Obří politický kapitál a úsilí, které dnešní opoziční strany ODS, STAN, TOP 09 nebo Piráti nainvestovali do loňského zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, se podle všeho rozplynou vniveč. Tedy pokud projde nový zákon o médiích veřejné služby, který dnes za vládní koalici představil ministr kultury Oto Klempíř. Ten počítá se snížením objemu veřejných financí pro ČT a ČRo pro příští rok na úroveň roku 2024, tj. před navýšením poplatků.
V novém zákonu se vládní koalice drží slibu zrušit poplatky - to by mělo nastat od ledna 2027 (v případě schválení zákonné normy). ČT i ČRo by podle nové legislativy měly být financovány přímo ze státního rozpočtu, ze zvláštní kapitoly a pevnou částkou. "Navrhovaný rozpočet (pro příští rok, pozn. aut.) vychází z úrovně 2024. Pevná částka je každoročně valorizována a obě instituce budou procházet kontrolou NKÚ. Plus definice veřejné služby," uvedl Klempíř, podle kterého je současný systém poplatků "zastaralý". Odstranění poplatkového systému zároveň sníží náklady obou institucí o desítky až stovky milionů korun (náklady na výběr) a příslušnou obsáhlou administraci.
Pro rok 2027 by tak Česká televize měla ze státního rozpočtu získat částku 5,742 miliardy korun (koncesionářské poplatky za rok 2024 dosáhly 5,7 miliardy) a Český rozhlas 2,066 miliardy (koncesionářské poplatky 2024 - 2,058 miliardy). "Výše příspěvku se každoročně valorizuje o inflaci, za kalendářní rok o dva roky předcházející valorizovanému období. Číslo bude vycházet z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem, nejvýše však o 5 procent z částky," upřesnil Klempíř. Dalšími výnosy ČT a ČRo podle něj budou prodej reklamy, sponzoringu, práv nebo z dobrovolných příspěvků fyzických osob či podnikatelů.
Nový zákon by podle Klempíře měl obsahovat princip nezávislosti na vlivu státu, ČT i ČRo zůstávají jako samostatné právnické osoby. "Instituce, které nejsou podřízeny žádnému ministerstvu, ani žádnému státnímu úřadu. Zákon výslovně garantuje, že do programové činnosti České televize a Českého rozhlasu nesmí zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt," uvedl Klempíř, podle kterého zákon bude rovněž směřovat k posílení veřejné kontroly nad veřejnoprávními médii.
Rada ČT a Rada ČRo budou zachovány. Radní by byli stále nominováni organizacemi z oblasti kultury, médií, vzdělávání atd. Zákon by podle ministra kultury měl stanovat priority veřejnoprávních médií (podle pořadí důležitosti) - 1. publicistika a zpravodajství, 2. vzdělávání, 3. zábava.
Ředitel ČT Hynek Chudárek již dříve uvedl, že si návrat objemu veřejných peněz na úroveň roku 2024 nedokáže představit. "Samozřejmě, pokud bychom se vrátili o 850 milionů zpátky, tak je to pro Českou televizi a pro mne situace naprosto nepředstavitelná a její řešení bychom museli podrobit přesné analýze," sdělil Chudárek. Podle něj již z peněz z navýšených poplatků došlo k nákupu sportovních přenosů za stovky milionů až do roku 2031. "Tato práva nejenže nelze vypovědět, ale máme povinnost všechny ty přenosy odvysílat, natočit z řady z nich záznamy a poskytnout je dalším vysílatelům v Evropě. Exitovat z toho nelze," tvrdí Chudárek.
Přidáváme reakci vedení ČT na zveřejněný návrh zákona: "Pro vedení České televize i nadále zůstává financování prostřednictvím poplatků ve stávající výši preferovanou formou. Pouze tak je schopna poskytovat rozsah veřejné služby jako doposud, dostát všem smluvním závazkům, plnit schválené dlouhodobé pětileté plány a naplňovat uzavřené memorandum. Navrhovaný model financování není dostatečně předvídatelný. Současně není podle předběžných propočtů pravdou, že novela vrací objem finančních prostředků, se kterými by případně Česká televize nově disponovala, do roku 2024. Podle generálního ředitele Hynka Chudárka se jedná o podstatně výraznější propad. Z aktuálních informací, které má vedení ČT zprostředkovaně k dispozici, se jeví jako zřejmé, že pokud novelizovaný zákon vstoupí v platnost, bude muset management televize přijmout razantní opatření s viditelným dopadem na rozsah veřejné služby."
