Několik měsíců po svém rozjezdu má nový Státní fond audiovize stále problémy s transparentností a s dodržováním zákona o střetu zájmů. Ten kromě jiného ukládá velké části veřejných funkcionářů, kteří rozhodují o veřejných penězích, podávat majetková přiznání. Z vedení fondu audiovize, který rozděluje miliardy z veřejných financí, takové oznámení podalo doposud jen minimum členů.
K vedení Státního fondu audiovize patří ředitelka, představenstvo, výbor (kontrolní činnost) a členové čtyř rad - kinematografie, televizní díla, animace/videohry a infrastruktura. Vzhledem k zákonu o střetu zájmů se minimálně značná část vedení fondu stává veřejnými funkcionáři. Zákon o střetu zájmů definuje veřejného funkcionáře jako "člena statutárního orgánu, člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku".
Ti z veřejných funkcionářů, kteří jsou oprávněni "nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 tisíc korun", mají povinnost oznámit podrobnosti ohledně svého případného podnikání a podat oznámení o majetku. Z vrcholných orgánů Státního fondu o audiovizi, který rozděluje, tyto náležitosti splňují podle bojovníků s korupcí minimálně ředitelka, členové výboru a čtyř rad fondu.
Jak jsme zjistili z Centrálního registru oznámení (CRO), majetkové přiznání doposud podala ředitelka fondu audiovize Veronika Slámová a člen rady pro podporu kinematografie Petr Bilík, ovšem ten jakožto bývalý člen řídícího orgánu University Palackého v Olomouci). Dalších téměř dvacet členů rad fondu majetkové přiznání doposud nepodalo.
Členové rad fondu jsou:
Jednotlivé rady již přitom začaly rozdělovat desítky milionů korun z peněz daňových poplatníků. Kupříkladu rada pro podporu kinematografie před několika dny přidělila dotace pro výrobu celovečerního hraného filmu. Projekt Kameny se valí do Prahy (produkce Bontonfilm Studios) získal dotaci 15 milionů, V dobré víře (Perfilm) 12,5 milionu, Kriplyně (Lumiere Film) 10 milionů nebo projekt Hejkal (DNA Production) 6 milionů korun. Celkem by měl audiovizuální fond ročně rozdělit 1,5 miliardy až 2 miliardy korun, převážně z veřejných prostředků.
Pravda je, že výše uvedení členové rad (s jednou výjimkou) doposud majetkové přiznání nemuseli podat, protože nebyli evidováni v Centrálním registru oznámení, který spravuje ministerstvo spravedlnosti. Povinnost zapsat příslušné osoby do registru má ministerstvo kultury, pod který Státní fond audiovize spadá. Dřívější vedení ministerstva pod vedením ministra Martina Baxy (ODS) svoji nečinnost při řešení transparentnosti fondu vysvětlovalo kuriózně - podle něj totiž činnost rad podle názoru MK není manažerskou činností a proto podle názoru ministerstva pod působnost zákona o střetu zájmů nespadají.
Což není v souladu s realitou: rady fondu hodnotí projekty, rozhodují o alokaci finančních prostředků, o podpoře projektů, o formě podpory - což bezpochyby manažerská činnost je (součástí činnosti manažera je kromě jiného řízení zdrojů, tedy organizování, alokace zdrojů atd.). "Členové jednotlivých rad Státního fondu audiovize mají povinnost podávat majetková oznámení, neboť tyto orgány vydávají rozhodnutí ve správním řízení," uvedla již dříve právnička Anna Jakůbková z organizace Transparency International, která bojuje s korupcí a za transparentní nakládání s veřejnými penězi.
Podobně do Centrálního registru oznámení nejsou zanesena jména velké části členů kontrolního výboru fondu - Jan Dosoudil, Pavel Strnad, Nikol Hanzelková, Antonín Hedrlín, Šárka Švecová, Eva Andrejková nebo Klára Málková. Jeden člen výboru, František Beckert, oznámení o majetku v souladu se zákonem podal. V CRO nejsou zanesena ani jména členů představenstva fondu (Petr Dvořák, Klára Brachtlová, Ondřej Rečka atd.).
Zajímalo nás, jak se nové vedení ministerstva kultury v čele s ministrem Otou Klempířem (Motoristé sobě) dívá na problematiku transparentnosti audiovizuálního fondu a příslušných nároků, vyplývajících ze zákona o střetu zájmů. Vedení ministerstva kultury však několik týdnů, až doposud, nereagovalo na zaslané dotazy.
