Exkluzivní byznysové informace
Prezident Lagardére Michal Fleischmann má o čem přemýšlet. Psychiatrický a sexuologický posudek označil projev moderátorek Dámského klubu (Frekvence 1) jako "vulgární, poklesle pouliční" a "upomínající na lehce mentálně retardované jedince".
Refinitiv Czech Republic: ex-Thomson Reuters Czech Republic v roce 2021 utržil 269 milionů korun. V meziročním srovnání to je o 9 milionů více. Čistý zisk se mírně zvýšil z 5,3 milionu na 5,5 milionu korun.
Ivo Lukačovič: miliardář, vlastnící Seznam.cz, převedl vlastnictví Leteckého Muze točná u Prahy ze své osoby na kyperský vehikl Helifreak. Ten rovněž vlastní český Seznam.cz.
Vivantis: dle očekávání, antimonopolní úřad soutěžiteli Allegro.eu (majitel Mall Group a We/Do) povolil možnost nepřímo výlučně kontrolovat část společnosti Vivantis, která se zabývá "nákupem reklamního prostoru v médiích".
Carvago: evropské online tržiště s ojetými vozy dle vlastních údajů za uplynutý rok utržilo 750 milionů korun. Číslo se nedá ověřit v obchodním rejstříku, kde ještě není VZZ 2021. Carvago, které vzniklo jako český startup v říjnu 2020, prodává vozy už v sedmi evropských zemích. Do konce roku 2022 chce vstoupit i do Švýcarska a Španělska.
Miro Žbirka: na hudební trh se dostává posmrtné album popového zpěváka a skladatele Posledné veci, které vychází pod vydavatelstvím Universal Music. Je na něm dvanáct nových písní Mira Žbirky, které napsal v průběhu posledních dvou let a nazpíval krátce před svým odchodem. Čtyři z nich jsou zhudebněnými texty básníků Joža Urbana, Václava Hraběte a Daniela Heviera. Dokončením a produkcí alba byl Mekym pověřen syn David Žbirka. Spolu s anglickým producentem Patrickem Jamesem Fitzroyem desku nahráli v londýnském studiu KONK.
Nielsen Admosphere: porovnání ceníkových hodnot reklamního prostoru v českých médiích za duben 2022 a duben 2021 - televize 6,565 miliardy korun (meziročně plus 22 procent), tisk 1,654 miliardy (plus 15 procent), rádio 740 milionů (plus 36 procent) a OOH 439 milionů (77 procent).
Další linie Marvelu, která volně navazuje na Avengery a která ještě u prvního dílu Doctor Strange (2016) mohla působit ambiciózně a slibně, se propadla do bezradnosti a svazáctví. Na vině je především scénář, který místy nedrží pohromadě, takže se běžný divák v příběhu ztratí, a nepřekvapivě rovněž i politická korektnost.
Nejde o to, že téma paralelních světů je samo o sobě dost komplikované téma, a jen málokterý filmař má na to dostatečný talent, aby jej pojal přehledně pro diváka a současně věrohodně a do hloubky. Je třeba nastavit i zákonitosti jednotlivých dimenzí a motivy a směřování jednotlivých postav tak, aby v příběhu netrčely logické díry z hlediska narace. Režisérovi Samovi Raimimu (Spider-Man 3, Spider-Man 2) se to bohužel nepovedlo. Uprostřed běsnění digitálních efektů divák ztrácí nit a vlastně mnohdy neví, proč jednotlivé figury, dělají to, co dělají a proč nedělají něco smysluplnějšího.
Příval politické korektnosti a woke ideologických výstřelků v posledních filmech Walt Disney/Marvel Studios, které škodí filmařině samotné, snad ani nemá smysl komentovat. Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství jde však mnohem dál. Samozřejmě se zde objeví křečovitý motiv dívky, která má "dvě mámy", což film katapultuje do dimenze konjunkturálního jasánkovského snažení.
V další a další dimenzi se pak objevuje nejrůznější woke a korektní kombinace původních marvelovských postav - tedy ideologické a tedy trapné. Vše by pak mohlo vyústit do posledního levelu (který se zde naštěstí neobjeví), kdy Captaina Americu ztvární legendární jednonohá mentálně retardovaná lesbická černoška. A pak už jenom zhasneme. S takovým gulášem si neporadí ani velmi solidní herectví Benedicta Cumberbatche v hlavní roli.
