především díky výnosům z výstavby a provozu mobilní přístupové sítě."

Loňské hospodářské výsledky CETIN umožňují dál pokračovat v masivních investicích. Do rozvoje sítí a technologií firma Kellnerova firma plánuje i letos investovat přibližně 4 miliardy korun. Zatímco ještě v roce 2019 šla většina investic do modernizace přístupové sítě formou výstavby FTTC (přibližování optiky ke koncovému zákazníkovi při ponechání posledních desítek nebo stovek metrů metalických), od letošního roku budou investice zacílené na výstavbu optických přípojek FTTH (Fiber-to-the-Home) až do bytu. CETIN chce do sedmi let připojit optickou sítí milion domácností.

"Všechny páteřní a přípojné sítě jsou dnes již optické a to, že budujeme i optickou přístupovou síť je další logický krok," vysvětluje Šedivý. V roce 2019 bylo do provozu uvedeno 1145 unikátních rDSLAMů, celkem jich je dnes v síti CETIN 6222. Celkem chce telco firma do modernizace sítě investovat na 27 miliard korun.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Rychlovky

  • Zásilkovna: služba pro zasílání zásilek mezi fyzickými osobami Mezi námi překonala hranici 2 milionů přepravených zásilek. Službu Zásilkovna spustila na konci dubna 2019. První milion přepravených zásilek byl překonán po roce fungování v květnu letošního roku.

  • FTV Prima: druhá komerční televize poprvé zkouší princip tzv. kinoautomatu Radúze Činčery. Diváci si budou moci hlasováním zvolit, zda v od neděle 4. října večer uvidí buď seriálovou novinku Einstein, nebo novou, čtvrtou řadu seriálu Polda.

  • Brutal Assault: největší metalový festival ve střední Evropě hlásí potvrzení 90 procent kapel z letošního odsunutého ročníku pro příští rok. Další BA by se měl konat 10. až 14. srpna 2021. Fandové se mohou těšit na kapely Mayhem, Bloodbath, Alcest, Arcturus, Cradle of Filth, Dark Funeral, Front Line Assembly, Katatonia, Mercyful Fate nebo Venom.

  • Zdeněk Bakala: miliardář věnoval cca 5,5 milionu korun a na rozjezd maďarského protivládního zpravodajského portálu Telex. V Česku Bakala v minulosti posílal štědré dary vybraným politickým stranám.

  • Microsoft: obří holding kupuje vývojářské studio Bethesda Softworks, které stojí za herními tituly jako The Elder Scrolls, Fallout, Wolfenstein, DOOM nebo Quake. Objem akvizice se pohybuje na úrovni 7,5 miliardy dolarů. Microsoft na podzim chystá uvést na trh další herní konzole řady Xbox - Series X a Series S.

  • TV Nova: třetí díl imitační show Tvoje tvář má známý hlas v sobotu 19. září dosáhl 28,53 procenta share v 15 - 54 a v širší cílové skupině 4+ jej sledovalo 759 tisíc diváků. Čísla sledovanosti dalších nováckých pořadů v uplynulém týdnu: Televizní noviny 37,30 procenta diváků v CS 15-54, seriál Ulice 33,17 procenta v cílové skupině 15 - 54 a Ordinace v růžové zahradě 2  - 16,27 procenta diváků v CS 15 - 54.

Recenze

Krajina ve stínu

Bohužel, tentokráte si režisér a scenárista Bohdan Sláma (Čtyři slunce, Venkovský učitel, Štěstí atd.), bezpochyby jeden z nejpřemýšlivějších filmových tvůrců dejme tomu střední generace, ukousl příliš velké sousto. Slámu je třeba pochválit za výběr tématu - tragické události, ke kterým skutečně došlo na Vitorazsku na a po konci války.

Když ovšem není k dispozici zdařilý scénář (Ivan Arsenjev) a Sláma s ním již nic kloudného nevyčaroval, tak se tato volba ukazuje jako dvojnásobná chyba. Rozpaky vzbuzuje již základní stavba filmu - oč nahodileji, povrchněji a zkratkovitěji se tvůrci věnují rokům, které tragédii v malé vesnici na jihu Čech předcházely, o to větší prostor dostane samotná masová vražda. Divák tak ale zákonitě nechápe motivy a jednání jednotlivých postav, mimochodem ne příliš zdařile načrtnutých. A už vůbec ne tak niterný proces, během kterého se z přátelského souseda stane vražedná bestie.

Místo aby Sláma věnoval pozornost postupnému budování atmosféry a zachycení plíživého zla, v první polovině snímku divákovi předvádí nesourodý pelmel výjevů, ve kterém je obtížné se vyznat. Herci tak toho nemají moc co hrát. Mimochodem, pokud je součástí výchozí situace skuhrání vitorazských sedláků, jak špatně se jim v První republice žije, pak by Sláma neměl vybírat tak blahobytně, ba skoro obézně vyhlížející herecké typy, kterým evidentně scházejí vrásky upracovaného a unaveného venkovana.

V porovnání s Krajinou ve stínu tak opět geniálně vyniká podobný film, monumentální Jasného epos Všichni dobří rodáci, který se věnuje podobnému tématu - jak se malý venkovský člověk dokáže vyrovnat s náporem velkých dějin a událostí. A bohužel, Veber Stanislava Majera není novým Františkem, přestože by na to Majer měl. Jen mu nikdo takovou roli nenapsal. I po Slámově filmu tak poválečné Vitorazsko zůstává stále zahaleno stínem neznáma.