Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi
 

Recenze

Daft Punk: Random Access Memories

Poněkud přehypovaný projekt Daft Punk na sobě udělal kus práce. Po nepříliš povedeném albu Human After All se vrátil ke kreativnímu a neotřelému retro zkoumání nejrůznějších odrůd popové elektroniky. S Random Access Memories se posluchač ponoří do trochu kalných vod 70. a 80. let, do času bubblegumových seriálů typu Miami Vice, natupírovaných účesů a analogového synthpopového zvuku. ... celý článek

Benoit Pioulard: Hymnal

Jeden z nejzajímavějších umělců ze stáje Kranky, americký multiinstrumentalista a fotograf Thomas Meluch, vystupující pod pseudonymem Benoit Pioulard, se konečně vrátil z výletu k vedlejšímu projektu Orcas a po tříleté pauze vydává další sólovou desku. Dobrá zpráva hned na začátek: po předchozím, poněkud nemastném neslaném albu Lasted je to opět ten starý dobrý Pioulard. Tedy talentovaný písničkář, kombinující moderní folk se zasněným popem, zádumčivým ambientem a lo-fi elektronikou (ostatně na field recordings Meluch jako hudebník de facto začínal). ... celý článek

Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama

Docela zajímavý film, který ale až příliš bolestně ukazuje ošidnost a limity filmování někde na druhém konci světa. Debutantka Vendula Bradáčová vyjela s kamerou do nepálského Káthmándú, aby zachytila alternativní existenci herečky Doroty Nvotové coby organizátorky trekových výprav do Himalájí a současně idealistické ženy, která chce pomocí tamním dětem alespoň trochu zmírnit bídu chudého Nepálu. Díky nenadále eskalaci je však vyznění filmu zcela odlišné, než si tvůrci původně představovali. ... celý článek

Tono Stano: Moje barvy

Leica Gallery po dlouhé sérii úspěšných výstav mírně zaškobrtla. Spojení Tono Stana a barevné fotografie zní až neuvěřitelně, výstava Moje barvy tak vzbuzuje hned od počátku velká očekávání. Místo nadšení však bohužel nastoupí zklamání. Výstavě chybí koncept, jediným sjednocujícím prvkem výstavy je barva, a to nestačí. Nejedná se o žádný ucelený pohled, jaký představovala Stanova výstava Bílý stín v galerii Václava Špály. ... celý článek

Kovář z Podlesí

Tvůrci Kováře z Podlesí měli sympatickou snahu natočit chytrou a vtipnou pohádku, takovou, jaké se točili kdysi. Jenže spíše než milý a laskavý dotyk klasických děl ze starých časů Kovář bolestně připomíná chaos a uspěchanost časů nových. Odbytý scénář (Pavel Göbl nejen režíroval, ale i psal), školometské, papírem šustící dialogy, divné hlášky, zmatený a roztříštěný příběh a k tomu ne úplně zvládnuté vedení herců, s výjimkou starých pák typu Bolka Polívky, Josefa Somra nebo Milana Markoviče. ... celý článek

Velký Gatsby

Fanynky Leonarda di Capria budou mít po shlédnutí tohoto filmu velmi pravděpodobně vlhké sny. Jejich miláček je tu fantastickou kamerou vyzdvižen na piedestal dokonalého idolu a přitažlivého tajemného zbohatlíka, který je doslova prozářen hřejivými paprsky dokonalé červené knihovny. Tajemno, pohádkové bohatství, kultivovaný krasavec a romantika v podobě nenaplněné ideální lásky, vše je tu smícháno do zidealizovaného obrazu Ameriky ve 20. letech těsně před Černým pátkem. Jo a kromě toho tu vlastně di Caprio výborně hraje. ... celý článek

Neuvěřitelná dobrodružství Tada Stonese

Španělsko nabízí světu svého Indianu Jonese. Je to animovaný, optimistický amatér, nešika a štístkař v jedné osobě, zapálený do archeologie, a hlavně chce ochránit tajné město Inků před nenasytnými vykradači historických památek. Na cestě mu přitom pomáhají pes Jeff, němý papoušek Belzoni a především krásná archeoložka Sára, která se, světe div se, v závěru filmu... ale to neprozradíme. ... celý článek

Tři sestry: Líná hudba holý neštěstí

Po třech letech od poslední řadové desky Lázničky (2010) nastřádala parta kolem Fanánka a Magora další kolekci veselých pubrockových odrhovaček, které stále neztratily kouzlo sympatické zábavy a občasného zjevení jasného hitu s hypertrefným textem. Ten model se vlastně u Sester nemění desítky let: každou desku lze roztřídit na několik superšlágrů, pár skladeb, které neurazí, a zbytek, jenž spadne do hlušiny. Na Líná hudba holý neštěstí do první kategorie patří eponymní píseň, Desítka, Masky sádrový a hlavně Dobré ráno. ... celý článek

John Green: Hvězdy nám nepřály

Cynické, a přesto upřímné, zábavné, brutální, a přesto dojemné. Takové je vyprávění Johna Greena Hvězdy nám nepřály, v němž autor zachycuje asi to nejsmutnější, co se v dnešním světě děje. Umírání dětí na rakovinu. Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá Hazel, která je na svůj věk přehnaně vyspělá. Ale jak sama říká, u ní čas funguje zcela jinak než u ostatních. ... celý článek

reklama

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • HBO Europe: premiéra nové, šestidílné špionážní minisérie Bez vědomí bude na HBO a HBO Go 17. listopadu. Na HBO Go bude uvedeno vůbec poprvé v historii české produkce HBO všech šest epizod najednou.

  • Brutal Assault: jedním z headlinerů dalšího ročníku velkého metalového festivalu, který se koná v Josefově u Jaroměře, se stanou britští gothic metalisté Cradle of Filth.

  • Konektor Place: seskupení agentur získalo dva nové klienty - Playstation CZ (vztahy s médii) a Danone (sociální sítě).

  • Xindl X: vyprodal chystaný koncert v pražské hale Forum Karlín, který se koná na konci listopadu. Kapacita se pohybuje něco nad 3 tisíce lidí. V těchto dnech písničkářovi vychází Best of u Universal Music.

  • ACNielsen Czech Republic: výzkumná a analytická společnost v roce 2018 utržila 425 milionů korun. V meziročním srovnání to je o 30 milionů více. Čistý zisk narostl z 5,5 milionu na 9,7 milionu korun.

  • Nutricia: novou marketingovou ředitelkou výrobce dětské a klinické výživy ze skupiny Danone se od 1. října stala Anna Zatorska (již 15 let ve skupině).

reklama
  • Na turné

    Visací zámek
    01. 11.07. 12.
  • Hit dne

    Trailer k netrpělivě očekávanému filmu Joker.

Recenze

Joker

Úchvatný, takřka geniální film, na druhou stranu z určitého aspektu chorý a nebezpečný snímek. Příběh Batmanova protivníka Jokera, který vznikl podle originálního scénáře, tedy nikoliv podle komiksové předlohy, je bezpochyby filmovou událostí letošního roku. Již jen díky dechberoucímu výkonu Joaquina Phoenixe v hlavní roli.

Phoenix se dostal mnohem dál, než u jiné své skvělé kreace - postavy Johnnyho Cashe ve Walk the Line (2005). Přerod frustrovaného a neúspěšného stand-up komika, trpícího mentální poruchou a přeludy, v masového zabijáka děsícího Gotham City, ve Phoenixově hypnotickém podání je mrazivá, až zrůdně krásná záležitost. Navíc podtržená netradiční hudbou islandské muzikantky Hildur Guðnadóttir. Těžko vzpomenout na nějaký film z posledních let, který by působil tak intenzivně a naléhavě. Phoenix, který takřka nesleze z plátna, se zde dotýká herecké nesmrtelnosti. A leckterého diváka přitom napadne, jakými vnitřními běsy asi trpí herec samotný.

Režisér Todd Phillips (Pařba ve Vegas, Týpci a zbraně) v Jokerovi komiksový svět novátorsky pojal jako realitu, tedy bez superschopností, superhrdinů nebo nějakých výraznějších akčních scén a honiček. Je to vlastně spíše psychologické drama až thriller, než klasický komiksový film. I to přispívá k hlavní kontroverzi: Joker na některých místech působí jako svůdná oslava zla. Bezpochyby (taky) pod vlivem tohoto filmů spáchá řada zlých lidí řadu zlých skutků. A je otázka: má film sloužit něčemu takovému? Mají se filmaři snažit, byť geniálně, zapůsobit na to negativní v každém člověku, co má každý někde v sobě, ale drtivá většina lidí to dokáže potlačit? Při sledování Jokera se možná část diváků o sobě dozví nehezké věci. I to je součást výjimečného filmového Jokera.