Svůj filmový debut natočil již v osmnácti letech, je samouk, bez filmových škol, a za měsíc zkonzumuje okolo 16 filmových premiér. Jeho produkční firma Barletta má na kontě řadu výrazných projektů jako Iveta, Dcera národa, To se vysvětlí, soudruzi!, Iveta, Karlos, Život k sežrání nebo Úsvit. Hostem podcastu První liga byl producent a režisér Matěj Chlupáček.
Ačkoliv je produkční firma Barletta aktuálně v jednom kole, přesto Matěj Chlupáček ještě zvládá být činný v zájmových organizacích, například v prezídiu České filmové a televizní akademie. Z první ruky tak sledoval rozruch, skoro až kauzu, kolem letošního českého kandidáta, vyslaného do boje o americké filmové ceny Oscar.
Prezidium akademie ostatním akademikům doporučilo hlasovat pro tři předvybrané filmy, kromě jiných i pro film Sbormistr, který se inspiroval osudy Bohumila Kulínského. Toto doporučení u některých person vzbudilo nesouhlas. Do toho se pak objevily články ve Variety, který tento postup napadly, ozval se i bratr jedné z obětí, mimochodem rovněž filmový producent. Nakonec do bojů o Oscara byl vyslán dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být. Mimochodem jedno ze zvažovaných jmen, film Franz, byl do boje o Oscara vyslán, ale za Polsko.
"Jsem v prezídiu třetím rokem a už když jsem tam nastupoval, zaznamenal jsem, že téma nového způsobu volby kandidáta na Oscara je aktivní. To znamená dvě kola s tím, že v prvním kolem komise předvybere tři čtyři kandidáty a v druhém budou hlasovat všichni akademici. Tuším, že s tím přišel Honza Svěrák, že Česká republika je poslední evropskou zemí, ve které o oscarovém zástupci hlasuje celá akademie. Což je v současnosti zhruba 420 členů," uvedl Chlupáček. V současné době se v akademii podle něj rozhoduje v jaké formě se tato dvoukolová volba uplatní i pro příští rok a jak přesně bude volena předvýběrová komise pro první kolo (ve hře je například jmenování ministrem kultury). Každopádně je podle Chlupáčka zřejmé, že nový způsob hlasování bude do bojů o Oscary vysílat jiný typ filmů než doposud.
Jednou z hlavních událostí v audiovizuálním sektoru v letošním roce byla přijatá novela zákona o audiovizi a transformace filmového fondu na Státní fond audiovize. Ten nově podporuje dotacemi i ziskové televizní seriály a počítačové hry, samotná novela zavedla daňové poplatky i pro zahraniční streamovací platformy typu Netflix nebo HBO Max a navýšila objem peněz, každoročně rozdělovaných fondem, až na 2 miliardy korun (dotace do fondu jsou mandatorními výdaji státního rozpočtu).
"Ohledně novely a nového audiovizuálního fondu nejsem tak pozitivní, jak byste asi čekal. Určitě je dobře, že se tak stalo, protože ten vývoj byl nutný. Ale myslím, že ten způsob, jakým se to dělo, neustálé zasahování do novely zákona odborníky a zájmovými skupinami a změny způsobily určité typy zmatků, se kterými se všichni musí potýkat. Některé změny nejsou úplně správně. Nový systém vygeneroval mnoho neznámých," tvrdí Chlupáček.
"Kupříkladu nyní se mezi producenty, obzvláště mladými, řeší dotační okruh celovečerního hraného filmu, který jako jediný zůstal nenavýšen. To znamená, že každá výzva má alokovaných jen 50 milionů korun, dohromady ročně 100 milionů. Zatímco všechny ostatní výzvy narostly. Tu kinematografii to může velmi hluboce poškodit. Pokud platí záměr podporovat méně filmů většími částkami, což je určitě rozumné, ročně tak může být podpořeno pět až osm filmů. Což není mnoho a zároveň celý systém bodování žádostí je postaven velmi producentsky. To znamená, že producenti za svoji kredibilitu a dosavadní úspěchy mohou dostat až dvacet bodů, a ne deset jako doposud. To může znevýhodnit mladé začínající producenty," upozornil Chlupáček.
Produkční firma Barletta, kterou Matěj Chlupáček spoluvlastní se svojí maminkou, se již dávno mezi mladé, začínající produkce nepočítá. Zatímco loni poslala do kin či na TV a počítačové obrazovky čtyři projekty, letos má Barletta jedno želízko v ohni, dokumentární cyklus Slovan Liberec: Zpátky na vrchol pro Oneplay. Firma se soustředila spíše na development a rozšiřování záběru. Ve hře je vývoj série pro Canal+, Prima+ i pro Oneplay, stranou nezůstávají ani nové filmové projekty, například remake Konec srpna v hotelu Ozón nebo další film Kristiny Dufkové.
V uplynulých týdnech rovněž Barletta odstartovala AI Studio, které se bude specializovat na audiovizuální tvorbu s využitím umělé inteligence. "Zatím to je široký pojem i pro nás, protože segmenty, ve kterých se AI objevuje, jsou různé. Myslím si, že ve výsledku AI úplně pohltí reklamní trh. Že zůstanou jen velcí hráči jako Apple nebo Samsung, kteří se budou pyšnit tím, že natočí "živou" reklamu. Ale mnoho spotřebních reklam se prostě živému natáčení vzdálí. Dalším zajímavým segmentem je postprodukce, různé pluginy a modely již nyní dokáží do postprodukčního procesu zasahovat neuvěřitelným způsobem. Novým AI Studiem jsme chtěli chytit příležitost, najmout experty na AI. Říkali jsme si, že když AI nepodchytíme teď, že se nám za rok může stát, že se ocitneme v situaci, kdy jsme mentálně o padesát let starší, protože nám celý svět strašlivě uteče," nastínil Chlupáček.
