Stávka zaměstnanců Českého rozhlasu, ohlášená na úterý 3. listopadu (stávkovat budou i pracovníci České televize) a její dopad na vysílání, by některých aspektech mohla vstoupit za hranu Kodexu ČRo. Tedy jednoho ze základních vnitřních předpisů veřejnoprávního rádia. Nepřímo to vyplývá z oznámení, které dnes do médií rozesílala tisková mluvčí ČRo Lidija Erlebachová.
Podle mluvčí Erlebachové se stávka výrazně promítne do vysílání celoplošných a digitálních stanic i regionálních studií a také do provozu online služeb. Stávkující, či jejich zástupci budou mít také přímé vstupy do vysílání ČRo. "Na většině stanic bude vysílání před 8., 12. a 18. hodinou přerušeno sdělením iniciativy Veřejnoprávně o důvodech vyhlášení stávky," informovala Erlebachová.
Podobný postup však může být na hraně, nebo spíše za hranou kodexu rádia. Podle bodu 1.5. totiž "Český rozhlas nesmí svého programu, zejména zpravodajských nebo publicistických pořadů, zneužívat k prosazování vlastních institucionálních zájmů." Další bod pak ustanovuje, že pokud je rozhlas subjektem určitého sporu, "není přípustné zvýhodnit jej (ve zpravodajství a publicistice, pozn. aut.) prostorem, který má být ve zprávě věnován jeho vyjádření nebo prezentaci jeho postoje" (odkaz na Kodex ČRo viz zde).
Vedení rozhlasu se v tomto případě odvolává na právo stávkujících na stávku a na svobodu projevu. "V souladu s právem na stávku a principy svobody projevu zakotvenými v Listině základních práv a svobod nemůže Český rozhlas v postavení zaměstnavatele upřít stávkujícím zaměstnancům právo informovat v rámci stávky veřejnost o důvodech, průběhu a cílech vyhlášené stávky, a to v uvedených časech. Máme ze to, že uvedeným jednání nedojde k porušení kodexu, jelikož avizované prohlášení není činěno jménem ČRo, ale jménem stávkujících, a je činěno na základě vyšších právních norem nežli je kodex," prohlásila pro Borovan.cz Erlebachová.
Kodex Českého rozhlasu je závazný vnitřní předpis stanice se zákonnou oporou, který konkretizuje pravidla veřejné služby a profesní etiky. Není ovšem obecně závazným právním předpisem jako zákon. Podle zákonu o Českém rozhlasu je porušení kodexu kvalifikováno jako "porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona". Porušení kodexu tak může mít pracovněprávní či smluvní následky. Konkrétní postih se musí posuzovat podle okolností a příslušného právního režimu.
Starší rozhovor s ředitelem ČRo René Zavoralem:
Zajistit dodržování kodexu patří k hlavní odpovědnosti managementu ČRo v čele s ředitelem (současným ředitelem je René Zavoral - foto). Podle zákona o ČRo může Rada Českého rozhlasu odvolat ředitele ČRo z funkce mimo jiné, pokud veřejnoprávní rádio nenaplňuje svými programy zásady Kodexu Českého rozhlasu.
Iniciativa Veřejnoprávně, která dle svého webu zastupuje pracovníky ČT a ČRo, vyjadřuje obavu z údajné snahy o ovládnutí médií veřejné služby. "Cestou k tomu může být vládní plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a tedy i vládní kontrolu. Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují," tvrdí iniciativa Veřejnoprávně.
Vláda Andreje Babiše v červnu schválila návrh zákona o financování médií veřejné služby, kterým se zruší koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas (zákon o rozhlasových a televizních poplatcích 348/2005). Financování obou institucí by mělo být převedeno pod státní rozpočet, tak jak tomu je ve velké části evropských zemí (více zde).
V návrhu pro příští rok chce vládní koalice vrátit objem financování ČT a ČRo na úroveň roku 2024 - pro Českou televizi počítá s částkou z rozpočtu ve výši 5,74 miliardy korun (stejná částka, která se vybrala z poplatků předloni) a pro Český rozhlas 2,065 miliardy (v roce 2024 veřejnoprávní rádio získalo z poplatků 2,058 miliardy). Oproti aktuálnímu stavu je to však pokles - v květnu 2025 totiž vstoupila v platnost velká mediální novela, která navýšila poplatky za ČT ze 135 korun na 150 korun na měsíc a domácnost, u ČRo se poplatky zvedly ze 45 korun na 55 korun.
