Nově vznikající Státní fond audiovize (transformace z filmového fondu) ještě ani nezačal pořádně fungovat a již se objevil vážný problém - masívní střety zájmů v orgánech fondu. Ty jsou podle českého i evropského práva nepřípustné, audiovizuální fond však využívá mezer v českém protikorupčním zákonu (viz zde). Na rizika upozorňují i bojovníci s korupcí z Transparency International.
Zajímali jsme se o kompatibilitu audiovizuálního zákonu s evropskou legislativou, potenciální střety zájmů ve fondu (předsednictvo, rady fondu), které nahrávají možné korupci při nakládání s prostředky fondu, a o hrozící sankce. Odpovídala právnička české pobočky Transparency International Anna Jakůbková.
B: Je podle vás aktuální zákon o audiovizi kompatibilní s evropskou legislativou v oblasti střetu zájmů (včetně nepřímého, institucionálního, systémového, strukturálního střetu zájmů)?
J: Problematika střetu zájmů je primárně upravena zákonem o střetu zájmů a členové orgánů Státního fondu audiovize jsou tak veřejnými funkcionáři v souladu s tímto zákonem. V důsledku toho se na ně vztahují zákonné povinnosti, zejména povinnost oznámit existenci střetu zájmů a taktéž povinnost střetu předcházet.
V této konkrétní věci je poměrně obtížné posoudit, zda úprava dle zákona o střetu zájmů představuje dostatečnou záruku k zajištění kompatibility úpravy Státního fondu audiovize s úpravou evropskou. Toto posouzení je o poznání složitější, jsou-li do představenstva státního fondu jmenováni členové profesních organizací, které dále mohou vystupovat v pozici příjemců rozdělovaných peněžních prostředků.
B: Pokud bude v jednotlivých radách fondu někdo činný v příslušné oblasti, kam bude rozdělovat dotace, jde podle vás o střet zájmů a jak by se tato situace měla řešit?
J: V případě, že bude v jednotlivých radách rozhodovat o konkrétní podpoře osoba, která bude v dané oblasti činná, bude se s největší pravděpodobností jednat o střet zájmů. Taková situace by tak měla být řešena vyloučením této konkrétní osoby z rozhodování o záležitosti, na jejímž výsledku má zájem. Na tuto situaci zákon o audiovizi přímo pamatuje a ve svém textu upravuje postup pro její řešení.
B. Pokud budou v představenstvu audiovizuálního fondu zástupci profesních organizací televizí, kinařů, producentů, distributorů nebo VOD platforem (připomenu, že představenstvo rozhoduje o rozdělení peněz ve fondu) a dotace fondu budou směřovat k členům stejných profesních organizací, je to podle vás střet zájmů?
Představenstvo samo o sobě v souladu se zákonem o audiovizi nerozhoduje o udělování dotací, ale pouze schvaluje rozdělení peněžních prostředků v rámci fondu, a to na základě koncepce, kterou představenstvo schvaluje na návrh ředitele fondu. Nicméně i v tomto případě se na členy představenstva vztahuje zákon o střetu zájmů, z něhož jim vyplývá povinnost oznámit zájem na projednávané věci.
Vzhledem ke způsobu ustavení představenstva, které je složeno i z členů profesních organizací činných v oblasti audiovize, nelze vyloučit vznik střetu zájmů, byť nepřímého charakteru. Za této situace by tak bylo namístě zvážit, zda by nebylo vhodné do zákonné úpravy včlenit inkompatibilitu výkonu funkce člena představenstva s podnikatelskou činností v sektoru, v němž státní fond audiovize rozděluje finanční prostředky.
B: Pokud by se jednalo ve výše uvedených případech o střet zájmů a dotace budou přesto uděleny, jaké sankce podle českých či EU zákonů hrozí?
J: Zákon o audiovizi samostatně neobsahuje úpravu sankcí za porušení pravidel týkajících se střetu zájmů. Případy střetu zájmů, které porušují zákon o střetu zájmů, však budou sankcionovány v souladu s tímto zákonem. Typicky se tak bude jednat například o uložení pokuty za neoznámení osobního vztahu k projednávané věci.
Na evropské úrovni je dále sankční rámec rozšířen o opatření, které spočívají v možnosti vyloučení konkrétního subjektu z účasti na udělovacím řízení, uložení peněžitých sankcí či přijetí nápravných opatření. Volba konkrétní sankce, případně uplatnění jejich kombinace je vždy odvislá od individuálních okolností každého případu.
