Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 
        
      
   
      

Krajina ve stínu Recenze

18:26, 13. 9. 2020

Bohužel, tentokráte si režisér a scenárista Bohdan Sláma (Čtyři slunce, Venkovský učitel, Štěstí atd.), bezpochyby jeden z nejpřemýšlivějších filmových tvůrců dejme tomu střední generace, ukousl příliš velké sousto. Slámu je třeba pochválit za výběr tématu - tragické události, ke kterým skutečně došlo na Vitorazsku na a po konci války.

Když ovšem není k dispozici zdařilý scénář (Ivan Arsenjev) a Sláma s ním již nic kloudného nevyčaroval, tak se tato volba ukazuje jako dvojnásobná chyba. Rozpaky vzbuzuje již základní stavba filmu - oč nahodileji, povrchněji a zkratkovitěji se tvůrci věnují rokům, které tragédii v malé vesnici na jihu Čech předcházely, o to větší prostor dostane samotná masová vražda. Divák tak ale zákonitě nechápe motivy a jednání jednotlivých postav, mimochodem ne příliš zdařile načrtnutých. A už vůbec ne tak niterný proces, během kterého se z přátelského souseda stane vražedná bestie.

Místo aby Sláma věnoval pozornost postupnému budování atmosféry a zachycení plíživého zla, v první polovině snímku divákovi předvádí nesourodý pelmel výjevů, ve kterém je obtížné se vyznat. Herci tak toho nemají moc co hrát. Mimochodem, pokud je součástí výchozí situace skuhrání vitorazských sedláků, jak špatně se jim v První republice žije, pak by Sláma neměl vybírat tak blahobytně, ba skoro obézně vyhlížející herecké typy, kterým evidentně scházejí vrásky upracovaného a unaveného venkovana.

V porovnání s Krajinou ve stínu tak opět geniálně vyniká podobný film, monumentální Jasného epos Všichni dobří rodáci, který se věnuje podobnému tématu - jak se malý venkovský člověk dokáže vyrovnat s náporem velkých dějin a událostí. A bohužel, Veber Stanislava Majera není novým Františkem, přestože by na to Majer měl. Jen mu nikdo takovou roli nenapsal. I po Slámově filmu tak poválečné Vitorazsko zůstává stále zahaleno stínem neznáma.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Objednat předplatné zde

Přihlášení

Rychlovky

  • Symbio Digital: digitální agentura Roberta Haase a Libora Šimona postavila nový web pro investiční skupinu PPF. Na zakázce pracovala od podzimu 2020, zajistila kompletní proces od návrhu struktury přes UI až po vývoj.

  • FTV Prima: druhý díl seriálu Einstein - Případy nesnesitelného génia vidělo na hlavním kanále Prima v sobotu 15. května 1,009 milionu diváků (share 24,78 procenta) v cílovce 15+. O týden dříve to bylo 1,115 milionu.

  • Nestlé Česko a Slovensko: novou finanční ředitelkou Nestlé pro český a slovenský trh je Lenka Škopová. V Nestlé pracuje více než 12 let a v posledních pěti letech vedla oddělení pro finanční kontrolu.

  • IMT Smile: slovenská skupina vydává novou desku Srdce Rozum Boulevard. Ta vyšla fyzicky i digitálně 13. května a o dva týdny později se objeví i na vinylu. Label Universal Music.

  • Knihobot: online antikvariát rozjíždí vyhledávač knížek UlovKnihu.cz. Ten sleduje knižní nabídku více než 160 českých antikvariátů a denně monitoruje více než 1,8 milionu titulů. Umožňuje tedy vyhledávat v široké antikvární nabídce. "Přestože je trh knih z druhé ruky obrovský, pro antikváře je výrazně těžší a dražší shánět na internetu zákazníky než pro běžné knihkupce. Napomáhá tomu i přístup největších vyhledávačů zboží. Například Heureka.cz ve vyhledávání zboží z druhé ruky, a tím i antikvární knihy, upozaďuje, Zboží.cz je dokonce blokuje úplně," uvedl Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobot.cz.

  • O2 Czech Republic: vzhledem k pandemické situaci představenstvo mobilního operátora (majoritní vlastník PPF) svolává valnou hromadu k rozhodování per rollam s termínem hlasování od 28. května do 14. června 2021. Veškeré podklady pro akcionáře budou uveřejněny na internetových stránkách společnosti a v Obchodním věstníku.

  • Hit dne

    Trailer Godzilla vs Kong.

Recenze

Vojtěch Matocha: Prašina – Bílá komnata

Poslední a patrně nejpovedenější díl dobrodružné trilogie Prašina o tajemné pražské čtvrti, ve které nefunguje elektřina, ani signál mobilních telefonů a jejíž předchozí příběhy přitáhly pozornost řady foglarovských čtenářů a příznivců ježka v kleci.

Spisovatel Vojtěch Matocha, v civilním životě vývojář softwaru pro mobilní telefony, v Bílé komnatě do značné míry vycizeloval vypravěčský styl Prašiny - rychlý spád a příběh, který se odehrává v krátkém časovém úseku a ve kterém akce střídá akci, nyní ještě prokombinoval s hlubšími ponory do minulosti a do nitra hlavních hrdinů, chlapce Jirky a dívky En.

Matocha zároveň omezil, byť zcela nepotlačil momenty, které trochu dráždily u předchozích dvou knih. Totiž velkou roli náhod, které v první Prašině a Černém merkuritu zhusta posouvaly děj kupředu. V Bílé komnatě je stavba a plynutí příběhu logičtější, kompaktnější a propracovanější. Zároveň si i třetí kniha uchovává jedinečnou atmosféru oprýskaných a zaprášených domů, dvorků a zapomenutých bytů, které vytvářejí magický kolorit čtvrti Prašina, ukrývající v sobě úžasné vynálezy záhadného vynálezce z 19. století Hanuše Nápravníka.

Výsledkem je skvělé dobrodružné čtení pro celou rodinu (byť primární cílení jsou dětští čtenáři nad devět let), které se směle může postavit vedle legendárních příhod Rychlých šípů ve Stínadlech. S napětím čekáme, kam se Matochova vypravěčská fantazie po uzavření (?) trilogie vydá dále.