V těchto měsících se roztáčí další kolo dlouhodobého souboje telco/televizních a mobilních hráčů o vysílací kmitočty v České republice. V roce 2030 skončí příděly kmitočtů pro současné celoplošné televizní vysílací sítě MUX21 až MUX24, vysílající terestricky ve formátu DVB-T2. Stát nyní přemýšlí o dalším využití těchto kmitočtů, byť nedávno schválená Strategie správy rádiového spektra počítá s bezplatným příjmem TV vysílání klasickou anténou i po roce 2030.
Ve hře jsou miliardy korun z byznysového využití přidělených kmitočtů. Do procesu rovněž vstupuje řada faktorů - kromě zájmů televizí, provozovatelů MUXů a mobilních operátorů rovněž změna preferencí českých diváků, vývoj technologií, ekonomika sítí nebo efektivita využití kmitočtů. Důležitá jednání a diskuse zainteresovaných hráčů začínají pod moderací státu v letošním roce.
"Na ministerstvu sestavíme pracovní skupinu, která bude vytvořena nejen ze subjektů, které mají co mluvit do záležitostí, spojených s inovacemi, ale bude tam zastoupen senát, poslanecká sněmovna, ministerstvo kultury, provozovatelé televizního vysílání, Český telekomunikační úřad a také provozovatelé celoplošných a regionálních sítí. Bude tam Asociace komerčních televizí a Asociace krajských televizí," uvedl Petr Vítek z odboru elektronických komunikací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na včerejší konferenci Českých Radiokomunikací Innovation Day 2026.
Podle něj tato platforma byla zřízena nyní v dubnu a v květnu by měla proběhnout první schůze. "Budeme se bavit o trendech, které nás čekají, vizích a potřebách jednotlivých hráčů v této oblasti," doplnil Vítek.
V Česku aktuálně fungují čtyři celoplošné multiplexy - MU21 (vlastník Česká televize, provozovatel České Radiokomunikace), MUX22 (České Radiokomunikace), MUX23 (České Radiokomunikace) a MUX24 (Digital Broadcasting - "Pařízkovci"). Plus šest regionálních sítí, které vlastní ČRa, Pařízkovci, Fiera touch nebo Vladimír Bílý. Vedle toho jsou tu udělené licence pro velké televize, kupříkladu terestrická licence pro "velkou" Primu platí do roku 2034, pro Prima Cool do roku 2033, pro CNN Prima News do roku 2031 nebo pro "velkou" Novu do roku 2036. Tedy za horizont platnosti přídělu kmitočtů pro současné celoplošné multiplexy.
Za zachování stávajícího rozdělení kmitočtů a způsobů distribuce TV obsahu logicky bojují hlavně České Radiokomunikace a TV broadcasteři. Podle ředitele ČRa Miloše Mastníka (viz starší rozhovor nahoře) digitální terestrické vysílání pro TV příjem nyní využívá 49 procent domácností (2,1 milionu) v Česku. Dvacet nejsledovanějších televizí podle něj generuje 86 procent TV sledovanosti. Další výhodou DTT podle Mastníka je energetická úspornost, absence výpadků a efektivnost.
Na druhou stranu v možném získání příslušných kmitočtů vidí mobilní operátoři byznysovou příležitost pro rozšíření svých služeb, jako se tomu stalo před časem s pásmem 700 MHz. Ve hře jsou i technologické inovace a další využití kmitočtů. Například pro formát 5G Broadcast (příjem TV obsahu prostřednictvím mobilních telefonů a tabletů bez nutnosti SIM karty od operátorů). Podle předsedy rady ČTÚ Marka Eberta by se o dalším směřování industrie, směřování terestrického vysílání a využití kmitočtů mělo rozhodnout někdy pro roce 2028.
Vedle toho již nyní stát prostřednictvím ČTÚ zkoordinoval frekvence, které se budou moci využít pro zlepšení pokrytí stávajících multiplexů (lze žádat do 30. června 2026), rozšiřování regionálního vysílání (červenec 2026 až prosinec 2027) a technologické experimenty (po roce 2027).
