Nové dějství boje o vyšší koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. Zatím neznámý hráč (či hráči), který skrývá svoji identitu, se pořádně plácl přes kapsu, ze které vytáhl odhadem stovky tisíc korun (minimálně), a zaplatil zahraničního právníka. Ten oslovil premiéra Petra Fialu, ministra kultury Martina Baxu a šéfa mediálního výboru PSP Patrika Nachera s upozorněním na možná úskalí stávajícího legislativního postupu.
Podle našich informací francouzský právník Benoit Le Bret, partner bruselské pobočky advokátní kanceláře Gide Loyrette Nouel, v uplynulých dnech rozeslal dopis výše uvedeným vládním a zákonodárným činitelům, ve kterém poukázal na nutnost souladu tzv. velké mediální novely (která obsahuje zvýšení poplatků pro ČT a ČRo) se směrnicemi EU. Novelu poslal do sněmovny ministr Baxa (ODS) a bojují za ní jak lvi poslanci vládní koalice nebo šéfové České televize a Českého rozhlasu. Naopak proti jsou opoziční ANO a SPD.
Podle Breta by připravovaná reforma financování veřejnoprávních médií měla získat tzv. notifikaci Evropské komise (EK). Novela by podle něj měla být oznámena EK i vzhledem k tomu, že podle něj navyšuje veřejnou podporu pro ČT a ČRo o více než 20 procent. Návrh novely podle něj přináší podstatné změny stávajícího režimu, v případě přijetí by došlo k vytvoření nové státní podpory, která vyžaduje předchozí oznámení EK. Po třech měsících, pokud se ukáže soulad novely a legislativy EU o veřejné podpoře, zákon může platit.
"Pokud to bude opomenuto, tak to má závažné právní důsledky. Byl jsem svědkem v reálu, kdy kvůli takovému opomenutí došlo k zablokování zákona soudci. Pokud nedojde k oznámení reformy financování veřejnoprávních médií komisi, někdo se může odvolat a v případě nekompatibility dojde k zneplatnění právního předpisu," upozornil Bret. Právník zároveň odmítl odhalit, v zájmu kterého klienta jedná.
"V každém případě je třeba zjisti, zda skutečně jde o existující podporu, a pokud ne, zvolit příslušný režim pro zajištění slučitelnosti veřejné podpory s vnitřním trhem Evropské unie," myslí si Nacher. Bret vystoupil na včerejším kulatém stolu v poslanecké sněmovně, které probíhalo za zavřenými dveřmi. Přítomni vedle Nachera a Breta byli například šéf ČT Jan Souček, náměstek ministra kultury Michal Šašek (na fotce první zprava), poslanec za STAN Jan Lacina, vrchní ředitelka sekce legislativy a mezinárodních vztahů Ministerstvo kultury ČR Petra Smolíková (druhá zprava) nebo ředitel Sekce generálního ředitele ČRo Jan Menger. Borovan.cz byl jedním ze tří pozvaných médií.
Podle náměstka Šaška však mediální novela byla konzultována s Evropskou komisí a pokud nebude přijata, bude v rozporu s (dost kontroverzním) evropským paktem o svobodě médií (EMFA), který předpokládá "udržitelné financování veřejnoprávních médií". "Měli jsme jednání s Evropskou komisí, s příslušným direktoriátem. V rámci této konzultace nám bylo potvrzeno, že tato notifikace není nutná. Pokud jde o to, zda nárůst podpory o 20 procent je třeba schválit, toto tvrzení není pravdivé. Jednoznačně jsme dospěli k závěru jako MK, že přesah 20 procent nenastane. A tím jsme si vyhodnotili, že není žádnou notifikaci ani prenotifikaci učinit," prohlásila Smolíková.
Nejzábavnějším momentem uzavřeného kulatého stolu pak byla "přetahovaná" mezi poslanci Lacinou (STAN) a Nacherem (ANO), kdo z nich lépe ovládá matematiku ze základní školy a kdo dokáže lépe vypočíst, zda velká mediální novela představuje či nepředstavuje 20ti a více procentní navýšení veřejné podpory pro ČT a ČRo. Jak jsme uvedli již dříve, novela počítá s navýšením poplatku za ČT ze 135 korun na 150 korun za měsíc a domácnost a u ČRo ze současných 45 korun na 55 korun za měsíc a domácnost. Rozšíří se definice přijímače na všechna zařízení, která jsou schopna reprodukovat televizní či rozhlasové vysílání (tzv. daň z internetu). Pro podnikatele zavádí velká mediální novela výpočet koncesionářského poplatku podle počtu jejich zaměstnanců, což navýší platby za ČT ze strany velkého počtu právnických osob.
Novinka by měla do pokladny ČT dle výpočtů ministerstva kultury přinést nových 865 milionů korun ročně, u veřejnoprávního rozhlasu by to mělo být dodatečných 331 milionů korun. Podle Laciny se tak navýšení podpory u rozhlasu pohybuje na úrovni 16 procent, u ČT to má být 12 procent. Nacher naopak u rozhlasu vidí navýšení o 22 procent (55 korun ku 45 korunám dosavadního poplatku), rovněž objemy dodatečných peněz do rozpočtů veřejnoprávních peněz jsou podle něj podhodnocené. O velké mediální novele se bude v poslanecké sněmovně napevno hlasovat ve třetím čtení 5. března.
