Patří k nejvýraznějším postavám generace českých producentů, kteří se na trhu začali etablovat někdy na přelomu tisíciletí a na počátku nultých let. Zažil situace, kdy po neúspěšných filmech dlužil miliony korun, ale i chvíle, kdy se v jeho produkční firmě Bionaut rozeběhla výroba úspěšných seriálů pro velké televize jako Nova, Prima nebo ČT. Dalším hostem podcastu První liga byl TV a filmový producent Vratislav Šlajer.
Šlajerova produkční firma či značka Bionaut v letošním roce oslaví 25 let na trhu. Z počátků, kdy se zaměřovala na alternativní, indie či artové filmy, se postupem času přetransformovala do širší audiovizuální skupiny, produkující celovečerní snímky, televizní seriály, animovaná díly, ale i podcasty. Rovněž nabízí servisní služby, produkci reklamních spotů nebo kreativní koncepty. Aktuálně je i rozkročená v zahraničí, když vlastní podíly ve spřízněných firmách Kosmonaut v Polsku a Raketa na Slovensku.
"Vždy jsem měl vizi dělat kvalitní projekty pro Česko, Slovensko a Polsko, což už je zajímavý trh. To byla moje vize od začátku, kterou vlastně nyní realizuji. Mezitím se trh globalizoval, takže v porovnání se začátky funguje úplně jinak. Od začátku jsem věřil tomu, že internet nabízí velké byznysové možnosti a kreativní prostor. U řady našich projektů historicky, když to nikoho nezajímalo, máme digitální práva, protože televizím to tehdy bylo úplně ukradené. Takže nějaký digitální archiv máme," uvedl Šlajer.
Ještě předtím, než Šlajer dobudoval Bionaut do současné podoby, musel na počátku tisíciletí přijmout zásadní byznysové rozhodnutí. To když po neúspěchu v kinech dvou filmů Silný kafe (2004) a Žralok v hlavě (2005) dlužil coby mladý producent dodavatelům cca 4,5 miliony korun. "Řekl jsem si tehdy, že portfolio Bionaut musím rozkročit šířeji a najít jasnější, jistější komerční směr. To znamená, že nechci fungovat ad hoc projektově, ale že tam musí být nějaká strategie. Že tam musí být řada projektů. Že musím mít jistotu, aby se mně nikdy nestalo, že mě takto potopí rok a půl neúspěchu. Tehdy moje uvažování začalo být firemní a přestal jsem uvažovat o projektech," nastínil Šlajer.
Od té doby se Bionaut nezastavil. Pro Primu vyprodukoval seriály Letiště, Základka, Přešlapy a Zázraky života, pro Českou televizi Svět pod hlavou nebo Doktor Martin, pro HBO Mamon a pro TV Nova Dáma a Král nebo Odznak Vysočina. Celkem má doposud na kontě cca 15 seriálů, k tomu 14 celovečerních filmů, dále kratší filmy, dokumenty. A řadu rozdělaných projektů, řada z nich v pokročilé fázi vývoje a financování, mezi nimi Jinací, Vítězství o hvězdě MMA Jiřím Procházkovi, projekt o legendární skupině Lunetic, Králové Šumavy, 36m², Prašina, Moloch nebo Vládci času.
Celkový roční obrat skupiny by se měl pohybovat nad 100 miliony korun (někdy více, někdy méně, v závislosti na rozdělaných projektech). K nejbližším spolupracovníkům patří Barbora Chaberová, dříve Příkaská (animace), producent Jakub Košťál (international networking), Vladislava Poláčková (serviska), v letošním roce přistoupil producent Petr Cífka. A zapomenout by se nemělo ani na dvorního scenáristu Štefana Titku. Celkem tak k užšímu okruhu spolupracovníků Bionautu patří okolo 40 lidí. "Struktura je nastavená tak, že zůstávám jediným majitelem Bionautu. Samozřejmě je tam nastavená motivace pro kolegy, aby generovali projekty. Strategicky zůstávám jediným majitelem, abych firmu mohl řídit nějakým jasným směrem."
"Audiovize je něco, co má obrovský potenciál. A je to dáno mnoha různými faktory. Lidi rádi koukají na věci, protože je to sjednocuje. Fungují globální platformy jako Netflix. Celý trh roste navzdory globálnímu propadu investic. A s tím roste i český trh. Ukazuje se, že má potenciál, televizím se vyplatí investovat vzhledem k zájmu diváků. Pro komerční stanice je to dobrý byznys, veřejnoprávní televize si dobrou kombinací entertainmentu a veřejnoprávnosti udržuje relevanci. To znamená, příležitosti tu jsou. Pro českého producentu jsou příležitosti doma a čím dál tím více v zahraničí," je optimistický Šlajer.
