reklama
reklama
Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Veřejnoprávní Godzilla pomalu drtí Novu a Primu Analýza

17:19, 11. 4. 2013

Jestliže nejvýraznější událostí televizního trhu v roce 2012 byl masivní vstup Jaromíra Soukupa, největším pohybem letošního roku bezpochyby je a bude povstání České televize. Nepřichází však žádný malý mrštný štírek, který by odvážně experimentoval, prošlapával nové cesty a zdvihal veřejnoprávní rukavice. Z popela Janečkovy devastace povstává těžkotonážní Godzilla, která neskrývá komerční apetit.

Toto je opravdu důležité: podíly Novy a Primy jsou a budou vystaveny masivním atakům ČT a do budoucna nebudou takové, jak je známe. A to se Kavčí hory teprve rozjíždí. První úder Godzilly všichni na trhu pocítili na počátku ledna, kdy vyjela čísla podílů na sledovanosti za rok 2012 - ČT Group na prvním místě s 30,16 procenty. Ještě jednou: toto je pouze počátek.

Minulý týden na prezentaci části (podtrhuji části) nových projektů ČT byli novináři zavaleni množstvím seriálů, televizních filmů a filmů v různých stádiích rozpracovanosti, které postupně chrlí kreativní skupiny ustanovené ředitelem ČT Petrem Dvořákem. Z drtivé většiny jde o projekty, které by slušely kterékoliv komerční stanici. Pozor, toto není výtka, jen prosté konstatování faktu. Ostatně autor těchto řádů tak jako tak považuje veřejnoprávnost za jakousi chiméru či lochnesskou obludu - mnozí o ní mluví, ale v podstatě ji nikdo neviděl.

Když si k tomu všemu připočteme srpnový rozjezd nového dětského kanálu ČT:D, nástup velkých show na ČT, masivní nákupy starších českých filmů, které u diváků stále fungují - tak tu máme smrtící koktejl, který pořádně zacloumá s investicemi Time Warner či MTG. Aktuální pohyb v ČT jen ukazuje, co dokáže efektivní manažer z komerční sféry se vkusem (byť i Dvořákovi to občas ujede, viz seriál Ententýky) a relativně dobrým výběrem spolupracovníků, když má k dispozici vizi a obří budget televizních koncesionářů. 

Navíc, velký počet projektů znamená, že velký počet kumštýřů (významná nátlaková skupina) má zajištěnou práci. Zpravodajství ČT rovněž příliš nezlobí. Pokud neudělá nějakou zběsilou botu typu další zákeřný schůdek pro pana prezidenta nebo nepřijde lukrativní nabídka z PPF, tak již nyní Dvořák může doma nahlásit, že z Tróje na Kavčí hory bude dojíždět i druhé volební období, tedy do roku 2023.

Žádný div, že v prostředí Novy (i přes současnou veselici kolem vstupu Time Warner) a Primy začíná sílit brblání, že by se s tím mělo něco dělat. A to nejlépe brekotem v parlamentních lavicích. Bude zajímavé sledovat, zda se komerční stanice opravdu k něčemu takovému rozhoupají a jak postaví svou argumentaci. Že jim ČT přeplácí autory, projekty a televizní fachmany? Smůla, ale tomu se říká pracovní trh. Že ČT má solidní čísla sledovanosti? Nejsem si jist, zda poslanci ve víru blížících se voleb a ne úplně nejlepší finanční kondice státu na něco takového uslyší.

I přes nepochybně výrazné rozpohybování kolosu ČT však má Dvořákův plán dvě slabiny. Za prvé: stále není jasné, jak ředitel ČT zvládne hrozivou tendenci ve financích Kavčích hor. Jen za letošní rok se provozní saldo veřejnoprávní stanice přiblíží miliardě korun. A to v příštích letech televizi čeká stavba televizního studia v Brně či financování nových kanálů. Za takové situace si lze představit, že rostoucí podíl ČT bude pro Dvořáka příliš velkým lákadlem, než aby ho nevyužil k nějakému návratu reklamy na veřejnoprávní kanály.

Za druhé: celý vznikající systém je až příliš svázán s Dvořákem, je až příliš podmíněn jeho manažerským stylem. Při jeho případném odchodu se uvnitř Kavčích hor znovu objeví množství tenzí a tlaků (jak mezi jednotlivými týmy, tak v oblasti programu), které by momentální tah na branku významně oslabily. Proto pokud se komerční stanice rozhodnou proti rostoucí síle ČT nějak bránit, čekal bych, že napřou úsilí právě tímto směrem.