Skandál s manipulací a nepřípustným ovlivňováním hlavně publicistického obsahu veřejnoprávních médií, který v těchto týdnech zasáhl BBC a týká se i německé televize ZDF (viz zde), se začíná přelévat i do České republiky. Ředitel ČT Hynek Chudárek (foto) čerstvě přiznal, že Kavčí hory dlouhodobě záměrně do diskusních Otázek Václava Moravce nezvaly Tomia Okamuru, předsedu jedné z parlamentních stran. Drtivě pro ČT vyznívá i verdikt Etického panelu ČT a usnesení Rady ČT.
Jak ředitel Chudárek uvedl ve středu na zasedání Rady ČT, dramaturgie Otázek Václava Moravce (OVM) Okamuru ignorovala minimálně od roku 2017. Šéf ČT si v této věci nechal vypracovat stanovisko etického panelu, advokátní kanceláře Havel & Partners a akademického specialisty Jana Jiráka. "S ohledem na závěry těchto stanovisek, se kterými se ztotožňuji, jsem toho názoru, že dlouhodobou nepřítomností předsedy parlamentní strany SPD v pořadu Otázky Václava Moravce nedocházelo k naplňování zásad, vyplývajících z Kodexu České televize pro diskusní pořady a pluralitu. A proto jsem uložil řediteli Divize zpravodajství a publicistiky (Petru Mrzenovi, pozn. aut.) přijmout opatření k vedení evidencí zvaní hostů do diskusních a zpravodajských pořadů, a při zvaní hostů do těchto pořadů zohledňovat závěry odborných stanovisek," uvedl Chudárek. Pro kontext je dobré doplnit, že Chudárek je šéfem ČT od července 2025, předtím zde ředitelé byli Jan Souček (2023 - 2025), Michal Fila (2025; zastupující ředitel) a Petr Dvořák (2011 - 2023).
Jak vyplývá z nedávného usnesení, etický panel Kavčích hor označil ignorování konkrétních vrcholových politiků ve vybraných pořadech ČT za "nepřijatelné". "Etický panel ČT zdůrazňuje, že tvůrčí autonomie a nezávislost tvůrčích týmů jednotlivých pořadů má zásadní význam pro nezávislost České televize jako média veřejné služby, zároveň však upozorňuje, že tvůrčí autonomii nelze zaměňovat s libovůlí nebo diskriminačním jednáním. Cílené vylučování určitých politických představitelů z politické diskuze (tzv. cancel culture) je ve veřejnoprávním médiu nepřijatelné," uvádí usnesení etického panelu z října 2025.
Rozhovor s programovým ředitelem ČT Milanem Fridrichem:
Situace kolem pozvání či nepozvání předsedy SPD Tomia Okamury do OVM se v ČT a na Radě ČT řeší několik let. Kavčí hory kvůli tomu čelily obvinění z nevyváženosti. Televizní stanice, financovaná z drtivé většiny koncesionáři, situaci dříve vysvětlovala tím, že je vyvážená v rámci celého svého vysílání. Čerstvé usnesení etického panelu však takové vysvětlení staví na hlavu.
"Z ustanovení čl. 6.1 Kodexu ČT je jasně patrné, že vyváženost musí být zajištěna i na úrovni jednotlivých pořadů. Jednak toto ustanovení požaduje, aby dramaturgie diskuzních pořadů zohledňovala názorovou pestrost a aby hlavní názorové proudy dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření... Při posuzování vyváženosti v rámci jednotlivých pořadů nelze samozřejmě přehlížet jejich formát, sledovanost, časové zařazení a další relevantní faktory. Bylo by v rozporu s principy vyváženosti, kdyby některé politické subjekty vždy dostávaly prostor v hlavním politickém diskuzním pořadu, zatímco jiné, srovnatelně významné, např. výhradně v nočních nebo regionálních pořadech. Takový postup by ostatně byl také porušením ustanovení čl. 6.6 Kodexu ČT, z nějž plyne povinnost z vlastní iniciativy žádného účastníka nezvýhodňovat," uvedl Etický panel ČT (celé usnesení viz zde, poslední záznam).
"Podle Etického panelu ČT je tedy nutné Kodex ČT vykládat tak, že stanovuje vyváženost jako relevantní cíl nejen na úrovni vysílání jako celku, ale také jednotlivých pořadů a jejich jednotlivých dílů... Co se týče významu jednotlivých pořadů, má Etický panel ČT za to, že nelze v plném rozsahu záměrně kompenzovat vyváženost mezi různými pořady, a to zejména kvůli jejich odlišnému významu a váze v kontextu veřejné politické debaty, ale také kvůli ochraně tvůrčí autonomie."
Na Chudárkovo přiznání ohledně nepozvání šéfa SPD reagovali televizní radní (mimochodem, ve své většině zvolení končící vládní koalicí) čerstvým usnesením. "Rada ČT... považuje dlouhodobé nezvaní kteréhokoliv předsedy parlamentní politické strany či hnutí (a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě) za možné narušení demokratické soutěže politických stran." Usnesení schválilo 13 radních (například Ivana Chmel Denčevová, Vlastimil Ježek, Karel Novák, Jefim Fistein atd.), proti byla jen radní Bára Procházková.
