Téměř dvě desítky let pracoval jako technický a operační ředitel řetězce multikin CineStar (majoritu vlastní miliardář Pavel Vodička). Loni zde na pozici CEO nahradil legendárního kinomanažera Jana Bradáče, který rovněž šéfoval distribuční firmě Falcon. Hostem byznysového podcastu První liga byl zkušený manažer v kinoprůmyslu Miroslav Romančuk.
V souvislosti s loňskými změnami na čele CineStaru byl Miroslav Romančuk coby dlouholetý manažer firmy a blízký spolupracovník Jana Bradáče osloven napřímo Pavlem Vodičkou. "Ta pozice mi byla nabídnuta, nepřihlašoval jsem se do žádného tendru. Byla to asi společný návrh Honzy a Pavla Vodičky. Honza Bradáč byl a zůstane legendou kinobranže, protože to je výrazná osobnost. A v některých oblastech jej nahradit nemohu. Je jasné, že jsme museli udělat reorganizační změny, že jsme museli posílit tým managementu. Protože svoji původní práci (technický a operační ředitel, pozn. aut.) jsem musel samozřejmě předat dál," uvedl Romančuk.
CineStar je na českém kinotrhu druhým největším hráčem, za jedničkou Cinema City Czech (bráno podle tržeb). Aktuálně provozuje síť 13 multiplexů ve velkých městech po celé České republice, roční tržby se pohybují něco pod 900 miliony korun. Naposledy firma otevírala nový provoz v Českých Budějovicích v roce 2017. V uplynulých letech se věnovala hlavně rekonstrukci některých provozů. Stejná akce je letos naplánována pro multiplex v Plzni.
"Poslední roky jsme využili k rekonstrukcím. Rekonstruovali jsme kompletně Pardubice, Hradec Králové, Ostravu, plánujeme rekonstrukci Plzně, která začne tento rok. My už nechceme jít do jakéhokoliv projektu, který se nám nabízí. Nabízí se nám celá řada projektů, které jsou třeba v menších městech a my necítíme jejich potenciál. Takže je nebereme. Pro nás jsou už jen zajímavá velká města, která už jsou ale kapacitně obsazená. Ale je tu jedno město - Brno, kde nejsme. Pokud přijde nějaký projekt v Brně, tak o něj budeme mít zájem," nastínil Romančuk.
Češi v pokladnách kin za kinolístky loni podle údajů Unie filmových distributorů utratili 2,267 miliardy korun, do kin přišlo 12,6 milionu diváků. Jsou to podobná čísla, jako v roce 2024 (tržby za vstupenky 2,255 miliardy) a 2023 (2,275 miliardy). Zároveň je to více než v kterémkoliv roce před covidem s výjimkou roku 2019 (2,617 miliardy).
"Kinoprůmysl se již z covidové pandemie a inflace vzpamatoval. Zároveň si zvykl na to, že ty časy, které tu byly před covidem, se už prostě nevrátí. Od roku 2022 se situace stabilizovala. Chodí méně lidí, ovšem podle mne je ta návštěvnost hodně ovlivněná tím, jaké jsou filmy. Ubylo těch nejzajímavějších premiér a zmizely filmy střední velikosti, které jsou zaměřené spíše na dospělejší publikum. To jsou filmy, jejichž rozpočet se pohybuje v desítkách milionů dolarů. Dnes je v nabídce kin hlavně filmový hit, kterých je osm deset do roka, například marvelovky, a poměrně dost nezávislých filmů nebo filmů z malých produkcí. Ale o ty není takový zájem, jaký bychom si představovali," míní Romančuk.
Podle něj klesá zájem i o české filmy, u kterých šla kvalita za poslední roky dolů. "Je to vidět na zájmu diváků, ty filmy netáhnou. V multikinech obecně přestávají fungovat české filmy, lidi na ně spíše chodí do jednosálovek. Na trhu chybí dobré české romantické komedie typu Teorie tygra nebo Líbáš jako bůh. Tyto filmy fungovaly, protože do nich bylo vloženo nějaké úsilí a nějaké peníze na řádově vyšší úrovni. Bylo dostatek času na postprodukci, byl dobře připravený scénář. Výsledek pak měl pro lidi hlavu a patu," tvrdí Romančuk. Naopak alternativní formy konzumace filmového obsahu (jako například VOD) jsou podle něj v úbytku návštěvnosti spíše menší faktor. Podle výzkumů pouze 5 až 10 procent lidí vzdalo návštěvu kin kvůli tomu, že si předplatili nějakou streamovací platformu.
