V současné vyostřené debatě okolo způsobu financování České televize a Českého rozhlasu poněkud zapadá dlouhodobě nevyvážené nastavení rádiového trhu obecně, které může být škodlivé pro další vývoj. S kritikou vysokých příjmů ČRo z koncesionářských poplatků nyní vystoupili provozovatelé privátních rádií.
Veřejnoprávní Český rozhlas (ČRo) v letošním roce podle vlastního oznámení hospodaří s vyrovnaným rozpočtem se stejným objemem nákladů a výnosů ve výši 2,736 miliardy korun. Oproti původnímu rozpočtu na rok 2025 se jedná o navýšení rozpočtové sumy o 378 milionů. Výnosy z rozhlasových poplatků (první rok navýšených poplatků) by v letošním roce měly činit 2,476 miliardy korun (původní rozpočet 2025 - 2,068 miliardy). Pro srovnání: to je mnohem výše, než souhrnný výnos z prodeje reklamy celého rádiového trhu (tedy včetně ČRo), který podle čísel Sdružení komunikačních a mediálních organizací loni dosáhl 1,878 miliardy korun (více zde).
Při odečtení předpokládané výše reklamy, sponzoringu na stanicích ČRo v roce 2025 o objemu 100 milionů korun (viz zde), máme zde následující srovnání za loňský rok: Český rozhlas z poplatků 2,068 miliardy (reálně to bylo více díky zvýšeným poplatků od května 2025 ze 45 korun na 55 korun na měsíc a domácnost) versus celý privátní rádiový trh z reklamy 1,778 miliardy. V letošním roce bude nepoměr ještě vyšší.
"Financování veřejnoprávních médií financování doposud vycházejí z modelu, který vznikal v zásadně jiných podmínkách, než ve kterých dnes média fungují. Rovnováha na rádiovém trhu v Česku byla narušena poslední mediální novelou a navýšením financování Českého rozhlasu, aniž by tomu předcházela dostatečná debata o rozsahu veřejné služby, efektivitě hospodaření a dopadech na soukromé vysílatele. Disproporce je přitom výrazná zejména na rozhlasovém trhu - zatímco Česká televize hospodaří s rozpočtem srovnatelným s TV Nova nebo TV Prima, Český rozhlas má z koncesionářských poplatků téměř dvojnásobné příjmy než všechna soukromá rádia v České republice dohromady," uvedli zástupci Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV).
APSV zastupuje zájmy téměř 40 soukromých rozhlasových stanic, které provozují hlavně velcí hráči jako Media Bohemia (viz rozhovor nahoře), Radio United Broadcasting, Londa a Active Radio, dále menší provozovatelé jako Echo Media, Seznam.cz či Radio Čas/Juke Box. "APSV zároveň odmítá zjednodušený výklad, že samotné zrušení koncesionářských poplatků automaticky znamená ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií. Nezávislost nezajišťuje forma výběru peněz. Zajišťují ji jasná pravidla, transparentní hospodaření, předvídatelné financování a kontrolní mechanismy, které chrání veřejnoprávní média před politickým i tržním tlakem."
Český rozhlas v současné době provozuje 25 stanic Českého rozhlasu, z toho 4 celoplošné (Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Plus), 6 speciálních stanic (Rádio Junior, Jazz, D-dur, Radio Wave, Radiožurnál Sport, Pohoda) a 14 regionálních stanic. Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby počítá se zrušením koncesionářských poplatků za ČT a ČRo (v ideálním případě od ledna 2027) a převedení financování obou médií do státního rozpočtu, ze zvláštní kapitoly a pevnou částkou.
Pro rok 2027 by tak Česká televize měla ze státního rozpočtu získat částku 5,742 miliardy korun (koncesionářské poplatky za rok 2024 dosáhly 5,7 miliardy) a Český rozhlas 2,066 miliardy (koncesionářské poplatky 2024 - 2,058 miliardy). Příspěvky ze státního rozpočtu by měly podléhat valorizaci. Odstranění poplatkového systému zároveň sníží náklady obou institucí o desítky až stovky milionů korun (náklady na výběr) a příslušnou obsáhlou administraci. Zároveň by se díky novému zákonu hospodaření ČT a ČRo konečně dostaly pod kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu. Změnu financování veřejnoprávních médií odmítají ředitelé ČT a ČRo, Hynek Chudárek a René Zavoral (viz rozhovor nahoře), plus opoziční strany ODS, STAN, TOP09 nebo Piráti.
