Ředitel České televize Hynek Chudárek a šéf Českého rozhlasu René Zavoral se rozhodli hrát vabank. V "horké" záležitosti financování veřejnoprávních médií fakticky přibližují své instituce k opozičním vodám. Část opozice koordinaci kroků s managementy obou institucí přiznává. To může mít za následek další destrukci veřejnoprávnosti a erozi důvěry veřejnosti k ČT a ČRo.
Na politickém kolbišti se kolem sporu "poplatky versus státní rozpočet" nyní šikují dva tábory - na jedné straně vládní strany/hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě a na druhé opoziční tábor STAN, TOP 09, část ODS (původce aktuálního chaosu, poslanec za ODS Martin Baxa v nedálné mediální volbě hlasoval pro vládního kandidáta), KDU-ČSL, Piráti spolu s ČT a ČRo. Jak opoziční politici, tak Chudárek se Zavoralem se striktně postavili za zachování systému koncesionářských poplatků. Zavoral navíc obvinil vládní strany obvinil z pokusu ovládnout ČT a ČRo (viz zde), podobně jako šéf STANu Vít Rakušan.
O úzké koordinaci nejvyššího vedení veřejnoprávních médií a minimálně části opozice před nedávnem psal portál Aktuálně.cz, který citoval z komunikace lidoveckého poslance a šéfa mediálního výboru PSP Františka Talíře (foto) na interním fóru KDU-ČSL: "Sestry a bratři, každé rozhodnutí a krok k veřejnoprávním médiím jsou pro mě motivovány úsilím je bránit a v dané situaci uhrát, co se dá. S jejich řediteli jsem v úzkém kontaktu a koordinujeme mj. kroky kolem návrhů na jejich financování." (celý článek na Aktuálně.cz viz zde).
Poslanec Talíř se tak ocitá ve zvláštní pozici - přiznává koordinaci s vrcholovým vedením ČT a ČRo ohledně financování, zároveň stojí v čele poslaneckého výboru, jehož posláním je kromě legislativní, personální činnosti v oblasti médií z velké části i kontrola České televize a Českého rozhlasu (projednávání příslušných zpráv o činnosti a hospodaření ČT a ČRo). S dotazy ohledně detailů koordinace opozice a šéfů ČT a ČRo jsme se obrátili přímo na poslance Talíře nebo na tiskového mluvčího Kavčích hor Michala Pleskota. Ti do uzávěrky textu nereagovali.
Sdílnější byla mluvčí KDU-ČSL Iva Petrusová. "Aktivní dialog předsedy mediálního výboru Františka Talíře s generálními řediteli ČT a ČRo je v tuto chvíli nezbytný pro stabilitu obou institucí. Cílem je zajistit, aby případné legislativní změny, které chce současná vládní koalice prosadit, neprobíhaly "o nich bez nich" a neohrozily stabilitu těchto institucí. Jelikož ze strany ministra kultury dosud k intenzivnímu jednání nedošlo (odpověď přišla těsně před schůzkou ministra a ředitelů ČT a ČRo minulý týden, pozn. aut.), vede tento nezbytný dialog právě předseda sněmovního mediálního výboru. Naším jasným cílem je zachování stávajícího systému koncesionářských poplatků, který považujeme za nejlepší záruku nezávislosti médií," sdělila Petrusová.
Jak jsme informovali tento týden, vládní koalice prostřednictvím ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé sobě) představila návrh zákona o médiích veřejné služby. Ten obsahuje záměr zrušit poplatky - to by mělo nastat od ledna 2027 (v případě schválení zákonné normy). ČT i ČRo by podle nové legislativy měly být financovány přímo ze státního rozpočtu, ze zvláštní kapitoly a pevnou částkou. Pro rok 2027 by tak Česká televize měla ze státního rozpočtu získat částku 5,742 miliardy korun (koncesionářské poplatky za rok 2024 dosáhly 5,7 miliardy) a Český rozhlas 2,066 miliardy (koncesionářské poplatky 2024 - 2,058 miliardy).
Příspěvky ze státního rozpočtu by měly podléhat valorizaci. Odstranění poplatkového systému zároveň sníží náklady obou institucí o desítky až stovky milionů korun (náklady na výběr) a příslušnou obsáhlou administraci. Nový zákon by podle Klempíře měl obsahovat princip nezávislosti na vlivu státu, ČT i ČRo zůstávají jako samostatné právnické osoby. Rada ČT a Rada ČRo budou zachovány. Radní by byli stále nominováni organizacemi z oblasti kultury, médií, vzdělávání atd.
Vedle tohoto vládního návrhu se nyní ve sněmovně projednává rovněž poslanecký návrh zákona (poslanec ANO Patrik Nacher) na odpuštění poplatků některým skupinám - seniorům nebo firmám/OSVČ. Ten by měl podle představ vládní koalice platit od letošního července (viz zde). Je otázka, zda je reálné to v takto krátkém termínu stihnout.
