Další brilantní záležitost v podání režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárrita, který se v minulosti blýskl podařenými filmy 21 gramů, Amores perros - Láska je kurva a Babel. Nejsilnější stránkou Iñárritových snímků byly tradičně scénáře, které pak dávají vyniknout talentovaným hercům. Nejinak je tomu i v Birdmanovi, u kterého se režisér podílel i na scénáristické předloze. Tentokráte skvěle napsaná věc dala šanci Michaelovi Keatonovi (Batman se vrací, Jackie Brown) a Edwardovi Nortonovi (Království nebeské, Klub rváčů), pro které je Birdmana do značné míry comebackem do filmové extraligy.
Polozapomenutý hollywoodský herec Riggan, který v minulosti ztvárnil postavu ptačího superhrdiny Birdmana, se pokouší prorazit na Broadwayi. Investuje do nastudování nové hry, která by měla oživit někdejší slávu a získat mu uznání jako umělce. Musí se přitom potýkat s nepřízní filmových kritiků, spoluproducentem, výstřelky hereckých kolegů i dcerou po odvykací kůře.
Birdman však není pouhou satirickou a kousavou intelektuální komedií o vzniku jedné divadelní hry ve stylu Woody Allena. Díky Keatonově fantastickému výkonu (po celou dobu skoro nesleze z plátna), dechberoucím dialogům, hravé režii a kulisám (klasická alegorie divadelní prkna jako svět) se můžeme zanořit až k vrstvám limitů lidské existence a marnosti a bláznivosti lidského snažení. Opět, jako v 21 gramů nebo Babel, Iñárritu míří k těm věcem v životě člověka, které jsou jediné důležité. Sympaticky přitom nešetří ani Keatona samotného, ani diváka.
