Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 
     
     
     
      

Zahraniční kupec couvá z obchodu s miliardářem Křetínským

18:00, 5. 1. 2021

Několik měsíců připravovaný tajný obchod skupiny miliardáře Daniela Křetínského, který mohli podrobně sledovat předplatitelé Borovan.cz, má nečekané vyústění.

Již od roku 2019 Křetínského mediální skupina Czech Media Invest (CMI; Křetínský ji vlastní společně s Patrikem Tkáčem a Romanem Korbačkou) pracovala na prodeji tiskáren Europrint do rukou zahraničního zájemce. Tím měla být velká středoevropská tiskařská skupina Euro-Druckservice (EDS), sídlící v německém Pasově. EDS již v Česku vlastní polygrafické podniky Svoboda Press, Severotisk a Typos, tiskařské závody. Nákup EDS tiskáren Europrint by umožnil nabídnout zejména německým zákazníkům větší tiskárenské kapacity v České republice.

Smlouva mezi CMI a EDS o budoucím prodeji Europrintu (od roku 2017 v insolvenčním řízení) byla podepsaná v prosinci 2019. Podle našich zdrojů však v průběhu loňského roku byl znát slábnoucí zájem EDS na dokončení transakce. Podle informací Borovan.cz EDS nakonec v závěru roku 2020 definitivně CMI oznámila, že o Europrint nemá za daných podmínek zájem a ve smlouvě nechce pokračovat. Role zde bude podle všeho hrát pandemie čínského koronaviru. Křetínského skupina nyní bude chtít hlavně dokončit reorganizaci Europrintu a ukončit tamní insolvenční řízení.

Tržby Europrintu v roce 2018 dosáhly 910 milionů korun, což představuje meziroční pokles o 35 milionů. Firma deklaruje přes 300 aktivních klientů a více než 5800 zakázek ročně. Tiskárny v daném období skončily v čisté ztrátě 112 milionů korun. I při započtení odpisů ve výši 62 milionů a nákladových úroků 34 milionů je EBITDA (zisk před zdaněním, úroky, odpisy a amortizací) záporný v milionových hodnotách.

Situace Europrintu je již několik let komplikovaná. Křetínský a spol. firmu fakticky koupili někdy v roce 2015/2016 od dalšího miliardáře Františka Savova (momentálně v Londýně). Od září 2017 podnik sám na sebe vyhlásil insolvenci. V témže měsíci byla soudem povolena reorganizace společnosti. Europrint tak reagoval na postup finanční správy ve věci Epremo Trading (EP), která byla pro tiskárny majoritním dodavatelem polygrafického materiálu (papír, barvy, apod). EP se údajně měla dopustit podvodu s odváděním DPH. Podle zprávy ze srpna 2019 insolvenční správce registroval přihlášené pohledávky vůči Europrintu za celkem 1,554 miliardy korun, z toho na nezajištěné pohledávky připadlo 1,181 miliardy.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Objednat předplatné zde

Přihlášení

Rychlovky

  • Makro Cash & Carry ČR: novým výkonným ředitelem velkoobchodního řetězce se od 1. dubna stal Atila Yenisen, který dosud působil na stejné pozici v Bulharsku. Nahradil Oliviera Langleta, který tento post zastával v Česku od dubna 2019.

  • EP Infrastructure: skupina miliardáře Daniela Křetínského, která má pod sebou aktiva energetické infrastruktury ve střední Evropě (tranzit, distribuce a skladování zemního plynu, distribuce elektřiny a teplárenství), v roce 2020 dosáhla ukazatele EBITDA (zisk před odpisy, úroky, zdaněním a amortizací) a upravený EBITDA ve výši 1622 milionů eur a 1526 milionů eur. Upravený EBITDA mírně klesl o 80 milionů eur (-5 procent) ve srovnání s výsledky roku 2019. "Potěšující výsledky byly dosaženy díky diverzifikaci provozovaných společností napříč několika odvětvími, do značné míry regulovaným nebo kontrahovaným výnosům, vynikající schopnosti konverze provozního výsledku na hotovost a dostatečné likviditě. Finanční zdraví skupiny zůstává silné díky konzervativní kapitálové struktuře a dobře řízené strategii financování, což mimo jiné dokazuje úspěšné vydání 10letého dluhopisu ve výši 500 milionů eur na začátku března 2021," uvedl Václav Paleček, finanční ředitel EPIF.

  • Rock for People: další velký open air háže letos ručník do ringu. Organizátoři Rock for People oznámili přesun letošního ročníku na rok 2022, konkrétně na termín 16. až 18. června. "Bohužel vývoj epidemiologické situace nám již podruhé neumožňuje uspořádat náš klasický mezinárodní festival v plném rozsahu. Se všemi hlavními interprety z letošního ročníku jsme v kontaktu a řešíme jejich účast na rok 2022," uvedl ředitel festivalu Michal Thomes.

  • Nadace rodiny Vlčkových: fond šéfa Avastu a miliardáře Ondřeje Vlčka koupil usedlost Cibulka v pražských Košířích. V komplexu budov s historií sahající do 14. století plánuje vybudovat dětský hospic s paliativním střediskem a zároveň vzdělávací a komunitní prostory pro veřejnost. Nadace rodiny Vlčkových získala celý areál o rozloze 11 595 m², včetně nedalekého Čínského pavilonu.

  • Young & Rubicam Praha: reklamní agentura před nedávnem změnila jednatele. Martina Bártu a Daniela Živicu nahradili Ondřej Obluk a Lukáš Vaculík.

  • Telly: satelitní a internetový operátor (ex-Digi CZ; majitelem je skupina Lama Energy Group) spustil na počátku dubna nový věrnostní program, Telly klub, s odměnami pro stálé zákazníky. Zákazníci Telly mají k dispozici až 129 TV programů, z toho 79 v HD.

  • Hit dne

    Trailer Godzilla vs Kong.

Recenze

Krajina ve stínu

Film Aleš Borovan

Bohužel, tentokráte si režisér a scenárista Bohdan Sláma (Čtyři slunce, Venkovský učitel, Štěstí atd.), bezpochyby jeden z nejpřemýšlivějších filmových tvůrců dejme tomu střední generace, ukousl příliš velké sousto. Slámu je třeba pochválit za výběr tématu - tragické události, ke kterým skutečně došlo na Vitorazsku na a po konci války.

Když ovšem není k dispozici zdařilý scénář (Ivan Arsenjev) a Sláma s ním již nic kloudného nevyčaroval, tak se tato volba ukazuje jako dvojnásobná chyba. Rozpaky vzbuzuje již základní stavba filmu - oč nahodileji, povrchněji a zkratkovitěji se tvůrci věnují rokům, které tragédii v malé vesnici na jihu Čech předcházely, o to větší prostor dostane samotná masová vražda. Divák tak ale zákonitě nechápe motivy a jednání jednotlivých postav, mimochodem ne příliš zdařile načrtnutých. A už vůbec ne tak niterný proces, během kterého se z přátelského souseda stane vražedná bestie.

Místo aby Sláma věnoval pozornost postupnému budování atmosféry a zachycení plíživého zla, v první polovině snímku divákovi předvádí nesourodý pelmel výjevů, ve kterém je obtížné se vyznat. Herci tak toho nemají moc co hrát. Mimochodem, pokud je součástí výchozí situace skuhrání vitorazských sedláků, jak špatně se jim v První republice žije, pak by Sláma neměl vybírat tak blahobytně, ba skoro obézně vyhlížející herecké typy, kterým evidentně scházejí vrásky upracovaného a unaveného venkovana.

V porovnání s Krajinou ve stínu tak opět geniálně vyniká podobný film, monumentální Jasného epos Všichni dobří rodáci, který se věnuje podobnému tématu - jak se malý venkovský člověk dokáže vyrovnat s náporem velkých dějin a událostí. A bohužel, Veber Stanislava Majera není novým Františkem, přestože by na to Majer měl. Jen mu nikdo takovou roli nenapsal. I po Slámově filmu tak poválečné Vitorazsko zůstává stále zahaleno stínem neznáma.