Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 
        
      
      
     

Majitel Zásilkovny zdvojnásobil obrat téměř na 2,5 miliardy

11:49, 26. 1. 2021

Skupina Packeta, která vlastní logisticko-technologickou firmu Zásilkovna, zaznamenala v roce 2020 další výrazný růst ve všech klíčových ekonomických ukazatelích.

Podle předběžných čísel dosáhl loňský obrat Packety téměř 2,5 miliardy korun, v meziročním srovnání má jít o nárůst o 100 procent. Od roku 2013 má být celá skupina včetně Zásilkovny dle vlastního tvrzení nepřetržitě v zisku. Počet přepravených zásilek v roce 2020 překročil 40 milionů (meziročně plus 114 procent). Počet přepravených zásilek ve službě Mezi námi byl 3,3 milionu. Na provizích maloobchodním partnerům za vydané a podané zásilky skupina loni vyplatila téměř 200 milionů korun. Pro letošní rok je cílem Zásilkovny a firem ve skupině Packeta obrat ve výši 5,2 miliard korun a 70 milionů přepravených zásilek.

"Rok 2020 byl nejtěžším rokem v desetileté historii Zásilkovny. Od loňského jara a následně až do konce roku jsme v souvislosti s pandemií koronaviru nepřetržitě čelili velmi nestabilní situaci. V březnu nám ze dne na den v důsledku uzavřených výdejních míst propadly tržby o 50 procent. Na druhé straně nám dopady pandemie, stejně jako celému sektoru e-commerce, pomohly v tom, že lidé více využívali nakupování zboží na internetu," uvedla Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a CEO skupiny Packeta.

Zásilkovna bude dále rozšiřovat síť výdejních míst, a to jak formou navyšování počtu maloobchodních partnerů, tak i spouštěním vlastních automatických výdejních boxů. V roce 2020 dosáhl počet výdejních míst za celou skupinu Packeta přes 5800, z toho v Česku 4 tisíce. Plán na rok 2021 je 9 tisíc výdejních míst, z toho 5 tisíc v Česku. Na konci září 2020 Packeta v České republice spustila Z-Boxy, bezdotyková soběstačná výdejní místa napájená solárním panelem. Aktuálně jich v Česku funguje již 102. Jejich počet se má letos zvednout na několik tisíců kusů.

V loňském roce otevřela Packeta 10 nových dep, celkově jich má již 27. Z toho 14 v České republice. Skupina Packeta využívá flotilu 350 dodávek pro rozvoz zásilek na výdejní místa a 110 kamiónů pro přepravu mezi depy, a to nejen na území České republiky, ale do všech států Evropy.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Objednat předplatné zde

Přihlášení

Rychlovky

  • O2 Czech Republic: služba O2 Security, která chrání telefony, počítače i ostatní chytrá zařízení, zastavila v roce 2020 podle údajů operátora přes 16 milionů hrozeb. Z toho 13 milionů mířilo na počítače a 3 miliony na chytrá mobilní zařízení. Ze všech chráněných zařízení se 8,5 procenta počítačů setkalo na internetu s vážnou bezpečnostní hrozbou. "Králem" útoků se stal škodlivý malware Ramnit.

  • PPF: dceřinka Tanemo obdržela od České národní banky souhlas k nabytí podílu v MONETA Money Bank až na 30 procent. To Tanemo umožní nabýt všechny akcie z veřejného návrhu na odkup akcií a dosáhnout tak podílu v MMB ve výši 28,36 procenta. Cena, kterou PPF za akcie nabídnuté v procesu dobrovolné nabídky odkupu zaplatí, činí 11,3 miliardy korun.

  • Médea: bod pro Jaromíra Soukupa. Městský soud v Praze odmítl insolvenční návrh na největší mediální agenturu. Navrhovatel, společnost Lipian Trade, neměl v ruce moc silné trumfy (pohledávka za 16,5 tisíce, navíc uhrazená), a v průběhu uplynulých týdnů se k němu nepřidal žádný z velkých hráčů, který má vlastní pohledávky vůči Médee. Podle insiderů insolvenční návrh ve skutečnosti spíše sloužil jako jakási výstraha a neformální varování pro Soukupa.

  • Echo Media: novým majoritním vlastníkem firmy, která vydává Týdeník Echo nebo Echo24.cz, se stal herní podnikatel Marek Španěl. Ten je spoluvlastníkem a spoluzakladatelem herního studia Bohemia Interactive. Firma to oznámila na svém webu Echo24.cz. Prodejcem byl Rudolf Ovčaří. "Do čela vydavatelství se opět postaví zakladatel a šéfredaktor Echa Dalibor Balšínek, který se stane předsedou představenstva a akcionářem vydavatelství."

  • Publicis Groupe: zvítězila v tendru na mediální agenturu pro pivovar Budějovický Budvar. Komunikační skupina pro jihočeský pivovar nově zajišťuje nákup a plánování offline i online médií s důrazem na data a flexibilitu investic. V pozici mediální agentury střídá mediálku Mindshare (GroupM). Publicis Groupe pro Budějovický Budvar navrhla novou mediální strategii postavenou na flexibilním plánování mediálních investic, datech a propojení dvou klíčových mediatypů: televize a online.

  • Zoot: e-shop s módou a bytovými doplňky, který relativně nedávno prošel bankrotem, začal s prodejem potravinových doplňků. Sekce Zdraví je určena především zákazníkům, kteří se chtějí starat o své zdraví, imunitu a tělo. Nabídka zahrnuje stovky produktů se zaměřením na péči o pokožku, detox, hubnutí či stárnutí a únavu.

  • Hit dne

    Trailer Godzilla vs Kong.

Recenze

Krajina ve stínu

Film Aleš Borovan

Bohužel, tentokráte si režisér a scenárista Bohdan Sláma (Čtyři slunce, Venkovský učitel, Štěstí atd.), bezpochyby jeden z nejpřemýšlivějších filmových tvůrců dejme tomu střední generace, ukousl příliš velké sousto. Slámu je třeba pochválit za výběr tématu - tragické události, ke kterým skutečně došlo na Vitorazsku na a po konci války.

Když ovšem není k dispozici zdařilý scénář (Ivan Arsenjev) a Sláma s ním již nic kloudného nevyčaroval, tak se tato volba ukazuje jako dvojnásobná chyba. Rozpaky vzbuzuje již základní stavba filmu - oč nahodileji, povrchněji a zkratkovitěji se tvůrci věnují rokům, které tragédii v malé vesnici na jihu Čech předcházely, o to větší prostor dostane samotná masová vražda. Divák tak ale zákonitě nechápe motivy a jednání jednotlivých postav, mimochodem ne příliš zdařile načrtnutých. A už vůbec ne tak niterný proces, během kterého se z přátelského souseda stane vražedná bestie.

Místo aby Sláma věnoval pozornost postupnému budování atmosféry a zachycení plíživého zla, v první polovině snímku divákovi předvádí nesourodý pelmel výjevů, ve kterém je obtížné se vyznat. Herci tak toho nemají moc co hrát. Mimochodem, pokud je součástí výchozí situace skuhrání vitorazských sedláků, jak špatně se jim v První republice žije, pak by Sláma neměl vybírat tak blahobytně, ba skoro obézně vyhlížející herecké typy, kterým evidentně scházejí vrásky upracovaného a unaveného venkovana.

V porovnání s Krajinou ve stínu tak opět geniálně vyniká podobný film, monumentální Jasného epos Všichni dobří rodáci, který se věnuje podobnému tématu - jak se malý venkovský člověk dokáže vyrovnat s náporem velkých dějin a událostí. A bohužel, Veber Stanislava Majera není novým Františkem, přestože by na to Majer měl. Jen mu nikdo takovou roli nenapsal. I po Slámově filmu tak poválečné Vitorazsko zůstává stále zahaleno stínem neznáma.