Ve velké části evropských veřejnoprávních médií nyní dochází a bude docházet k výrazným úsporám, propouštění a omezení portfolia činností. Šetří britská veřejnoprávní instituce BBC, německá ARD/ZDF, finská YLE, švýcarská SRG SSR, škrty podle všeho čekají největší veřejnoprávní rozhlasovou a televizní společnost v Rakousku ORF. Jen managementy České televize a Českého rozhlasu tvrdí, že nevidí téměř žádný prostor k úsporám.
Důvodem k úsporám veřejnoprávních médií v Evropě je řada dlouholetých trendů - technologický (narůstající popularita online konzumace, mobilní konzumace), demografický (změna skladby poplatníků, mladší cílové skupiny odcházejí od televize vůbec, přecházejí na sítě nebo streamovací platformy), sociologický (fragmentace publika) nebo obsahový (na netu je velké množství "veřejnoprávního" a dalšího obsahu zdarma).
V řadě zemí Evropy tak logicky dochází ke snižování rozpočtů veřejnoprávních médií a k následnému rušení pracovních míst. Mizí hlavně lineární doplňkové kanály (nikoli hlavní stanice), peníze se přesouvají televize z TV/rozhlasu do digitálu, snižují se kapacity a vyrábí se méně původního obsahu, nasazuje více repríz, managementy televizí a rádií přistupují ke sdílení výroby.
K nejviditelnějším škrtům nyní dochází a v nejbližších letech nastane u BBC, kde má být zrušeno až 2000 pracovních míst v následujících 3 letech z celkového počtu 21 500 zaměstnanců (údaj za loňský rok, podrobněji o úsporách zde), nebo u švýcarské veřejnoprávní mediální společnosti SRG SSR, která má do roku 2029 ušetřit 270 milionů franků a zrušit až 900 přepočtených plných pracovních úvazků (viz zde). Přehled výrazných úspor evropských veřejnoprávních médií viz níže.
Managementy českých veřejnoprávních médií, České televize a Českého rozhlasu, se doposud tomuto evropskému trendu vzpírají. Byť v české mediální krajině a ve společnosti dochází k podobným změnám, jako ve všech evropských zemích. Vládní koalice nyní plánuje převést financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet, současně pro příští rok chce koalice vrátit objem financování ČT a ČRo na úroveň roku 2024 - pro Českou televizi počítá s částkou 5,74 miliardy korun (stejná částka, která se vybrala z poplatků předloni) a pro Český rozhlas 2,065 miliardy (v roce 2024 veřejnoprávní rádio získalo z poplatků 2,058 miliardy). Oproti letošním plánovaným cifrám by tak Česká televize "přišla" o miliardu korun, u veřejnoprávního rádio by to byl minus 400 milionů ročně.
S dalším omezením financí pro ČRo a ČT počítá i poslanecký návrh, který chce poplatky odpustit seniorům nebo fyzickým podnikatelům a firmám, které zaměstnávají do 50 zaměstnanců místo nynějších 24. Obě tyto snahy naráží na tvrdý odpor managementu obou médií. Ředitel ČRo René Zavoral vládní návrh zákona na změnu financování označil za pokus o "destabilizaci", "oslabení", v případě schválení poslaneckého návrhu na škrtnutí poplatků pro část poplatníků by podle ředitele ČT Hynka Chudárka "reálně hrozil bankrot" ČT.
Přehled výrazných úspor evropských veřejnoprávních médií, ohlášených v období 2024 - 2026:
