Stejně jako proces odcházení předchozího ředitele České televize Jana Součka (viz zde), tak i probíhající volba nového ředitele ukazuje veřejnoprávní televizi jako místo zmítané zákulisními hrami, hádkami, odtržeností od reality, rozkladem loajality a elementárních manažerských procesů. Poraženými jsou koncesionáři a rovněž vládní koalice, která nedávno poplatníky donutila platit za tento chaos ještě vyšší peníze (zde).
Rozruch kolem aktuální volby způsobily hlavně SMS zprávy jednoho z kandidátů a současně ředitele zpravodajství a publicistiky ČT Petra Mrzeny (foto), zasílané některým radním. Mrzena v nich členy rady vyzýval, aby nevolili dalšího z kandidátů, Milana Fridricha (zároveň programového ředitele ČT). Se zjištěním přišel server Aktuálně.cz. Fridrich přitom ve svém kandidátském projevu kritizoval nevalnou úroveň zpravodajství ČT.
Za prvé, je velmi znepokojující a neobvyklé, pokud se ředitel jednoho z nejsilnějších zpravodajství v Česku snaží zasahovat do procesu volby šéfa veřejnoprávní televize. Za druhé, bez ohledu na konečné výsledky volby je obtížně představitelné, že by Fridrich a Mrzena mohli i nadále vedle sebe fungovat jak členové stejného TOP managementu ČT.
Olej do ohně přilil i čerstvý dopis členů redakce zpravodajství Kavčích hor, určený televizním radním. V něm se mluví o údajných útocích na zpravodajství ČT a ohrožení reputace. "Na slyšení kandidátů na pozici generálního ředitele ČT dne 18. června 2025 zaznělo na adresu redakce zpravodajství a publicistiky několik tvrzení, která ohrožují její reputaci, a pracovníky redakce tato vyjádření velmi zneklidnila... Vnímáme podobné nepravdy jako útok na samotnou podstatu toho, co děláme. Ohrazujeme se především proti tvrzením, která označují zpravodajství za nevyvážené, v němž chybí menšinové názory, redaktory ČT za nekompetentní, zahraniční zpravodaje za neviditelné, vysílání ČT24 za nekontrolované a hlavní zpravodajskou relaci za spotřebitelský magazín. Česká televize se pravidelně stává terčem útoků ze strany politiků, některých médií či komerčních subjektů. O to politováníhodnější je, pokud se zpochybňování práce zpravodajství dopouští kandidáti, kteří by chtěli stát v čele této veřejnoprávní instituce," uvádí se v dopise.
Rozhovor s programovým ředitelem Milanem Fridrichem:
Pisatelé dopisu ignorují údaje z Výroční zprávy ČT za rok 2024, která upozornila na výraznou dominanci příspěvků, zmiňujících vládní strany, v hlavní zpravodajské relaci ČT Události loni. Celkem vládní subjekty byly v Události zmíněny v 69 procentech ze všech příspěvků o jednotlivých politických subjektech. Parlamentní opoziční strany a hnutí - ANO a SPD - byly v Událostech loni zmíněny jen ve 26 procentech (více zde). Rovněž je zavádějící vykládat jakoukoliv kritiku zpravodajství a publicistiky Kavčích hor (přestože je založena na interních údajích ČT nebo znění kodexu televize) jako "útok".
Celá situace a rychle pokračující rozklad vnitřních mechanismů a hierarchie České televize vyplašila i zastupujícího ředitele ČT Michala Filu. "Vedení České televize se důrazně vymezuje vůči jakýmkoliv krokům, které by mohly vést k ovlivňování volby generálního ředitele ČT. Jakékoliv pokusy o zásah do nezávislého rozhodovacího procesu považujeme za nepřípustné a neetické. Takové jednání podkopává důvěru veřejnosti v transparentnost a nezávislost instituce veřejné služby. Zástupce generálního ředitele Michal Fila se proto jménem celého managementu obrátil na vedení Rady ČT s žádostí o stanovisko, zda dle jejího názoru došlo k ovlivnění volby, či nikoliv," uvedlo tiskové oddělení ČT.
Připomeňme, že od letošního května platí zvýšení koncesionářských poplatků ČT ze 135 korun na 150 korun za měsíc a domácnost. Rovněž došlo k rozšíření řad koncesionářů, zavedení daně z internetu a navýšení plateb řadě podniků. Televize odhadla, že v letošním roce jí to do rozpočtu přinese dodatečné příjmy z poplatků ve výši 420 milionů korun.
Zároveň ČT musí čelit výrazné nedůvěře koncesionářů. Jak jsme před nedávnem uvedli, podle výzkumu STEM veřejnoprávní televizi nevěří většina Čechů, tedy 58 procent. Z toho "určitě nevěří" 29 procent a "spíše nevěří" rovněž 29 procent. Naopak České televizi podle průzkumu důvěřuje 43 procent (nesoulad v součtu do 100 procent jde podle všeho na vrub zaokrouhlování). Z toho 34 procent "spíše důvěřuje" a 9 procent "určitě důvěřuje" (více zde).
