Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

13 hodin: Tajní vojáci z Benghází Recenze

18:03, 5. 2. 2016

Podobně jako Zelenkovo Ztraceni v Mnichově do značné míry rozporuplný a nevyrovnaný film. Zatímco v prvních 70 procentech snímku nabitých akcí, roztřesenými paradokumentárními záběry a chytře budovanou atmosférou nervozity člověka na neznámém a nepřátelském území, divák ani nedutá, ve zbytku vzhledem k tunám nezbytného amerického patosu naopak stěží potlačí zívání a mírné znechucení.

Dalším problémem je, že u 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází, kteří vznikli na základě skutečného příběhu zavraždění amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense v roce 2012, je už dopředu jasný převážně šťastný konec. To v divákovi trochu oslabuje požitek ze skutečně výtečného scénáře (Chuck Hogan), kamery (Dion Beebe) a dobře napsaných postav. Z této souhry vybočuje jen nevyužitý potenciál při ztvárnění útočících islamistů, kteří zde hrají v podstatě jen nezřetelné figurky v dálce, určené k odstřelu.

Novinka Michaela Baye, který si nakrátko odskočil z vytváření transformerské frančízy, je i přes výše uvedené vysoce nadprůměrným válečným filmem. Režiséra představuje především jako zručného a vysoce šikovného autora akčních scén s citem pro autenticitu. Některé z nich (například únik bloudícího auta z hořící rezidence amerického velvyslance) patří k tomu nejlepšímu, co Bay natočil, a s klidem mohou být zařazeny do zlatého fondu světové kinematografie. Dvakrát škoda patetické úlitby v závěru 13 hodin.