Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

ČernobylRecenze

3. 6. 2019

Nekonečný chlad a nekonečný smutek, každopádně celý vodopád emocí dýchne na diváka z obrazovky při sledování minisérie HBO Černobyl, vycházející ze známé jaderné katastrofy v tehdejším Sovětském Svazu v roce 1986. Ještě před koncem vysílání je jasné, že se jedná o seriálovou událost minimálně posledních několika let.

Samotné téma výbuchu jaderné elektrárny je scenáristicky nesmírně obtížné, autoři musí balancovat mezi srozumitelností příběhu a technickou autenticitou. A druhá past: i přes armádu poradců je vždy s otazníkem, jak se tvůrce ze Západu poradí s vyšinutou zběsilostí reálného socialismu druhé poloviny 20. století. Oběma nástrahami režisér Johan Renck a scenárista Craig Mazin propluli na jedničku.

Minisérie Černobyl je mrazivým a strhujícím svědectvím o jedné katastrofě, ale především o zrůdnosti a rozkladu komunismu/socialismu a jeho ničivém dopadu na běžného člověka. Jednotky hasičů, vrhané do boje s hořícím reaktorem bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Místní soudruzi, rozhodující o informačním embargu a uzavření blízkého města, přestože v něm žijí jejich děti, manželky, rodiče. Stupidita, zpupnost a pohrdání životy obyčejných lidí (Nas mnogo!) na všech stranách.

Samozřejmě, pro ty dříve narozené, kteří ještě stihli hnůj reálného socialismu, jsou některé momenty Černobylu "úsměvné": postava hubaté vědkyně (ve skutečnosti fiktivní), která péruje členy Nejvyššího sovětu, anebo možnosti cestování v SSSR (ve skutečnosti normální lidé nemohli v zemi sovětů je tak rajzovat z města do města). I tak Renck s Mazinem vykreslili beznaděj a děsivost žití v socialistické společností s obdivuhodným pochopením. Možná takovým, že to většině diváků na Západě bude připadat jako sci-fi než odraz historie. Velká paráda a nutnost pro seriálového diváka.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Rychlovky

  • Scholz & Friends: reklamní agentura v roce 2019 utržila přes 56 milionů korun. V meziročním srovnání to je nárůst o 5 milionů. Čistý zisk klesl z 580 tisíc na 220 tisíc korun.

  • Samba.ai: český startup, který se věnuje personalizaci a automatizaci marketingu pomocí umělé inteligence (personalizace e-commerce), expanduje do zahraničí. Po prvotních spolupracích s klienty z Velké Británie nebo severní Evropy otevírá pobočku v USA, v Palo Altu v San Jose. Od expanze na největší marketingový trh si slibuje nejen růst obchodu a klientů, ale také nové příležitosti pro rozvoj produktu.

  • MetroZoom: firma ze skupiny BigBoard Praha, která prodává síť téměř 1200 citylightů a cca 22 tisíc maloformátových reklam v pražském metru, byla zastavena ve prospěch J&T Banka " a to k zajištění dluhů vymezených v zástavní smlouvě do celkové výše 3,8 miliardy korun".

  • Unilever ČR: velký distributor kosmetických a potravinových výrobků (Knorr, Algida, Dove, Míša, Savo, Rexona atd.) a současně reklamní zadavatel v roce 2019 utržil 4,34 miliardy korun. V meziročním srovnání to je o 263 milionů více. Čistý zisk klesl ze 147 milionů na 55 milionů korun.

  • Jaromír Soukup: mediální podnikatel a nejvytíženější moderátor minimálně v Evropě vydává knihu Takový jsem já (Empresa Media)."Čtenáři se mohou těšit na 170 stran srozumitelných a fakty podepřených názorů známé osobnosti veřejného života k rozličným tématům," láká vydavatel. K dispozici kromě jiného na internetovém obchodě www.soukupshop.cz.

  • Škoda Auto: s okamžitou platností se ujímá funkce předsedy představenstva společnosti německý manažer Thomas Schäfer. Na této pozici po téměř pěti letech vystřídal Bernharda Maiera. Schäfer od roku 2015 zastával funkci předsedy představenstva a výkonného ředitele Volkswagen Group South Africa, kde zodpovídal za rozvoj koncernových značek v regionu subsaharské Afriky.

Recenze

Havel

Režisér, producent a scenárista Stanislav Horák se již u svého debutu Domácí péče (2015) uvedl na poměry české kinematografie jako nadprůměrně citlivý, inteligentní autor, s citem pro detail, drobnokresbu postav a hlubší roviny příběhu, a především jako talentovaný vypravěč. To samé platí pro novinku Havel, která mapuje životní osudy českého dramatika, disidenta a prezidenta Václava Havla mezi lety 1968 a 1989.

Tak v první řadě je třeba uvést, že tento celovečerní film není dokument ani historický snímek. Možná úsměvná poznámka, ale ne všichni to pochopili. A tak je filmovému Havlovi zmateně a hnidopišsky vyčítáno, že jakousi petici Dubčekovi k podpisu donesl někdo jiný, Havel se s Jirousem seznámili jinak či že Havlova milenka ztvárněná Bárou Seidlovou v této podobě neexistovala. Jenomže to zde není podstatné. Mnohem důležitější je, že se Horákovi z bohatého kvasu disidentova života podařilo vyloupnout srozumitelný, silný a přehledný příběh o důležitosti morálky a svědomí i navzdory většině (zvláště dnes v době nenávistných Fb a twitterových lynčů) a o přerodu bohémského autora ve výjimečnou politickou figuru.

Základní hrací hřiště Havlova skutečného života přitom nebylo opuštěno. Navíc Horák přihodil některé méně známé nebo nepopulární detaily z dramatikova života, viz Havlovo selhání během prvního věznění nebo posedle egoistický vztah k ženám, které reálného Havla sympaticky deikonizují a polidšťují. A pak je tu fantastický výkon Viktora Dvořáka v hlavní roli. Zde je jasný aspirant na Českého lva za rok 2020. Dvořák je až mrazivě přesný (a to i díky povedenému líčení, masce atd.), přitom nepřehrává, nekarikuje, nepitvoří se. To je hlavní divácký tahák na jeden z nejzajímavějších českých filmů letošního roku.