Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi
 

Král Artuš: Legenda o mečiRecenze

20. 5. 2017

Brilantní film na pomezí strhujícího dobrodružství a fantasy, od kterého si studio Warner Bros. hodně slibovalo a do jehož výroby zainvestovalo slušných 175 milionů dolarů. Bohužel, již z prvních týdnů na klíčovém americkém kinotrhu je jasné, že půjde o jeden z největších letošních byznysových propadáků v kinech (diváci v USA a Kanadě za prvních 14 dní promítání utratili za lístky jen 22 milionů dolarů). To je obrovská škoda - pro diváky a hlavně pro autorský tým, který zde odvedl výbornou práci.

Přitom Král Artuš strčí drtivou většinu soudobé fantasy/akční produkce hravě do kapsy, ať již díky moderní a opravdu chytré režii Guye Ritchieho (Sherlock Holmes, Podfu(c)k atd.), skvělým střihem a kamerou, zdařilou choreografií bojových scén, podmanivým vizuálním ztvárněním nebo epickou hudební složkou.

To vše je korunováno dobře napsanými a výtečně ztvárněnými hlavními postavami: Charlie Hunnam jako Artuš je oslnivý, přesně ten charismatický a inteligentní ranař-sympaťák, který dokáže oslovit dámské i pánské publikum. Hodně mu pomáhá jeho protihráč, jako většinou vynikající Jude Law coby zlý král Vortigern.

Film jako celek má akorát strhující tempo, je tu přesně ten správný poměr mluveného slova, cool nadsázky, hravosti a nápaditě vystavěných bitek. Ritchieho vypravěčský styl místy ohromí (viz střihové pasáže, vměstnávající dlouhý časový úsek do pár minut), po celou dobu filmu hlavně baví. Ještě jednou, je to strašná škoda a těžko říci, kdo u Warnerů odflákl svou práci, zda jen průzkum, nebo i marketing. Filmaři to rozhodně nebyli a modleme se, aby kvůli tomuto flopu nezapadl jasný Hunnamův talent.

Odběr newsletteru:

reklama

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • Live Nation: koncertní agentura přiveze do Česka koncert jazzového klavíristy Herbieho Hancocka. Akce se uskuteční na podzim v Praze v nové hale O2 universum.

  • Axocom: vlastnictví televizní firmy bylo převedeno z mediální podnikatelky Eriky Luzsiczy na slovenskou společnost Elite Development. Tu podle slovenského obchodního rejstříku ovládá Luzsicza ze 100 procent.

  • Havas PR Prague: PR agentura v roce 2018 utržila 7,2 milionu korun. V meziročním srovnání to je pokles o 19 milionů korun. Ztráta z roku 2017 ve výši 700 tisíc se snížila na 500 tisíc korun.

  • Frekvence 1: novým moderátorem diskusního pořadu Press klub se stane bavič, publicista a scenárista Luděk Staněk. Jeho pořad na Mall.tv Události Luďka Staňka nově najede na denní periodicitu.

  • Alza.cz: největší český e-shop s Liftagem v Praze testují společný rozvoz zásilek a lidí. Za pomoci sdílených anonymizovaných přepravních dat analyzují pohyb dopravců a vozů taxi, které by v případě volných kapacit mohly sloužit také k převozu balíčků.

  • Severotisk: novým jednatelem velké tiskárny z německé skupiny Euro-Druckservice se stal Milan Černý. Doplnil tak Petra Litvana.

  • Na turné

    Lenka Filipová
    07. 10.13. 11.
  • Hit dne


    Trailer k Spider-Man: Daleko od domova.

Recenze

Avengers: Endgame

Předchozí vysoce povedený film Avengers: Infinity War (2018) a zejména jeho mrazivý závěr ve fanoušcích vyvolal obrovská očekávání, která však aktuální pokračování Avengers: Endgame plní jen zčásti. Spíše minimálně. Bohužel. Jakoby by se režisérská dvojice Anthony Russo, Joe Russo lekla tak slibně rozjetého příběhu, jako by jim došla kreativita a její nedostatek i navzdory všem monumentálním trikům nahrazovala rutinou a předvídatelností.

Zklamání ze závěru aktuální fáze Marvel Cinematic Universe má několik důvodů. Nepříliš propracovaný a povedený scénář, který místy nepřehledný děj roztáhl na úmornou plochu tří hodin. Minimum hlášek a minimum nápaditosti při rozvíjení postav. Pokud scenáristé sáhnou k tak otřepanému triku sci-fi jako je stroj času, logicky se pak dostanou do neřešitelných paradoxů jako je pomotaná souslednost, faktické zacyklení dějů a zdvojování postav, které jsou však nonšalantně pominuty v zájmu zachování příběhu. A k tomu nezbytné výboje progresivního Hollywoodu ve formě feministických bojůvek či faktické předání  jedné z postav z rukou unaveného bílého muže do náruče energií kypícího černocha.

Tohle už nezachrání ani očekávaná velká závěrečná bitva, která je příliš krátká, bez napětí a překvapení, než aby uspokojila nároky namlsaných diváků z předchozího filmu. Mohli jsme dostat velkolepé a invenční zakončení velké ságy a zatím nám filmaři naservírovali jen řemeslně odvedený standard. Škoda, škoda, škoda.