Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Zásilkovna přestane spolupracovat s Českou poštouHráči dne

08:14, 13. 1. 2021

Logisticko-technologická firma Zásilkovna (skupina Packeta) ukončuje k 31. lednu 2021 spolupráci s Českou poštou (ČP). Hlavním důvodem je podle Zásilkovny dlouhodobá nespokojenost s kvalitou služeb České pošty a "neustálé jednostranné zvyšování jejích cen". Zásilkovna zajišťovala pro ČP službu takzvané první míle. Internetové obchody mohly podávat zásilky určené pro doručení poštou na kterémkoliv výdejním místě Zásilkovny v Česku a Zásilkovna poté tyto zásilky konsolidovala a předávala poště na jejích hlavních třídících depech. V roce 2020 takto Zásilkovna České poště předala 600 tisíc zásilek.

"Je mi velmi líto, že Česká pošta nevnímala Zásilkovnu jako partnera, který jí dlouhodobě pomáhá a je vstřícný ke spolupráci stejně jako fungují státní a komerční firmy v oblasti logistiky v zahraničí. Pošta neustále zvyšovala ceny, které neodpovídaly objemu podaných zásilek a v důsledku tohoto pravidelného zdražování jsme se dostali do bodu, kdy jsme v podstatě na každé zásilce tratili. Česká pošta nám navíc sdělila, že od ledna 2021 dochází k dalšímu zdražení," uvedla Simona Kijonková (foto), zakladatelka Zásilkovny a CEO skupiny Packeta.

Českou poštu dle vlastních slov krok Zásilkovny překvapil. "Se Zásilkovnou Česká pošta vedla jednání o podobě cen na rok 2021. Podle vzájemné dohody měla jednání, která nebyla dokončena, pokračovat v lednu tohoto roku. Z veřejného vyjádření se Česká pošta dozvídá, že pravděpodobně žádná další jednání nebudou a Zásilkovna již o její služby nemá zájem. Není žádný důvod, proč tento krok výrazně medializovat. Stačilo prostě přestat zásilky podávat přes Českou poštu. Můžeme se nyní soustředit na své klienty, kteří mají zájem o spolupráci s Českou poštou," reagoval tiskový mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Rychlovky

  • Supraphon: hudební vydavatelství spouští dvě podcastové řady. Supraphon podcast nabízí vyprávění interpretů, tvůrců a dalších zajímavých osobností spojených s popem, rockem, folkem, country music či s mluveným slovem. Série Supraphon Vivace podcast je věnována protagonistům klasické hudby.

  • Impression Media: online mediazastupitelství ze skupiny Media Bohemia v roce 2019 utržilo 102 milionů korun. V meziročním srovnání je to o 6 milionů méně. Domácí výnosy klesly z 97 milionů na 84 milionů korun. Firma v daném období skončila ve ztrátě přes 11 milionů korun (o rok dříve zisk 2,2 milionu).

  • Seznam.cz: videoportál Televizeseznam.cz nabídne tři nové pořady zaměřené na satiru a glosování, konkrétně Kokoti na neděli s Terezou Dočkalovou, Děti vs. a pořad pro fotbalové nadšence Fanda.

  • A 11: vydavatelství Aleše Zavorala začne vydávat nový časopis pro předškoláky Špuntík. Vedením redakce byla pověřena Pavla Köpplová, která do roku 2018 vedla časopisy Sluníčko a Mateřídouška. Špuntík vyjde v tištěném nákladu 40 tisíc kusů a v rozsahu 32 + 8 + 4 stran. O distribuci se postará společnost Mediaprint Kapa. A 11 plánuje během ledna a února spustit kromě Špuntíka i časopisy Mladý svět, Eko Česko a Transport Journal.

  • Škoda Praha: vyhrála veřejnou soutěž na dodávku osobních vozidel 4x2 pro českou policii. V následujících 4 letech firma dodá Policii ČR přes 1200 vozů Škoda Scala v policejním provedení. Celková hodnota tendru činí 840 milionů korun bez DPH.

  • Venture Capital Deals Report 2020: medián valuace startupů, které v loňském roce získaly externí investici v rané investiční fázi (pre-seed a seed), dosáhl 75 milionů korun (3 miliony eur; o rok dříve 2,4 milionu eur). Fondy rizikového kapitálu daly takovým společnostem okolo 12,5 milionu korun (0,5 milionu eur; o rok dříve 0,4 milionu eur). Celkem přitom v loňském roce investoři do startupů v raných investičních fázích nalili odhadem více než 3 miliardy korun (120 milionů eur). Data vychází z veřejně dostupných informací a informací advokátní kanceláře Mavericks.

  • Hit dne

    Karel Gott & SOČR - Jdi za štěstím

Recenze

Krajina ve stínu

Bohužel, tentokráte si režisér a scenárista Bohdan Sláma (Čtyři slunce, Venkovský učitel, Štěstí atd.), bezpochyby jeden z nejpřemýšlivějších filmových tvůrců dejme tomu střední generace, ukousl příliš velké sousto. Slámu je třeba pochválit za výběr tématu - tragické události, ke kterým skutečně došlo na Vitorazsku na a po konci války.

Když ovšem není k dispozici zdařilý scénář (Ivan Arsenjev) a Sláma s ním již nic kloudného nevyčaroval, tak se tato volba ukazuje jako dvojnásobná chyba. Rozpaky vzbuzuje již základní stavba filmu - oč nahodileji, povrchněji a zkratkovitěji se tvůrci věnují rokům, které tragédii v malé vesnici na jihu Čech předcházely, o to větší prostor dostane samotná masová vražda. Divák tak ale zákonitě nechápe motivy a jednání jednotlivých postav, mimochodem ne příliš zdařile načrtnutých. A už vůbec ne tak niterný proces, během kterého se z přátelského souseda stane vražedná bestie.

Místo aby Sláma věnoval pozornost postupnému budování atmosféry a zachycení plíživého zla, v první polovině snímku divákovi předvádí nesourodý pelmel výjevů, ve kterém je obtížné se vyznat. Herci tak toho nemají moc co hrát. Mimochodem, pokud je součástí výchozí situace skuhrání vitorazských sedláků, jak špatně se jim v První republice žije, pak by Sláma neměl vybírat tak blahobytně, ba skoro obézně vyhlížející herecké typy, kterým evidentně scházejí vrásky upracovaného a unaveného venkovana.

V porovnání s Krajinou ve stínu tak opět geniálně vyniká podobný film, monumentální Jasného epos Všichni dobří rodáci, který se věnuje podobnému tématu - jak se malý venkovský člověk dokáže vyrovnat s náporem velkých dějin a událostí. A bohužel, Veber Stanislava Majera není novým Františkem, přestože by na to Majer měl. Jen mu nikdo takovou roli nenapsal. I po Slámově filmu tak poválečné Vitorazsko zůstává stále zahaleno stínem neznáma.