Dle očekávání: vláda dnes schválila návrh zákona o financování médií veřejné služby, kterým se zruší koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas (zákon o rozhlasových a televizních poplatcích 348/2005). Financování obou institucí by mělo být převedeno pod státní rozpočet, tak jak tomu je v řadě evropských zemí.
"Přidáváme se tak k většině zemí Evropské unie, které od této zastaralé metody financování (míněny poplatky, pozn. aut.) již ustoupily. Náš návrh zohledňuje všech osm skupin připomínek, které přišly k původní verzi zákona. Návrh nového zákona obsahuje i jednoznační valorizační vzorec, který automaticky dorovnává financování v případě, že kumulovaná inflace přesáhne 10 procent," uvedl ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě). Financování ze státního rozpočtu rovněž znamená kontrolu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle představ vlády by změny měly platit od ledna 2027.
V návrhu pro příští rok chce vládní koalice vrátit objem financování ČT a ČRo na úroveň roku 2024 - pro Českou televizi počítá s částkou 5,74 miliardy korun (stejná částka, která se vybrala z poplatků předloni) a pro Český rozhlas 2,065 miliardy (v roce 2024 veřejnoprávní rádio získalo z poplatků 2,058 miliardy). Oproti aktuálnímu stavu je to však pokles - v květnu 2025 totiž vstoupila v platnost velká mediální novela, která navýšila poplatky za ČT ze 135 korun na 150 korun na měsíc a domácnost, u ČRo se poplatky zvedly ze 45 korun na 55 korun.
Z koncesionářských poplatků ČT loni získala 6,338 miliardy korun, o rok dříve to bylo 5,742 miliardy. Rozdíl tak činí 596 milionů nových peněz, které ČT inkasovala díky novele, kterou prosadila na sílu předchozí vládní koalice (předkladatelem byl bývalý ministr kultury za ODS Martin Baxa). Novela přitom loni platila jen osm měsíců, to znamená, že v letošním roce výběr poplatků naroste ještě více. Pro rok 2026 management České televize pod vedením Hynka Chudárka naplánoval příjmy z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy, což představuje zvýšení příjmů ČT o 990 milionů proti poslednímu roku před účinností novely (rok 2024 - 5,74 miliardy).
Podobně i v případě Českého rozhlasu vláda určila nižší částku, než je letos naplánovaný výběr z koncesionářských poplatků. Podle schváleného rozpočtu ČRo výnosy z rozhlasových poplatků mají v roce 2026 dosáhnout 2,48 miliardy korun. Náklady na vymáhání poplatků u obou institucí dohromady by se měly pohybovat na úrovni 250 milionů korun.
Obě veřejnoprávní média nyní varují, že pokles peněz si vynutí rozsáhlé škrty a propouštění. Kupříkladu management ČT odhadl nutné personální redukce až na 500 lidí (Kavčí hory nyní zaměstnávají téměř 3000 zaměstnanců). U ČRo by výpadek financí ohrozil práci cca 200 zaměstnanců (nyní přes 1300 zaměstnanců).
Pokud by podle managementu ČT platila vládou prezentovaná suma 5,74 miliardy korun, ve vztahu k plánovanému a schválenému rozpočtu ČT na rok 2027 by došlo "ke snížení o 1,3 miliardy korun. Takové snížení nelze vyrovnat pouze provozními úsporami, kterými Česká televize prošla v období 2008 - 2025, kdy výše televizního poplatku stagnovala. Nově navržené škrty by měly dopad na výrobu napříč programy, včetně sportu nebo zpravodajství, a to včetně zahraničního, na regionální vysílání nebo na podporu české kinematografie. Česká televize by zároveň musela přehodnotit plánované investice, například výstavbu nového komplexu pro zpravodajství nebo nové budovy Televizního studia Ostrava. Dalším důsledkem musí být revokace Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, které Česká televize nebude schopná ve stávající podobě naplnit," uvedla ve svém stanovisku Česká televize.
"Česká televize bude vždy postupovat odpovědně a hospodárně. Je ale potřeba říci jasně: pokud má plnit zákonem stanovenou veřejnou službu, schválené dlouhodobé plány a memorandum pro období 2026 až 2030, musí k tomu mít odpovídající a předvídatelné financování. Snížení rozpočtu o zhruba jednu miliardu korun by nevyhnutelně znamenalo omezení služby, kterou Česká televize poskytuje veřejnosti," prohlásil ředitel ČT Chudárek. "Dnešní rozhodnutí vlády považuji za nepřátelský krok s cílem média veřejné služby destabilizovat a následně oslabit. Nelze to vnímat jinak než jako mstu za to, že děláme svou práci dobře," tvrdí ředitel ČRo René Zavoral. Skupiny zaměstnanců ČT a ČRo, které s návrhem nesouhlasí, rovněž na 22. června připravují jednodenní stávku.
