Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Michal Šašek: Sedm miliard korun pro Českou televizi je málo Podcasty

12:49, 22. 1. 2024

Politický náměstek Michal Šašek (ODS; foto) je vedle ministra momentálně nejdůležitějším mužem, který má na ministerstvu kultury na starosti oblast veřejnoprávních médií a audiovize. V těchto měsících má napilno - na jaře by se do Sněmovny měly dostat návrhy velké mediální novely a novely o audiovizi. Zvláště ta první vzbudila silné kontroverze - plánuje poslat z kapes daňových poplatníků do pokladny České televize a Českého rozhlasu další obří sumy.

Co v této epizodě První ligy uslyšíte

    • Jak vznikala velká mediální novela
    • Kolik České televizi vynese navrhované navýšení poplatků, kolik zvýšení odvodů z firem a kolik rozšíření počtu koncesionářů
    • O které komerční příjmy by ČT a ČRo mohly přijít
    • Proč by měla být zavedena daň z internetu
    • Má proběhnout reforma veřejnoprávních médií a pokud ano, jak?
    • Kolik budou platit jednotliví audiovizuální hráči do audiovizuálního fondu
    • Jakým mechanismem se určilo navýšení dotací pro filmové pobídky a kolik bude činit
    • Jaká bude vnitřní struktura Audiovizuálního fondu
    • Jak se začlení herní průmysl do Audiovizuálního fondu

Pro rekapitulaci: Vládní koalice ODS/KDU-ČSL/TOP09/STAN/Piráti představila kontroverzní návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích počítá s navýšením poplatků za ČT ze současných 135 korun na 160 korun na měsíc a domácnost. Poplatek na Český rozhlas se podle návrhu má navýšit ze 45 korun na 55 korun na měsíc a domácnost. Významně se mají zvednout rovněž poplatky pro právnické osoby, bude se to týkat každé firmy nad 5 zaměstnanců.

Také se má změnit definice poplatníka - nově by se měl poplatek platit z jakéhokoliv přístroje, schopného přijímat a reprodukovat TV signál nebo rádiové vysílání. Na druhou stranu, neprošla indexace poplatků v závislosti na inflaci. Ministr kultury Martin Baxa zároveň navrhuje, aby roli veřejnoprávních médií ve společnosti vymezil nový dokument ve formě jakési charty či vyhlášky.

Podle Šaška jsou jak Česká televize, tak i Český rozhlas podfinancované. Podle něj chybí peníze na velké investice do staveb, jako je například nová zpravodajská budova na Kavčích horách, do technologií, ale například ve specifických oblastech tvorby, jako jsou animovaná díla nebo dětské seriály. "Vzniká daleko méně večerníčků či formátů animovaných seriálů. Vlastně úplně vymizely hrané seriály pro děti. To je další věc, která byla pro českou televizní tvorbu specifická. Od koprodukčních seriálů až po tituly v 90. letech, kdy to ještě pokračovalo, seriály Bubu a Filip, Kačenka a strašidla atd. Ale najednou to vymizelo. Česká televize úplně rezignovala na tyto věci," uvedl Šašek.

Nové peníze pro ČT by kromě investic by podle něj měly závazně jít právě do těchto žánrů, což by měla obsahovat právě Baxou zamýšlená charta veřejnoprávních médií. "Nikdo nechce, aby za tyto peníze vznikaly v prime time další stejné seriály. A nové peníze, pokud budou schváleny, nepůjdou jen do výroby." To by mělo zmírnit obavy komerčních vysílatelů a online hráčů, kteří vnímají navýšení koncesionářských poplatků pro ČT a ČRo jakou potenciální hrozbu pro svůj byznys. Nové finance mohou podle nich být investovány například do nových internetových služeb, což by vytvářelo novou konkurenci za peníze daňových poplatníků.

Celkem by Česká televize z navýšených a rozšířených poplatků měla získat 1,4 miliardy korun ročně navíc, Český rozhlas pak přes 600 milionů ročně. Kupříkladu rozpočet ČT se v posledních letech pohyboval okolo sedmi miliard korun. "Samozřejmě je diskuse, zda Česká televize má mít takové množství programů. Ale pokud vycházíme ze současné existence šesti programů ČT, tak sedm miliard korun pro Českou televizi je málo," myslí si Šašek.

Novela zákona o audiovizi, kterou Šašek s dalšími lidmi na ministerstvu rovněž připravuje, vzbudila mnohem menší halo. Možná proto, že se v uplynulém roce podařilo najít jakous takous shodu na trhu. Novela by měla vést k transformaci Státního fondu kinematografie na Audiovizuální fond. V rámci toho má dojít k navýšení daňových poplatků do fondu pro kina, VOD platformy (tady především) nebo pro kabelové a satelitní vysílání.

Recipročně má dojít navýšení dotací z prostředků daňových poplatníků do fondu. Vybrané prostředky od audiovizuálních hráčů se totiž budou násobit určitým koeficientem, který tak určí celkovou výši dotace pro filmaře a televize. "Chtěli jsme, aby objem peněz do filmových pobídek byl navázán na úspěšnost celé audiovize. Na "výtlak" audiovize. Rovněž jsme chtěli, aby došlo k navýšení peněz do pobídek, protože současná částka nepokrývá vše, co všechno česká audiovize může zahrnovat," uvedl Šašek.

Nově se do fondu začlení i herní průmysl, byť se v jeho případě zatím přemýšlí, jakým způsobem jej nově zdanit. Dojde i k novému vnitřnímu rozčlenění fondu, nově v rámci podpory české audiovize vznikne divize pro podporu televizních a online seriálů.

První liga

Pravidelné rozhovory Aleše Borovana s lidmi, kteří v českém zábavním průmyslu, internetu, v médiích a telekomunikacích patří ke špičce. Jdeme do hloubky. Kompletní rozhovory jednou za čtrnáct dní na Forendors. Publikujeme rovněž záznamy ze zajímavých tiskových konferencí.

Předplatitel podcastu na Forendors získá:

  • celý rozhovor, tedy včetně byznysových informací a novinek v druhé, placené části, více zde
  • audio bez reklam
  • možnost klást dotazy
  • možnost stažení faktury

Bezplatná část rozhovoru na platformách: