Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

GravitaceRecenze

4. 10. 2013

Vypněme mozek, který se bude u některých až příliš hollywoodských sekvencí snímku Gravitace trochu bouřit, zapomeňme naše případné znalosti kosmologie, astrofyziky a vesmírné techniky a soustřeďme se na to podstatné a jedinečné. Tedy dechberoucí vizualizaci a práci s kamerou (Emmanuel Lubezki - například Strom života, Nový svět), které z filmu dělají luxusní záležitost a současně dílo, které by do Imaxu mělo konečně nahnat masu filmových diváků. Protože jestli fanoušek Gravitaci někde vychutná, tak především na obřím plátně.

Již jeden z prvních záběrů, trvající cca 17 minut, jasně říká, kdo seděl na režisérské židli: Alfonso Cuarón, vytříbený a talentovaný autor povedených Potomků lidí nebo nejvydařenějšího Pottera  - Vězně z Azkabanu. Oproti těmto snímkům si Cuarón v novince vystačil pouze s dvěma herci (Sandra Bullock a George Clooney) a s lhostejným vesmírem. Byť je Země, co by meteoritem dohodil, ve vesmírných dálavách platí vlastní zákonitosti a principy, do kterých se člověk příliš nehodí. Nastává boj o holý život, ve kterém vyhraje ten chytřejší, zarputilejší, vytrvalejší a především ten s velkou dávkou štěstí.

I přes nádherné a pomalu plynoucí obrazy a pečlivou práci s hudbou (nejintenzivnější jsou pasáže, kde zní pouze ticho) má Gravitace pekelné tempo. Není tu jediné hluché místo, dokonce i v místě, kdy se sympaticky civilní postava Sandry Bullock rozhodne v poklidu zemřít, divák nevydechne. Pokud letošním sci-fi Oblivion, Elysium nebo Star Trek: Do temnoty vždy kousek do dokonalosti chyběl, tak u Gravitace (která sci-fi úplně není) vše přesně sedí s drobnou výjimkou předvídatelného konce. Je to první film, ve kterém režisér vzal diváka přímo na oběžnou dráhu a nechal jej vychutnat všechny krásy i hrůzy pohledu na vzdálenou Zemi. Díky, pane Cuaróne.

Odběr newsletteru:

Vaší pozornosti doporučujeme:

Oscar

BAFTA

Gravity boduje

Gravity

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Rychlovky

  • Proximity Prague: spouští projekt Admergency, v rámci kterého chce pomáhat firmám postiženým pandemií. Agentura vybere každých 14 dnů jedno zadání od libovolné firmy a připraví pro ni koncepční řešení. A to bez nároku na honorář. Přednost budou mít společnosti, na něž pandemie dopadá tvrdě - například z oblasti hotelnictví, cestovního ruchu nebo kultury.

  • Datart: síť obchodů s elektrem má novou kreativní kampaň. Stojí za ní agentura WMC Grey, výrobu spotů měla na starosti společnost Punk Film. Režie Martin Duda, creative director David Suda.

  • FTV Prima: hlasování diváků rozhodlo, že druhá komerční televize bude od neděle 4. října v prime time vysílat čtvrtou řadu detektivního seriálu Polda. Ten porazil další nabízený seriál Einstein.

  • 2K/Hangar 13: dnes na trh uvedli herní titul Mafia: Definitive Edition, od základu kompletně vytvořený remake původní Mafie. Remake zahrnuje rozšířený scénář, další custceny a zcela nové herní sekvence a funkce.

  • Nadace Dobrý Anděl: o marketing a PR nadace se začala starat Zuzana Vítková (ex-PR.Konektor, ex-Toulcův dvůr). Po téměř šestiletém působení v nadaci tak střídá Markétu Křížovou.

  • Zásilkovna: služba pro zasílání zásilek mezi fyzickými osobami Mezi námi překonala hranici 2 milionů přepravených zásilek. Službu Zásilkovna spustila na konci dubna 2019. První milion přepravených zásilek byl překonán po roce fungování v květnu letošního roku.

Recenze

Krajina ve stínu

Bohužel, tentokráte si režisér a scenárista Bohdan Sláma (Čtyři slunce, Venkovský učitel, Štěstí atd.), bezpochyby jeden z nejpřemýšlivějších filmových tvůrců dejme tomu střední generace, ukousl příliš velké sousto. Slámu je třeba pochválit za výběr tématu - tragické události, ke kterým skutečně došlo na Vitorazsku na a po konci války.

Když ovšem není k dispozici zdařilý scénář (Ivan Arsenjev) a Sláma s ním již nic kloudného nevyčaroval, tak se tato volba ukazuje jako dvojnásobná chyba. Rozpaky vzbuzuje již základní stavba filmu - oč nahodileji, povrchněji a zkratkovitěji se tvůrci věnují rokům, které tragédii v malé vesnici na jihu Čech předcházely, o to větší prostor dostane samotná masová vražda. Divák tak ale zákonitě nechápe motivy a jednání jednotlivých postav, mimochodem ne příliš zdařile načrtnutých. A už vůbec ne tak niterný proces, během kterého se z přátelského souseda stane vražedná bestie.

Místo aby Sláma věnoval pozornost postupnému budování atmosféry a zachycení plíživého zla, v první polovině snímku divákovi předvádí nesourodý pelmel výjevů, ve kterém je obtížné se vyznat. Herci tak toho nemají moc co hrát. Mimochodem, pokud je součástí výchozí situace skuhrání vitorazských sedláků, jak špatně se jim v První republice žije, pak by Sláma neměl vybírat tak blahobytně, ba skoro obézně vyhlížející herecké typy, kterým evidentně scházejí vrásky upracovaného a unaveného venkovana.

V porovnání s Krajinou ve stínu tak opět geniálně vyniká podobný film, monumentální Jasného epos Všichni dobří rodáci, který se věnuje podobnému tématu - jak se malý venkovský člověk dokáže vyrovnat s náporem velkých dějin a událostí. A bohužel, Veber Stanislava Majera není novým Františkem, přestože by na to Majer měl. Jen mu nikdo takovou roli nenapsal. I po Slámově filmu tak poválečné Vitorazsko zůstává stále zahaleno stínem neznáma.