Pokud bychom z metalových nahrávek loňského roku měli vybrat tu nejinteligentnější, nejzajímavější a nejpřínosnější, volba bezpochyby padne na třetí album Code nazvané Augur Nox. To se dostalo na trh po čtyřleté nahrávací pauze na sklonku roku 2013. Deska vznikla po zásadním tvůrčím a organizačním přelomu původně anglicko-norského projektu.
Zatímco donedávna byli Code de facto příležitostnou super group, složenou z členů velikánů žánru (Ulver, Dodheimsgard, Ved Buens Ende, At the Gates), nyní má kapela konečně stabilní sestavu, doplněnou o nová jména, a světě div se, vzhledem k tomu, že jednotliví hudebníci žijí do 20 mil od sebe, dokonce začala i pravidelně zkoušet. To vše má dost znatelný vliv na konečnou podobu novinky.
Augur Nox je nejpropracovanějším a nejkomplexnějším materiálem Code, což vzhledem k předchozím povedeným deskám má svou váhu. Rovněž nejtemnějším a nejmelodičtějším. K základnímu stavebnímu kamenu v podobě avantgardního black metalu kapela přidala další cihly (alternativní metal, indie rock, jazz rock, epický rock, prvky neofolku), díky kterým stavba pořádně vyrostla do krásy. Nový vokalista Wacian bez obtíží převzal náročný post po velmi talentovaném Matovi McNerneym a jeho výkon a tvárnost hlasu se staly jedním z nejsilnějších elementů desky. Dramaturgicky velmi zdařile vystavěná a mnohovrstevnatá nahrávka v podstatě nemá slabé místo a pozornému posluchači dokáže zjevovat nové momenty i po xtém poslechu. Jednoznačně nadčasová záležitost, která svou sílu neztratí ani po letech.
