Film, který nezáměrně dobře ilustruje celou bídu české kinematografie. Řemeslně výborně zvládnutý (zde tedy s výjimkou scénáře) a s podmanivými hereckými výkony. Myšlenkově však nejen chudičký, ale především naivní, částečně autistický a bolestně lokální. Je to přesně ten typ snímku, který bohužel za hranicemi této země nebude nikoho zajímat...
Celý článek ⇢
Přestože tvůrci seriálového Zaklínače, který vznikl podle slavné knižní předlohy Andrzeje Sapkowského, odmítají porovnávání s hyperúspěšnou sérií Hra o trůny (HBO), je jasné, že se mu neubrání. Hra o trůny se stala nezpochybnitelným benchmarkem pro jakýkoliv epický/výpravný fantasy seriál. Při vší úctě k producentovi Zaklínače, streamovací platformě Netflix, na první dobrou Zaklínač působí v mnoha ohledech laciněji...
Celý článek ⇢
Tak silný příklon k infantilitě a pohádce čekal asi málokdo. Zatímco u předchozích dílů se dalo ještě žonglovat s kategoriemi jako dobrodružný, akční, sci-fi film, Star Wars: Vzestup Skywalkera se razantně posunul k čistě pohádkovému vyprávění: jakmile se děj "zasekne" nebo se postavy ocitnou v úzkých, zčistajasna se objeví hodný nebo zlý kouzelný dědeček (popřípadě člověk, který měl být dávno mrtvý), mávne čarovnou hůlkou či sdělí klíčovou informaci ("Tohle musí být velitelská loď, prostě to tak cítím.", zjevení se dekódovacího odznaku atd.), a jede se dál...
Celý článek ⇢
Jeden z pomyslných vrcholů letošní knižní sezóny v Česku. Přední český historik Petr Čornej po letech práce vydává objemnou (téměř 900 stran) biografii proslulého Jana Žižky v roce, kdy se připomíná 600. výročí výbuchu husitské revoluce. Po monumentální práci Josefa Pekaře, vydané v letech 1927 až 1933, je Čornejova kniha druhé nejrozsáhlejší dílo, které doposud bylo o Žižkovi napsáno...
Celý článek ⇢
Další vysoce exkluzivní seriálová práce talentovaného režiséra Ivana Zachariáše, která však nemá tak údernou sílu jako Zachariášova seriálová prvotina Pustina (2016; rovněž pro HBO). Špionážní drama Bez vědomí, fikce na pozadí skutečných událostí, celkem úspěšně fabuluje o skutečném pozadí Sametové revoluce a o rolích tajných služeb v historii...
Celý článek ⇢
Ano i ne. Režijní a scenáristický debutant na poli celovečerních filmů Jiří Havelka se zaměřil na vděčné a možná málo vytěžené téma, které nejenže skýtá celou řadu možných bizzarních situací, vztahových kolotočů, silných momentů a netušených zvratů, ale třeba díky aktuálnímu zdražování bydlení ve velkých městech může oslovit dost širokou cílovou skupinu diváků...
Celý článek ⇢
Každý tvůrce "automobilového" filmu bude mít tu smůlu (a z diváckého hlediska štěstí), že jeho snažení bude vždy srovnáváno a poměřováno s žánrovým etalonem, snímkem Rona Howarda Rivalové. Tento vynikající historický film o zápolení jezdů F1 Niki Laudy a Jamese Hunta takřka smrdí benzinem a řidičským šílenstvím a nastavuje vysokou laťku pro všechny následovníky...
Celý článek ⇢
Nový Terminátor: Temný osud, který dějově navazuje na kultovního Terminátora 2: Den zúčtování (1991), nemusel být vůbec špatný film. Už jen účast původní Sarah Connorové v podání herečky Lindy Hamilton, Arnolda Schwarzeneggera a Jamese Camerona na postu producenta z něj dělají pozoruhodnou a slibnou záležitost. Tim Miller (kultovní Deadpool) na režisérské židli je pak zárukou kvalitní filmařiny a skvělé akční podívané...
Celý článek ⇢
Úchvatný, takřka geniální film, na druhou stranu z určitého aspektu chorý a nebezpečný snímek. Příběh Batmanova protivníka Jokera, který vznikl podle originálního scénáře, tedy nikoliv podle komiksové předlohy, je bezpochyby filmovou událostí letošního roku. Již jen díky dechberoucímu výkonu Joaquina Phoenixe v hlavní roli...
Celý článek ⇢
Hodně zvláštní film - odehrává se ve 22. století, s rekvizitami z 21. století a s nápady ze sci-fi knížek 20. století. A tak jsme v relativně vzdálené budoucnosti stále svědky takových věcí, jako jsou vícestupňové rakety s klasickým pohonem a s odhoditelnými stupni nebo měsíční vozítka, která jsou jen o fous vylepšenou verzí starého Lunar Roveru...
Celý článek ⇢
Asociace komunikačních agentur: oborová organizace na své mimořádné valné hromadě zvolila nové vedení - prezidentkou se stala Petra Jankovičová (Triad)a výkonnou ředitelkou Kateřina Hrubešová (ex-SPIR).
PR Klub: shortlisty s finalisty oborového ocenění Mluvčí roku 2022 (podle abecedy). Kategorie soukromý sektor - Pavel Jína (Škoda Auto), Tomáš Kubík (Penny Market), Zdeněk Kovář (Plzeňský Prazdroj), Kateřina Pavlíková (Čedok), Jiří Peroutka (dm drogerie), Jana Ptačinská Jirátová (Kofola ČeskoSlovensko). PR tým - Česká spořitelna, Česká televize, České předsednictví v Radě EU 2022, Člověk v tísni, Hasičský záchranný sbor ČR, Institut klinické a experimentální medicíny, Tým Petra Pavla.
FTV Prima: CNN Prima News a kanál Prima odvysílaly Superduel: Bitva o Hrad, ve kterém se prezidentští kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš střetli v živém vysílání před publikem. Sledovanost pořadu na obou kanálech byla podle stanice v součtu 1,193 milionu diváků v CS 15+. Podíl na sledovanosti činil 29,88 v 15+ (opět součet).
Rock rádio: rádiová stanice, patřící do mediální skupiny Media Bohemia, koncem roku změnila moderátorský tým. Do rádia nastoupily dvě zpěvačky Annabelle Fárová a Leona Šenková. Aktuálně dochází ke změně i v ranním vysílání, pořad Rockovej rozjezd bude nově moderovat zpěvák, skladatel, muzikálový herec a hudební producent Viktor Dyk.
Live Penalty: pražská start-upová firma, který propojuje svět gamingu s živým vysíláním (fotbalová free-to-play aplikace), v roce 2021 prodělala přes 14 milionů korun. O rok dříve prodělek činil 2,3 milionu.
ZZ Top: do České republiky poprvé přijede americký zpěvák a kytarista ZZ Top Billy F. Gibbons se svou sólovou kapelou. Koncert se uskuteční v červnu v pražské hale O2 Universum. Koncert pořádá v rámci série Prague International Bluenight agentura Liver Music.
Jen výjimečně podá český historik nebo publicista, věnující se zahraničním historickým tématům, tak soustředěný, precizní a tak ohromující výkon, jako se to podařilo Alešovi Valentovi v případě jeho publikace Německý rok 1968. Jistě, stejně uhrančivá a vyčerpávající je například publikace Jan Žižka Petra Čorneje, husitský vojevůdce a jeho doba je však bytostně české téma s množstvím pramenů v tuzemských archívech.
Šíři Valentova záběru naznačuje již podtitul Předpoklady, průběh a důsledky kulturní revoluce v SRN (Spolková republika Německo, pozn. aut.). Jen nástinu zvláštní německé mentality, formované luterským protestantismem, sklony k idealismu, "záchraně" světa, páchání dobra a opožděným vznikem moderního německého národa a státu (a z toho plynoucí vydobýt si pozici v evropské mocenské konstelaci), věnoval Valenta úvodních sto stránek (!).
Teprve s tímto základem a kontextem se autor pouští do brilantního a detailního popisu marxistické kulturní revoluce (s viditelným vrcholem v roce 1968), která v druhé polovině 20. let definitivně přepsala společenskou a politickou mapu západního Německa a s jejímiž neblahými důsledky (Green Deal, Energiewende, popularita levicového extremismu u německých sousedů, degenerace liberalismu či vstup extremistických Zelených do vlády) se nyní potýkají okolní evropské země.
Valentova kniha přitom není pouhým suchým popisem, jak marxistické a neokomunistické myšlenky po druhé světové válce pozvolna pronikly prostřednictvím moderny, Frankfurtské školy, univerzitních kampusů a dlouhého pochodu institucemi do německé společnosti. Celá kniha je napěchována Valentovými trefnými, brilantními a osvěžujícími postřehy, úvahami, dedukcemi a komentáři, které jsou jednou z nejcennějších ingrediencí Německého roku 1968.
Naprosto stěžejní kniha pro poznání celé šíře a důsledků neokomunistické revoluce, které v SRN vedly k oprášení, tolerování myšlenek a nakonec k mocenskému vítězství radikální neokomunistické levice, která je aktuálně v Německu významnou součástí Scholzovy vlády. Pro člověka ze sovětské koloniální říše šokující skutečnost, díky Valentově knize dobře pochopitelná.