Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi
 

JokerRecenze

5. 10. 2019

Úchvatný, takřka geniální film, na druhou stranu z určitého aspektu chorý a nebezpečný snímek. Příběh Batmanova protivníka Jokera, který vznikl podle originálního scénáře, tedy nikoliv podle komiksové předlohy, je bezpochyby filmovou událostí letošního roku. Již jen díky dechberoucímu výkonu Joaquina Phoenixe v hlavní roli.

Phoenix se dostal mnohem dál, než u jiné své skvělé kreace - postavy Johnnyho Cashe ve Walk the Line (2005). Přerod frustrovaného a neúspěšného stand-up komika, trpícího mentální poruchou a přeludy, v masového zabijáka děsícího Gotham City, ve Phoenixově hypnotickém podání je mrazivá, až zrůdně krásná záležitost. Navíc podtržená netradiční hudbou islandské muzikantky Hildur Guðnadóttir. Těžko vzpomenout na nějaký film z posledních let, který by působil tak intenzivně a naléhavě. Phoenix, který takřka nesleze z plátna, se zde dotýká herecké nesmrtelnosti. A leckterého diváka přitom napadne, jakými vnitřními běsy asi trpí herec samotný.

Režisér Todd Phillips (Pařba ve Vegas, Týpci a zbraně) v Jokerovi komiksový svět novátorsky pojal jako realitu, tedy bez superschopností, superhrdinů nebo nějakých výraznějších akčních scén a honiček. Je to vlastně spíše psychologické drama až thriller, než klasický komiksový film. I to přispívá k hlavní kontroverzi: Joker na některých místech působí jako svůdná oslava zla. Bezpochyby (taky) pod vlivem tohoto filmů spáchá řada zlých lidí řadu zlých skutků. A je otázka: má film sloužit něčemu takovému? Mají se filmaři snažit, byť geniálně, zapůsobit na to negativní v každém člověku, co má každý někde v sobě, ale drtivá většina lidí to dokáže potlačit? Při sledování Jokera se možná část diváků o sobě dozví nehezké věci. I to je součást výjimečného filmového Jokera.

Odběr newsletteru:

reklama

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • Moloko film: produkční firma (majitelé Miloš Lochman, Karel Chvojka) v roce 2018 utržila téměř 52 milionů korun. V meziročním srovnání to je o 42 milionů více. Čistý zisk se zvedl ze 100 tisíc na půl milionu korun.

  • Tři sestry: vystoupí v neděli 22. prosinci na předvánočním velkém koncertu v pražské Malé sportovní hale společně s Alkeholem a Syny výčepu. V únoru 2020 pak zahájí klubové Vinyl Tour, mapující první tři alba souboru.

  • DigitalAd: začala nabízet klientům inzertní možnost sponzoringu free WiFi hotspotů na vlakových nádražích. Na projektu agentura spolupracuje s ČD – Telematika, která dodává internetový signál. DigitalAd na hotspotech exkluzivně nabízí reklamní prostor. V roce 2020 by se projekt měl rozšířit do velkých nákupních center a do sítí čerpacích stanic.

  • Info.cz: většinu vydavatelské firmy Info.cz Online Media bude vlastnit šéfredaktor Michal Půr, zbytek pak další členové redakce.

  • FTV Prima: druhá komerční televize dokončila stěhování z pražské Palmovky do budovy ve Strašnicích na Vinohradské ulici.

  • Ceny Anděl: 29. ročník cen České hudební akademie se bude konat 31. března 2020 v nové pražské hale O2 universum. Titulárním partnerem cen se stala Coca-Cola.

  • Na turné

    Visací zámek
    01. 11.07. 12.
  • Hit dne

    Trailer k novému filmu Petra Zelenky Modelář.

Recenze

Petr Čornej: Jan Žižka

Jeden z pomyslných vrcholů letošní knižní sezóny v Česku. Přední český historik Petr Čornej po letech práce vydává objemnou (téměř 900 stran) biografii proslulého Jana Žižky v roce, kdy se připomíná 600. výročí výbuchu husitské revoluce. Po monumentální práci Josefa Pekaře, vydané v letech 1927 až 1933, je Čornejova kniha druhé nejrozsáhlejší dílo, které doposud bylo o Žižkovi napsáno.

Neporažený válečník Žižka v biografii vystupuje jako "odvážný, statečný, impulsivní a hluboce věřící polní velitel", jehož rozporuplné skutky motivovala upřímná oddanost husitskému pojetí božího zákona i touha odčinit osobní poklesky. Autor vnímá "husitskou dobu v širokém mezinárodním kontextu jako pozoruhodný, velký i tragický pokus nalézt cestu z labyrintu krize pozdně středověké Evropy."

Knihu Čornej vybavil podtitulem "Život a doba husitského válečníka". Přičemž ona "doba" je důležitější, než se na první pohled zdá. Šíře Čornejova záběru při vyčerpávajícím popisu Žižkova života a skutků a jejich kontextu je ohromující. Jen poznámkový aparát čítá 100 stran (!) plus dalších 40 stran seznamu pramenů. Čornej výborně kombinuje vysokou odbornost a erudovanost s přístupností pro alespoň trochu znalého čtenáře. Napínavě a moderně napsaná publikace tedy zavalí a inspiruje čtenáře množstvím faktů a souvislostí, není však úmorná a ubíjející.

Co je sympatické, že i přes množství nastudovaných pramenů autor k látce přistupuje s pokorou a s vědomím, že některé věci s odstupem stovek let není možné s určitostí popsat. Tedy jen "možná", "snad", "asi" nebo "s velkou pravděpodobností". Znamení Čornejovy vnitřní vědecké poctivosti. A další plus - sympatické odideologizování Jana Žižky. Tedy žádný téměř komunistický voják nebo kacířský lapka a rabiát. Nadčasová a autoritativní záležitost, která by neměla chybět v knihovně žádného milovníka české historie.