Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Na Zaorálkově ministerstvu o milionech rozhodovala komise, část členů měla vazby na oceněné projekty

07:37, 1. 7. 2020

Ministerstvo kultury pod vedením Lubomíra Zaorálka (foto; ČSSD) se rozmachuje k přípravě velkorysého dotačního programu pro vydavatele novin, televize nebo rádia, zatím však bude muset vysvětlovat okolnosti nedávného rozdělování dotací pro literární periodika, ve kterém šlo o řádově nižší finanční částky.

Na počátku roku ministerstvo kultury (MK) mezi literární online a printová periodika rozdělovalo na dotacích přes 15 milionů korun. Podle zjištění Borovan.cz o těchto dotacích rozhodovala dotační komise. Část jejích členů přitom měla vazby na oceněné projekty, které z eráru získaly stovky tisíc nebo miliony korun. Členy komise podle vyjádření MK měla jmenovat předchozí náměstkyně sekce živé umění Kateřina Kalistová, která z ministerstva kultury odešla v prosinci 2019.

Kupříkladu místopředsedou komise byl Jan Bělíček, šéfredaktor radikálně levicového webu A2larm.cz, který sám sebe donedávna označoval jako "online komentářový deník kulturního čtrnáctideníku A2" (toto označení z homepage A2larm.cz nedávno zmizelo). Samotnému čtrnáctideníku A2, který má s A2larm.cz stejného vydavatele, obecně prospěšnou společnost A2, tato komise schválila dotaci 2,539 milionu korun (s touto poznámkou "Komise ocenila stabilní úroveň časopisu, seznala ovšem, že prostor věnovaný živé literatuře je značně limitovaný"). Bělíček je uveden v kontaktech na webu A2. Členem komise byl i Ondřej Buddeus. Člověk stejného jména je uveden jako jeden z kurátorů projektu Psivino.cz, kterému komise přiklepla dotaci 319 tisíc korun (odkazy na přehled všech udělených dotací a složení komise zde).

Podle mluvčí MK Michaely Lagronové možný střet zájmů z hlediska vazeb na oceněné projekty měli celkem čtyři členové jedenáctičlenné komise. "Členy komisí jsou odborníci na danou problematiku. Není vždy možné nalézt odborníky, ochotné v komisi pracovat, kteří by neměli absolutně žádnou vazbu na žádný z projektů. Na tuto situaci pamatuje interní předpis MK ke komisím pro výběrová dotační řízení, který uvádí: Uchází-li se o dotaci žadatel, který je ve vztahu k některému členu komise, osobou blízkou ve smyslu občanského zákoníku, nebo subjekt, ve kterém má člen komise majetkovou účast nebo je jeho pracovníkem či členem statutárního orgánu, popř. členem občanského sdružení, pak se rozpravy a hlasování o této žádosti tento člen komise neúčastní. Komise je celkem jedenáctičlenná a tedy schopná rozhodnout i bez přítomnosti jednoho člena," vysvětlila Lagronová.

Podle ní se člen komise "projednávání projektu, k němuž může mít vazbu, neúčastní, opustí jednací místnost. Je to automatické". V jediném zápisu o činnosti komise, který je na webu ministerstva k dispozici, však o možných střetech zájmů a "opouštění jednacích místností" není ani slovo (odkaz na celý zápis opět zde).

O okolnosti rozdělování výše uvedených dotací se zajímají Piráti, jejichž poslanec Lukáš Bartoň je ve vedení poslaneckého výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ten má Zaorálkovo ministerstvo v gesci. "Uvědomujeme si, že odborníků v této konkrétní oblasti je v Česku omezené množství, čili se asi úplně nelze vyhnout tomu, že v dotačních komisích sedí lidé, kteří ve stejném oboru také vyvíjejí podobnou činnost a jsou v ní úspěšní. Ti, kteří rozhodují o dotacích by měli explicitně a veřejně do zápisu uvést svůj střet zájmů a v případě hodnocení svého vlastního projektu se z tohoto hodnocení dobrovolně vyřadit. Nepodařilo se nám dohledat záznamy či zápisy ze zasedání dotačních komisí (míněna výše uvedená komise, pozn. aut.), kde by nějaký střet zájmů byl hlášen. Pokud někteří hodnotitelé přímo hodnotili své vlastní projekty, jedná se tedy z našeho pohledu o jasný střet zájmů. Určitě se budeme ministerstva a pana ministra ptát, jakým způsobem probíhalo hodnocení a rozdělování výše zmíněných dotací," uvedla pirátská poslankyně Lenka Kozlová, rovněž členka výboru pro kulturu. Ta již odeslala ministrovi Zaorálkovi příslušnou písemnou interpelaci.

Zástupci ČSSD, KDU - ČSL a ANO ve vedení výboru pro kulturu na dotazy Borovan.cz nereagovali.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Rychlovky

  • FTV Prima: zpravodajská stanice CNN Prima News od září přidává několik naživo vysílaných zpravodajských relací. Kromě jiného odpolední blok doplní i regionální zprávy, které budou vznikat ve spolupráci s vydavatelstvím Vltava Labe Media.

  • Seznam.cz: dceřiná rádiová firma Voice of Prague (rádia Classic Praha a Expres FM) v roce 2019 utržila 26,5 milionu korun. V meziročním srovnání je to o 1,3 milionu více. Společnost skončila ve ztrátě 11 milionů, o rok dříve minus činil 12 milionů. Dceřinka nedávno fúzovala s mateřským Seznamem.

  • TV Nova: v nové řadě imitační show Tvoje tvář má známý hlas, která startuje 5. září, bude účinkovat herečka Erika Stárková a zpěvák a frontman skupiny Lake Malawi Albert Černý.

  • Asociace pro elektronickou komerci: podle odhadů asociace bude celoroční růst internetových obchodů v roce 2020 dosahovat přibližně 25 procent, což vyjádřeno v obratech znamená přibližně o 15 miliard korun více, než se původně předpokládalo. Letos v dubnu kvůli pandemii nárůst e-commerce segmentu přesahoval výjimečných 40 procent, postupně se ustálil až na 25 procent v červnu.

  • Český telekomunikační úřad: dnes zahájil veřejnou konzultaci k návrhu části plánu využití rádiového spektra pro kmitočtové pásmo 24,25–27,5 GHz. Jde o jedno ze tří pásem, která jsou v Evropě určena pro zavádění sítí 5G. Po pásmech 700 MHz a 3,4–3,8 GHz jde o první pásmo milimetrových vln pro tyto sítě. ČTÚ v návrhu v pásmu 26 GHz zpřístupňuje ucelený úsek o šířce 1GHz pro poskytování ultra-vysokorychlostních služeb.

  • Active Radio: mateřská radiová firma Daniela Křetínského (Evropa 2, Frekvence 1 atd.), která zajišťuje servisní služby, služby eventové divize No Limits nebo internetové aktivity, v roce 2019 utržila 160 milionů korun. V meziročním srovnání to je o 6 milionů méně. Čistá ztráta se meziročně propadla ze 2 milionů na 55 milionů korun (úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti - 24 milionů).

Recenze

Havel

Režisér, producent a scenárista Stanislav Horák se již u svého debutu Domácí péče (2015) uvedl na poměry české kinematografie jako nadprůměrně citlivý, inteligentní autor, s citem pro detail, drobnokresbu postav a hlubší roviny příběhu, a především jako talentovaný vypravěč. To samé platí pro novinku Havel, která mapuje životní osudy českého dramatika, disidenta a prezidenta Václava Havla mezi lety 1968 a 1989.

Tak v první řadě je třeba uvést, že tento celovečerní film není dokument ani historický snímek. Možná úsměvná poznámka, ale ne všichni to pochopili. A tak je filmovému Havlovi zmateně a hnidopišsky vyčítáno, že jakousi petici Dubčekovi k podpisu donesl někdo jiný, Havel se s Jirousem seznámili jinak či že Havlova milenka ztvárněná Bárou Seidlovou v této podobě neexistovala. Jenomže to zde není podstatné. Mnohem důležitější je, že se Horákovi z bohatého kvasu disidentova života podařilo vyloupnout srozumitelný, silný a přehledný příběh o důležitosti morálky a svědomí i navzdory většině (zvláště dnes v době nenávistných Fb a twitterových lynčů) a o přerodu bohémského autora ve výjimečnou politickou figuru.

Základní hrací hřiště Havlova skutečného života přitom nebylo opuštěno. Navíc Horák přihodil některé méně známé nebo nepopulární detaily z dramatikova života, viz Havlovo selhání během prvního věznění nebo posedle egoistický vztah k ženám, které reálného Havla sympaticky deikonizují a polidšťují. A pak je tu fantastický výkon Viktora Dvořáka v hlavní roli. Zde je jasný aspirant na Českého lva za rok 2020. Dvořák je až mrazivě přesný (a to i díky povedenému líčení, masce atd.), přitom nepřehrává, nekarikuje, nepitvoří se. To je hlavní divácký tahák na jeden z nejzajímavějších českých filmů letošního roku.