Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 
       
     
      
    

Filmový průmysl se podvoluje zelené ideologii. Kompostujte, radí producentům bizarní příručka (analýza)

15:59, 6. 12. 2021

Relativně svobodný český filmový a televizní průmyslu, který se před třemi desítkami let zbavil komunistického dohledu a řízení, nabírá směr do područí další svazující ideologie. Ruku v ruce s nástupem nové "zelené" byrokracie a kádrování jde i výrazné ohrožení byznysových zájmů tuzemské audiovizuální industrie.

Čerstvým výplodem nového obratu českého filmu (alespoň jeho části) je brožurka Manuál zeleného natáčení, pod kterou je podepsána doposud respektovaná Asociace producentů v audiovizi (APA) a televize Nova. Jedná se o soubor některých docela rozumných, z velké části však spíše banálních, infantilních až úsměvných rad, které v kontextu výroby filmů či TV pořadů znějí až neuvěřitelně. Jen namátkou: Motivujte členy štábu, aby používali jízdní kola. Při objednávání kancelářských zásob žádejte nejmenší potřebné balení. Používejte na nákup opakovaně použitelné síťovky. Pijte vodu z vodovodu místo balené vody. Dávkujte čistící přípravek rozvážně (!!). Méně masových jídel. Volte co nejméně luxusní ubytování (obzvláště motivující pro herecké hvězdy, pozn. aut.). Co nejvíce snižte počet jízd. Nepronajímejte si zbytečně silný agregát. Vyhněte se sušení prádla v sušičce, nechte ho volně uschnout. Zdůrazněte všem, že cigaretové nedopalky se neházejí na zem (!!). Kompostujte.

Ochrana přírody je samozřejmě důležitá věc, manuál však působí dojmem, jakoby jej psali žáci střední školy, sice patřičně uvědomělí, nicméně poněkud prostoduší a pokládající filmové producenty za nesvéprávné lidi. Jasně, omezit plýtvání a zbytečné utrácení je určitě fajn (jako by to snad producenti nedělali ze samé podstaty svého řemesla). Ale představa, že by si česká producentská esa jako Rudolf Biermann, Petr Erben, Jan Svěrák, Ondřej Trojan, Šárka Cimbalová nebo Václav Marhoul nechala od juniorních aktivistek diktovat, kolik mají koupit síťovek, jaký papír dávat do tiskáren nebo jak mají sušit mokré kostýmy, je jako z jiné planety.

Mezi tímto úsměvným balastem se však skrývají mnohem zlověstnější záležitosti, které směřují přímo proti podstatě audiovizuálního díla jako (pokud možno) svobodné a kreativní záležitosti. Podle představ autorů/autorek manuálu (v APA projekt green filmingu tlačí dle všeho hlavně manažerky Marta Kuchynková a Eva Dvořáková Pérez) by si filmaři měli naordinovat de facto jakési ideologické omezení a mantinely při vývoji daného díla: "Od samotného začátku tvorby scénáře myslete na to, jak co nejlépe a v největší možné míře zakomponovat tematiku a prvky udržitelnosti do samotného díla: ať již přímo výběrem tématu a poselstvím, které dílo zanechává, anebo nepřímo, prostřednictvím zakomponování udržitelnosti míst, zelených prvků a uvědomělého chování a smýšlení postav."

O způsobech určité indoktrinaci diváků se mluvilo i na semináři pro filmaře a studenty FAMU minulý týden, což je přesně to, co běžní lidé, týraní covidem, v kinech nepotřebují. Jak na semináři uvedla Eva Dvořáková Pérez: Nenásilně tam VECPETE to, že se herci chovají udržitelně. Tohle by se snad mělo někam vytesat do mramoru na pomníku českého filmu.

Druhá věc: green filming předpokládá neustálé školení členů štábu ze strany producentů, dohlížení na dodržování výše uvedených "rad" a počítání uhlíkové stopy. To s sebou nese vytvoření těžkopádného byrokratického mechanismu, které nejen prodraží výrobu, ale každý aspekt natáčení sevře ideologickým dohledem. Reálný producent při reálné výrobě samozřejmě na výše uvedené tahy nemá čas. Propagátoři green filmingu proto radí filmařům najmout si jakéhosi zeleného politruka (v reálu má vznešenější název green runner či green konzultant), který by na dodržování zelené ideologie dohlížel. Další náklad, který určitě televize nebo filmový fond platit nebude.

Těm bystřejším producentům bezpochyby dochází reálné nebezpečí (kromě těch byrokraticko/ideologických) pro českou filmovou a televizní industrii, která s sebou green filming nese. Jak školitelky na semináři minulý týden několikrát zdůraznili, nejvíce emisí vytváří letecká doprava a vůbec doprava na větší vzdálenosti. Green filming, tak jak je APA a Novou prezentován, tak představuje přímou hrozbu pro mezinárodní (hlavně evropské) koprodukce českých filmů, které s sebou z drtivé většiny nesou nutnost natáčení v zúčastněných zemích (a tedy i letecké a další přesuny).

Ještě větší dopad však zásady green filmingu mohou mít pro zahraniční zakázky filmů, seriálů, které do Česka přivážejí miliardové investice. Dříve nebo později některého ze zelených politruků napadne, proč by vlastně sem vůbec měly létat produkční a herecké týmy ze Spojených států, z Velké Británie, z Německa atd., když přitom vytvářejí tolik emisí. Je zbytečné uvádět, kolik tisíc vysoce kvalifikovaných filmařů je v Česku na těchto zakázkách závislých.

I v případě Novy může zavádění ideologickému projektu green filmingu (v největší komerční televizi tuto oblast má na starosti Hana de Goeij) znamenat ohrožení investice PPF, která stanici vlastní. Pád novácké výroby programů do pasti zelených politruků a zelené byrokracie ohrozí konkurenceschopnost Novy na trhu vzhledem k vyšším nákladům (kdo je bude platit? Televize?) a těžkopádnosti systému. Zároveň je to na stříbrném tácu nabídnutá šance pro konkurenční Primu, která tak externím producentům může nabídnout výhodnější a flexibilnější podmínky bez zbytečných ideologických bariér a nákladů. Autor textu si uvědomuje, že pro PPF je momentálně priorita hašení problémů v Home Creditu, vznik nové české banky nebo telekomunikační operace. Ale zavádění zelené byrokracie ve výrobě TV Nova by hochy v PPF Gate na Evropské ulici mělo určitě zajímat.

Projekt green filmingu by měl bezpochyby zajímat i daňového poplatníka. Green aktivistů je v České republice malé procento, zato všichni poplatníci bez rozdílu posílají do filmového fondu tučné dotace. Část z nich se jistě bude prostřednictvím svých poslanců ptát, proč mají financovat systém, který podporuje ideologii, se kterou nesouhlasí, a který bude generovat díla s "uvědomělými" postavami a tématy. A který má poplatníka nesmyslně vychovávat a usměrňovat. Podobným martýriem česká kinematografie prošla již před rokem 1989 a šťastnou ji to neudělalo.

Mimochodem filmový fond již od producentů začal vyžadovat hlášení o "zelených" aktivitách. "Je to následně jedna z věcí, ke které přihlížíme, když na radě o daném filmu debatujeme," zdůraznila Helena Bendová, předsedkyně Rady Státního fondu kinematografie. Řadě daňových poplatníků a poslanců se tato novinka líbit nebude. V produkcích, se kterými autor textu mluvil, shodně zaznělo: víme, že manuál je ujetá ptákovina, pořád si jedeme svoje, ale abychom měli pokoj, uděláme jakoby několik "green" tahů typu hromadný email atd., které zapíšeme do příslušné kolonky fondu. Takže opět tu máme zpět situaci, kdy si producenti pro sebe něco myslí, ale kvůli možným problémům si to nechávají pro sebe. Je dobré si připomenout: nesvobodná kinematografie nemůže produkovat svobodné filmy.

Někdo může namítnout, že ochrana přírody je přece důležitá a přínosná. Určitě. Manuál však obsahuje návrhy, jejichž přínos ochraně přírody je dost diskutabilní. Kupříkladu zde tolik vyzdvihovaná elektromobilita. Známým bonmotem je, že elektromobil v Česku má výfuk v uhelné elektrárně Prunéřov. Pokud zahrneme všechny emise při výrobě elektromobilu a zejména baterií, přihodíme mix zdrojů elektřiny v České republice a amorální využívání práce malých dětí v Africe, které těží vzácné suroviny, potřebné k výrobě elektromobilů (viz zprávy Amnesty International), vychází nám spalovací auta jako ne úplně špatná varianta (podle některých studií objem emisí u elektroaut začne být příznivější až nad 110 tisíci najetými kilometry). To samé platí i tlak na co nejméně masa v cateringu anebo o nepravdivé tvrzení již v úvodním odstavci Manuálu ("Vědci na celém světě se shodují, že klimatickou změnu a globální oteplování způsobuje lidská činnost" - není to pravda). Jinými slovy, v tomto případě jde čistě o ideologii, nikoliv o "zelené" chování.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Objednat předplatné zde

Přihlášení

Rychlovky

  • Dentsu Czech Republic: podíl ve výši 90 procent v agentuře Isobar Czech Republic se přesune uvnitř komunikační skupiny z Adexpres.com na další firmu dentsu McGarrybowen Czech Republic. Má se jednat o účetní operaci. Zbylých 10 procent má Dentsu Czech Republic.

  • TV Nova: reality show Survivor Česko & Slovensko při svém televizním startu v úterý 18. ledna podle televize zaujala 30,81 procenta lidí u televizních obrazovek v CS 15 až 54. Nejvyšší podíl na sledovanosti byl mezi mladšími ženami - 53,81 procenta v CS Ž15 až 34.

  • Tomáš Kočko & Orchestr: seskupení z tuzemské world music scény vydalo poslední den 2021 novinkové album Ona. Slavnostní "postřižiny" nového CD proběhnou 5. dubna v brněnském Sono Centru. Natáčelo se částečně v domácích studiích hostujících interpretek a interpretů (Lucia Šoralová, Alena Antalová, Gosza Tutko a Cimbaliband), a také ve studiu dvorního zvukaře Broňka Šmida.

  • Digital People: společnost, která zastřešuje čtyři módní brandy a e-shopy Zoot, Different, Urban Store a Bibloo působící na 11 trzích Evropy, získala ke konci roku 2021 nového strategického partnera. Akciový podíl ve společnosti Digital People ve výši 50,01 procenta koupila od Natlandu společnost Across e-commerce, která se stane majoritním vlastníkem a získává tím také pravomoci exekutivně řídit celou skupinu. Majitelem Across e-commerce je slovenská skupina Across (Július Strapek).

  • Microsoft: obří softwarová korporace kupuje velkého herního vydavatele Activision Blizzard (tituly Warcraft, Diablo, Overwatch, Call of Duty nebo Candy Crush). Objem transakce je 68,7 miliardy dolarů (cena akcie 95 dolarů za kus). Po uzavření transakce (předpoklad rok 2023) by se Microsoft měl stát třetí největší herní společností na svět za Tencent a Sony. Activision Blizzard zaměstnává okolo 10 tisíc lidí po celém světě.

  • Vodafone: ve videotéce Vodafone TV diváci v roce 2021 v kategorii české filmy nejvíce sledovali (podle pořadí) 1. Anděl Páně 2. 2. S čerty nejsou žerty. 3. Čertoviny. 4. Ženy v běhu. 5. Tři oříšky pro Popelku. V kategorii české seriály to byly 1. První republika 1. a 2. série. 2. Vyšehrad. 3. Mlsné medvědí příběhy. 4. Pat a Mat. 5. Krtek a Panda. Služba Vodafone TV odstartovala v Česku v březnu 2020 a podle firmy má aktuálně statisíce zákazníků.

  • Hit dne


    Cynic: Diamond Light Body

Recenze

Guru

Televize Aleš Borovan

Kdo ještě před několika měsíci pochyboval, zda si TV Nova náhodou objemnými investicemi do velkého počtu premiérových internet-only seriálů na Voyo.cz náhodou neukousla příliš velké sousto, ten minimálně od novinkové série Guru musí začít uznale kývat hlavou (pokud to neudělal již u loňského titulu Případ Roubal).

Guru rozhodně není bakelitovou a lacině vypadající vycpávkou pro Voyo mezi americké blockbustery. Je to vydařená, plnokrevná minisérie s dobrou production value (výkonná produkce zkušená Dramedy Productions), navíc na nesnadné téma manipulace a zneužívání druhých (zde především psychických raněných či labilních žen). Guru, který vznikl na motivy nechvalně proslulého samozvaného Gurua Járy alias Óm Nadsamce a jeho polosekty, je výborně napsaný (Jan Coufal), scénář se vyhnul laciné bulvarizaci a povrchní oplzlosti.

Skvěle a přitom citlivě pracuje s atmosférou, některé pasáže, zejména obávaného "odháčkování", mohou některým slabším jedincům dost zacloumat emocemi. Je třeba smeknout, že stejně jako v Roubalovi, tak i v Guruovi dostávají velký prostor spíše neokoukané tváře, nejedná se o umělce provařené milionem seriálů. Angažovaní herci a herečky se odměnili povětšinou výbornými výkony (zejména Anna Fialová), ve kterých se snoubí civilní a soustředěné herectví. A dvě plus: herec Vojtěch Kotek má konečně ve své filmografii pořádného zlouna (každý větší herec by ho měl mít) a velmi solidní rukavice hozená konkurenční Primě. Jestli se dvě největší komerční stanice v Česku začnou přeplivávat v ranku quality TV, tuzemský divák na tom jedině vydělá.