Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Česká kinematografie je plná znevýhodněných žen, potřebují naléhavě pomoci (komentář)

16:10, 20. 10. 2022
Televize Film Aleš Borovan

Fajnšmekrům, kteří si nenechávají ujít výstupy Státního fondu kinematografie a rady fondu, nemohla ujít labužnická věta v nové krátkodobé koncepci fondu na rok 2023: "Rada.. bude nadále klást specifický důraz na podporu žen filmařek, stejně jako dalších znevýhodněných skupin v zájmu zvýšení diverzity české kinematografie." Podobně hovořila i předsedkyně rady fondu Helena Bendová na nedávné prezentaci téže koncepce. A má pravdu, předsedkyně.

Česká kinematografie, potažmo audiovize, totiž doslova přetéká znevýhodněnými ženami. Jen tak namátkou:

  • tak v první řadě je tu znevýhodněná děkanka FAMU Andrea Slováková, v týmu má například čerstvě znevýhodněnou šéfku katedry produkce Terezu Czesany Dvořákovou nebo znevýhodněnou proděkanku pro vědu a výzkum, výše uvedenou Helenu Bendovou (ta je vlastně znevýhodněná dvakrát - ve dvou důležitých pozicích)
  • pak je tu nepřehlédnutelná znevýhodněná ředitelka filmového fondu Helena Bezděk Fraňková
  • v oborové Asociaci producentů v audiovizi je znevýhodněná coby výkonná ředitelka Magdaléna Králová, která má v týmu znevýhodněné manažerky Martu Kuchynková nebo Evu Dvořákovou Pérez
  • v čele Filmového centra České televize působí znevýhodněná Helena Uldrichová
  • Czech Film Commission řídí Pavlína Žipková, Czech Film Center zase znevýhodněná Markéta Šantrochová
  • v producentské branži působí celá řada znevýhodněných producentek: Šárka Cimbalová, Karla Stojáková, Monika Kristlová, Alice Tabery, Martina Štrunc nebo Dana Voláková
  • pojďme na kreativní filmové a televizní profese. Desítky celovečerních filmů natočily výrazné a znevýhodněné režisérky Alice Nellis, Beata Hlavenková, Andrea Sedláčková, Marie Poledňáková, Petra Nesvačilová, Helena Třeštíková, Olga Malířová Špátová, Karin Krajčo Babinská, v televizní branži už řadu let vyčnívá znevýhodněná Tereza Kopáčová. Zapomenout nesmíme ani na znevýhodněné scenáristky sestry Bártovy či Lucii Konečnou
  • v oblasti filmového PR kralují znevýhodněné Uljana Donátová, Pavlína Fechterová nebo Martina Reková
  • zajímavou štikou v rybníce audiovizuálních přehlídek se v posledních letech jeví festival TV a online seriálové tvorby Serial Killer, kterou ze země vydupala znevýhodněná Kamila Zlatušková
  • pak tu máme televizní byznys, ten nemůžeme minout. Jednou z CEO největší komerční TV stanice Nova je znevýhodněná Klára Brachtlová, která má k ruce ředitelku programu Silvii Majeskou nebo finanční ředitelku Mariannu Trnavskou. Řadu zajímavých nováckých titulů produkují znevýhodněné producentky Iva K. Jestřábová, Klára Follová, Lenka Szántó či Simona Matásková
  • na Primě v TOP managementu mají znevýhodněnou ředitelku obsahu Lenku Hornovou a znevýhodněnou ředitelku výroby Lucii Kršákovou. V České televizi pak "živoří" znevýhodněná Denisa Kollárová, ředitelka marketingu, kreativní producentky Barbara Johnsonová, Alena Müllerová, Kateřina Ondřejková, Martina Šantavá nebo Jiřina Budíková
  • v castingu o sobě dává čím dál více vědět Maja Hamplová
  • atd. atd.

Všechno to jsou talentované, tvrdě pracující ženy, podle bizarního názoru rady filmového fondu by se však mohlo zdát, že se jedná o jakési uťápnuté, odstrkované chudinky. Ale dost ironie (pokud ji z dosavadního textu někdo nepochopil). Z výše uvedeného je evidentní, že je opravdu málo oborů lidské činnosti (snad kromě školství nebo některých oborů zdravotnictví), které by byly tolik feminizovány a pro ženy prostupné, jako je česká audiovize.

Tak proč rada filmového fondu (btw. důležitý orgán, který rozděluje dotace novým filmům, festivalům, distribuci atd.) blábolí a vymýšlí si neexistující problém znevýhodněných žen? Je to známkou oportunistického konjunkturalismu (ženské kvóty jsou dnes v módě) nebo upadající kompetence rady fondu obecně (bavíme se tu o radě jako celku)? Ať tak či tak, skutečnost, že rada fondu najíždí na jakousi módní ideologii nebo na skandální zkoumání pohlaví filmařů (viz screen), je především ostudou ministra kultury Martina Baxy (a jeho předchůdců), pod kterého filmový fond spadá a který až doposud ideologickým záškubům rady jen flegmaticky přihlížel.

Některý z ministrových poradců by Baxovi měl sdělit, že rada filmového fondu, která rozděluje opravdu velké finanční prostředky daňových poplatníků, by si neměla hrát na ideologické sociální inženýry, nýbrž by naopak měla dávat prostor a podporu všem skvělým projektům a talentům, bez ohledu na barvu, délku či hloubku pohlaví. Bylo by dobré, kdyby se rada jako celek oprostila od ideologických hrátek a vrátila se k původnímu poslání. Dokážete to zařídit, pane ministře Baxo?