Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Avatar: The Way of Water Recenze

18:49, 15. 12. 2022

Třináct let čekání. Třináct let nejrůznějších zvěstí, kradmých zpráv i náznaků, kolikže vlastně pokračování Avatara (2009) bude či nebude James Cameron točit. Třináct let, v jejichž průběhu globální mainstreamový kinotrh ovládly především marvelovské blockbustery a v jejichž závěru řádila covidová pandemie s fatálním dopadem na fungování kin. Z tohoto hlediska by se sequel Avatar: The Way of Water dal brát jako příjemný posel starých časů, kdy svět byl ještě v pořádku a kdy filmy nemusely podléhat diktátu politické korektnosti.

Samozřejmě, přesně jak všichni čekali a doufali, druhý Avatar, který diváky vezme zhusta i pod hladinu oceánů Pandory, je dechberoucí podívaná, především vizuálně opulentní biják. Mnohem propracovanější, efektnější a monumentálnější, než jednička. I když ne vždy a všude. Obzvláště v některých širokých záběrech pobřežní krajiny je v zadních plánech vidět, že programátoři vizuálních/speciálních efektů si dali poněkud volno. To vše ale více než bohatě vyrovnávají podvodní sekvence coby gejzíry nespoutané fantazie a kreativity, ve kterých se Mistr předvádí ve velkolepé formě a kde divákům nabízí všechna filmová kouzla, která má po ruce.

Příběh samotný toho divákům, kteří znají zápletku prvního Avatara, až tak nenabídne. Po několika letech klidu se na Pandoru vracejí vesmírné lodě pozemšťanů, aby lidé opět začali bezohledně plundrovat bohatství této výjimečné extrasolární planety. Akce pak zákonitě vzbuzuje i reakci v podobě dalšího povstání Pandořanů. Novinkou je pak obohacení příběhu o dětské postavy a jejich dospívání a téma rodiny (skutečný táta, skutečná máma, děti), coby "bezpečné pevnosti" i pro ty největší ranaře.

Cameron přitom umně a s přehledem dávkuje a střídá napínavou a oslnivou akci s emocí. To, že mu to vychází a že to dokáže zdařile dělat po celé tři hodiny, je známka skutečného vypravěčského mistrovství. Ty tři hodiny utečou jako voda, marně hledat nějaká hluchá nebo nudící místa, a v divákovi ještě dlouho po odchodu ze sálu budou rezonovat tři hlavní apely, které vystupují zpoza příběhu: skutečnou rodinu nic nepřekoná, bezuzdý technologický rozvoj na úkor přírody ohrožuje nás samotné a jak je důležité bránit vlastní domovy a způsob života před přivandrovalými vetřelci.

Sdílejte článek: