Kodex Českého rozhlasu zakazuje, aby samotné veřejnoprávní rádio svého programu "zneužívalo" k prosazení vlastních zájmů. Ředitel ČRo René Zavoral (foto) v posledních měsících na vlnách rozhlasu intenzivně vystupuje ve prospěch zachování koncesionářských poplatků. To může být problém: Český rozhlas je totiž ve věci vlastního financování účastníkem sporu s vládou, ve kterém jde o cca 400 milionů korun ročně pro veřejnoprávní rádio.
Kodex Českého rozhlasu přísně reguluje to, co se nazývá prosazováním vlastních zájmů rozhlasu v programech vlastních stanic: "Český rozhlas nesmí svého programu, zejména zpravodajských nebo publicistických pořadů, zneužívat k prosazování vlastních institucionálních zájmů." A dále při případných pochybách upřesňuje: "Zpravodajství a publicistika vážící se k záležitostem Českého rozhlasu musí bez výjimky respektovat pravidla obsažená v čl. 6.1 až 6.18. Při jejich zpracování se musí postupovat obdobně, jako by byla podávána informace o jiné instituci nebo podniku v České republice. V případě, že je Český rozhlas subjektem určitého sporu, není přípustné zvýhodnit jej prostorem, který má být ve zprávě věnován jeho vyjádření nebo prezentaci jeho postoje." (celý kodex rozhlasu zde)
Ředitel ČRo René Zavoral nedávné rozhodnutí vlády o zrušení poplatků za ČRo komentoval v samostatném rozhovoru pro ČRo Radiožurnál z 15. června (viz přepis a záznam z rádia zde), v rozhovoru však příliš nezazní argumenty či pohled protistrany, tedy vládní koalice nebo ministerstva kultury Oto Klempíře (ty by měl předložit moderátor). Zavoral v téže záležitosti, tedy ve snaze o zachování poplatků za ČRo, dal rozhovor některé ze stanic ČRo rovněž 22. dubna (podle data publikování přepisu na webu, nadpis přepisu zní "Bráním systém poplatků") nebo 9. června (viz zde). Na webu Rozhlas.cz rovněž zaznělo stanovisku ředitele Českého rozhlasu k témuž tématu 24. března nebo 14. dubna. Jinými slovy, toto vystupování již pro někoho může působit jako soustavná komunikační kampaň vedení instituce ve věci zachování poplatků ČRo.
Starší rozhovor s ředitelem ČRo René Zavoralem:
Pravda je, že na stanicích ČRo dostala prostor i protistrana. Dne 16. června na ČRo Plus měl rozhovor ministr za Motoristy Boris Šťastný, ve stejný den i ministr kultury za téže stranu Oto Klempíř na Radiožurnálu (opět odkaz na webový přepis plus audiozáznam zde). Rovněž proběhla speciální debata Dvacet minut Radiožurnálu, které se účastnil i Klempíř.
I přesto to z veřejně dohledatelných výstupů Českého rozhlasu od dubna do poloviny června 2026 vypadá, že ředitel ČRo René Zavoral k tématu financování médií veřejné služby podle všeho získal větší samostatný prostor na stanicích veřejnoprávního rádia než ministr kultury Oto Klempíř. Zavoral vystoupil nejméně ve třech samostatných rozhovorech, zatímco u ministra kultury lze dohledat výrazně méně srovnatelného formátu.
Zástupci Českého rozhlasu odmítají, že by výše uvedená vystoupení ředitele Zavorala v programech ČRo byla porušením kodexu instituce. "Český rozhlas neshledává, že by v případě vámi zmiňovaného rozhovoru generálního ředitele Reného Zavorala z 15. června 2026, ani v souvislosti s dalšími vystoupeními k tématu financování médií veřejné služby, došlo k porušení Kodexu Českého rozhlasu. Kodex skutečně stanoví, že Český rozhlas nesmí zneužívat svůj program k prosazování vlastních institucionálních zájmů a že při informování o záležitostech týkajících se Českého rozhlasu musí postupovat obdobně jako u jiných institucí. Současně ale kodex výslovně umožňuje zveřejňovat stanoviska Českého rozhlasu k otázkám, které se dotýkají jeho zákonem vymezené činnosti a regulace rozhlasového vysílání," uvedla tisková mluvčí ČRo Lidija Erlebachová.
"Financování médií veřejné služby, jejich nezávislost a rozsah veřejné služby jsou právě takovým tématem. Nejde pouze o vnitřní zájem jedné instituce, ale o otázku veřejného zájmu, která se týká posluchačů, dostupnosti veřejné služby, mediální plurality i fungování demokratické společnosti," doplnila Erlebachová. Podle ní byl do stejného pořadu, ve kterém se 15. června objevil rozhovor s ředitelem Zavoralem zván i ministr Klempíř, ten se však z účasti měl omluvit. Ombudsman ČRo Milan Pokorný se k záležitosti nechtěl vyjádřit a odkázal právě na tiskovou mluvčí rádia.
Český rozhlas letos počítá s výnosem z poplatků okolo 2,48 miliardy korun. Vládní návrh chce financování ČRo převést na státní rozpočet, veřejnoprávní rádio by mělo na rok 2027 dostat příspěvek ze státního rozpočtu ve výši 2,065 miliardy korun. Rozdíl činí přibližně 415 milionů korun ročně, tedy zhruba 16 až 17 procent současných příjmů z poplatků. Podobně by o část peněz přišla (cca o miliardu korun) v příštím roce i Česká televize, která má být podle představ vlády rovněž převedena pod státní rozpočet.
