Nedávné obsazování vrcholových orgánů Státního fondu audiovize, probíhající podle příslušného zákona (viz zde), přitáhlo pozornost k reálné slabině celého systému, která může mít zatím neodhadnutelné dopady. Tou slabinou jsou střety zájmů. Podle legislativy EU i České republiky jsou střety zájmů nepřípustné a příslušná místa mají povinnosti jim předcházet a odstraňovat je.
Jak jsme uvedli již dříve, řada lidi v představenstvu a radách fondu jsou ve střetu zájmů, většinou nepřímém. Dobré je doplnit, že všichni členové představenstva a rad jsou podle zákona veřejnými funkcionáři a vztahují se na ně příslušné povinnosti. Kupříkladu radní David Šemík by měl být herním designérem a programátorem v herním studiu Amanita Design (viz zde). Současně bude rozhodovat o dotacích pro videoherní projekty. U radního Tomáše Feřteka, který má rozhodovat o dotacích pro TV projekty, zase životopis na webu fondu uvádí spolupráci s Českou televizí plus stále trvající "zpracování dramaturgických posudků filmových a televizních scénářů jak v interním, tak externím režimu". Střety zájmů hrozí i u radního Daniela Krátkého (infrastruktura audiovize), který je předsedou Asociace provozovatelů kin.
To samé platí i pro představenstvo fondu. Kupříkladu pokud je šéf Asociace producentů v audiovizi v představenstvu, které rozděluje veřejné peníze mezi jednotlivé oblasti fondu, a příjemci dotací fondu budou členové stejné asociace, bude se jednat o nepřímý střet zájmů. Stejný případ, pokud některý ze zadotovaných projektů zamíří na Primu a či Novu - může se jednat o nepřímý střet zájmů (v představenstvu je ředitel Primy či ředitelka zahraničních vztahů CME- matky TV Nova). Podrobněji zde.
Nepřímý střet zájmů - strukturální, oborový, systémový, institucionální - je podle legislativy EU nepřípustný. To je uvedeno v tzv. Finančním nařízení EU 2018/1046. Jak upozorňuje ministerstvo kultury, pod které nově stavěný fond audiovize spadá, toto Finanční nařízení se vztahuje na evropské fondy. "Nařízením upravený střet zájmů se týká operací při správě finančních prostředků EU. Úprava střetu zájmů podle tohoto nařízení se tedy uplatní pouze tam, kde se nakládá s prostředky EU, což není případ Státního fondu audiovize. Novela zákona o audiovizi, která nabyla účinnosti 1. ledna 2025, prošla standardním legislativním procesem, jehož součástí je i hodnocení slučitelnosti právní úpravy s právem EU. Z tohoto hlediska byla právní úprava shledána slučitelnou s právem EU," tvrdí mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
Na druhou stranu EU i české vládní orgány doporučují převzít etické standardy Finančního nařízení jako obecně platné zásady tzv. dobré správy. Vzhledem k tomu, že Česko je členským státem EU, tak má závazek harmonizace svých standardů dobré správy s právem EU, tedy i se zásadami Finančního nařízení, které vylučuje rovněž nepřímé střety zájmů. Takže při rozdělování dotací v rámci Státního fondu audiovize by teoreticky měly být rovněž uplatněny Etické a správní principy a doporučení podle Finančního nařízení 2018/1046. "K podrobnější diskusi nad dalším teoretickým využitím příslušné evropské právní úpravy není ministerstvo kultury oprávněno, neboť není gestorem uvedeného předpisu EU," reagovala Malíková na dotaz, jak se budou řešit střety zájmů v představenstvu a radách audiovizuálního fondu.
"Zákon o audiovizi upravuje střet zájmů členů představenstva v § 11d odst. 4 natolik široce, že zahrnuje jakoukoli vazbu člena představenstva k projednávané věci. Stejně široce upravuje zákon v § 14 odst. 7 i střet zájmů u členů rad. Ve Státním fondu audiovize se tedy bude střet zájmů členů uvedených orgánů řešit podle těchto ustanovení zákona o audiovizi," uvedla Malíková. V příslušných odstavcích je však pouze uvedeno, že člen představenstva či rady oznamuje případný střet zájmů bez dalšího postupu.
Problém je, že český zákon o střetu zájmů 159/2006 nepřímý střet zájmů nezná. V tomto směru má z hlediska Finančního nařízení EU značné mezery. Střet zájmů je v českém zákonu definován hlavně jako osobní zájem: "Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu." Ale stále je zde závazek harmonizace českých standardů s právem EU, tedy i s Finančním nařízením.
Jasno ohledně kompatibility audiovizuálního zákona s právem EU nemá ani Transparency International (TI), která mapuje stav korupce v Česku a snaží se přispívat k jejímu omezení. "V této konkrétní věci je poměrně obtížné posoudit, zda úprava dle zákona o střetu zájmů představuje dostatečnou záruku k zajištění kompatibility úpravy Státního fondu audiovize s úpravou evropskou. Toto posouzení je o poznání složitější, jsou-li do představenstva státního fondu jmenováni členové profesních organizací, které dále mohou vystupovat v pozici příjemců rozdělovaných peněžních prostředků," uvedla právnička TI Anna Jakůbková (všechny její odpovědi ohledně střetů zájmů v audiovizuálním fondu přineseme v samostatném článku).
Lépe by měl střety zájmů v představenstvu a radách fondu ošetřit tzv. statut fondu. Statut bude podle CEO audiovizuálního fondu Heleny Bezděk Fraňkové obsahovat eliminaci střetu ze dvou stran - ze strany žadatele (žadatel v žádosti o podporu audiovize označí takové členy příslušné rady a hodnotitele, u nichž má za to, že jim překážka v hodnocení jeho projektu brání) a ze strany radních samotných (člen představenstva, rady, výboru nebo komise je povinen oznámit svůj poměr k projednávané věci). "Potenciální problém je tak ošetřen a řešen ze strany samotného radního - informovat o střetu, tak ze strany kontroly žadatele - hlásí potenciální podjatost. O obou hlášeních rozhoduje rada, její rozhodnutí je usnesením konstatováno v zápise jednání, tak jako doposud," uvedla Bezděk Fraňková.
Co se týká představenstva fondu, členové představenstva podle ní zastupují oblasti audiovize a nikoli konkrétní jednu firmu/společnost. Představenstvo podle Bezděk Fraňkové "žádným způsobem neparticipuje na podpoře konkrétních projektů, ale na širokých celcích", a o rozdělení peněz mezi jednotlivé kategorie hlasuje jako celek. Stále však podle statutu nebude jasné, jak naložit s nepřímými střety zájmů, které právo EU nepřipouští, a jaké budou případné postihy.
"Případy střetu zájmů, které porušují zákon o střetu zájmů, budou sankcionovány v souladu s tímto zákonem. Typicky se tak bude jednat například o uložení pokuty za neoznámení osobního vztahu k projednávané věci. Na evropské úrovni je dále sankční rámec rozšířen o opatření, které spočívají v možnosti vyloučení konkrétního subjektu z účasti na udělovacím řízení, uložení peněžitých sankcí či přijetí nápravných opatření," doplnila Jakůbková.
Střety zájmů v orgánech audiovizuálního fondu zvyšují pravděpodobnost, že rozhodnutí o konkrétních dotacích bude napadeno. V Česku by případné střety zájmů ve fondu mohlo řešit ministerstvo kultury, vedení fondu, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Policie České republiky.
