Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Po strništi bosRecenze

18. 8. 2017

Dlouho očekávaný prequel ke slavné Obecné škole se všemi svými přednostmi i nectnostmi. S tím, že těch druhých bohužel poněkud převažuje. Zatímco u Školy se mělký příběh, spíše volně nahozený sled scének, díky skvělým dialogům, přehršli vtipů a výborným hereckým výkonům ještě snesl, u dějového předfilmu Po strništi bos absence nějakého výraznějšího děje už hodně dráždí.

A to nejen vzhledem k výrazně menšímu počtu laskavě humorných scének, povedených hlášek atd, ale i kvůli způsobu vzniku scénáře. Film nezapře, že vznikl jako "sesypaný" scenáristický pelmel ze stejnojmenné, autobiograficky laděné povídkové knížky Zdeňka Svěráka. Vydobytí místa v klukovské partě na malém městě nebo náhled do dávné rodinné historie (jejíž pointu navíc divák odhadne dávno před koncem filmu) jsou sice hezké náměty pro několik "bakalářských" povídek, samy o sobě však rozsáhlý prostor celovečerního filmu neunesou.

A tak hlavními devizami novinky Jana Svěráka jsou povedené výkony herců, zejména představitelů dětských rolí. Především Alois Grec coby "malý Zdeněk Svěrák" září - je roztomilý, nikoliv přeslazený, a rozhodně se nenechá zastínit plejádou slavných hereckých kolegů (Tereza Voříšková, Oldřich Kaiser, Hynek Čermák, novou polohu dědečka ukázal Jan Tříska). Jedinou výjimkou je nadaný Ondřej Vetchý, který v roli tatínka působí poněkud bezkrevně a zakřiknutě.

I přes mělkost příběhu se však dá čekat, že se na Po strništi bos pohrnou davy. Oba Svěráci totiž vše dokázali (ostatně jako u několika předchozích snímků) umně zaobalit jakousi aurou hřejivých a nostalgických vzpomínek na dětství/předchozí roky, které jsou univerzální pro všechny.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Rychlovky

  • Progressivefx: postprodukční studio, specializující se na vizuální efekty a animaci pro reklamní, filmový a herní průmysl, v roce 2019 utržilo přes 66 milionů korun. V meziročním srovnání to je o 4 miliony více. Čistý zisk v daném období se zvýšil ze 3 milionů na 3,6 milionu korun.

  • Mindshare: novým jednatelem mediální agentury se stal Zoran Jovanović (CEO Mindshare pro střední a východní Evropu). Nahradil Martina Hanzala (bývalý CEO), který z agentury odešel.

  • Olympic: v nové sestavě pracuje na novém albu, nazvaném Kaťata. "Řekl bych, že album Kaťata je naprosto zásadní zlom Olympiku. O této desce už jsme mluvili víc než rok, tedy ještě před tím, než odešel Jirka. Pak už bylo jasný, že Olympic s novým klávesákem musí znít jinak. Pro fanoušky máme jasný vzkaz. Olympic rozhodně nehodlá končit kariéru v klinči se Želvou na rtech," uvedl Petr Janda. Kaťata vydává Supraphon na CD, LP i digitálně.

  • WPP: globální komunikační koncern za 3Q 2020 vykázal srovnatelné tržby ve výši 2,4 miliardy liber. V meziročním srovnání se jedná pokles o 7,6 procenta. Meziroční poklesy v 3Q za jednotlivé velké trhy: USA minus 5,5 procenta, Velká Británie minus 6,5 procenta, Čína minus 16,7 procenta, Německo 1,8 procenta. Srovnatelné tržby za tři kvartály 2020 dosáhly 7,1 miliardy liber (pokles o 8,9 procenta).

  • Česká televize: kanál ČT2 začne od 4. listopadu vysílat nový dokumentární cyklus Mistři medicíny, který pohledem tří režisérů představí třináct předních českých lékařek a lékařů. Mezi nimi nechybí Pavel Kolář, Hana Roháčová nebo Vladimír Beneš. Scénář a režie Viktor Polesný, Kamila Vondrová, Oskar Reif.

  • Atmedia: mediazastupitelství, které prodává reklamní prostor na tematických TV stanicích, začne od 1. ledna 2021 zastupovat i Seznam.cz TV. Seznamácká televize bude zařazena do obchodních balíčků atmax, atadults a atchoice. "Zařazením Televize Seznam do obchodní nabídky Atmedia zjednodušujeme partnerům, zejména mediálním agenturám, plánování a administrativu při nákupu reklamy," uvedl Tomáš Búřil, obchodní ředitel Seznam.cz.

  • Hit dne

    Karel Gott & SOČR - Jdi za štěstím

Recenze

Krajina ve stínu

Bohužel, tentokráte si režisér a scenárista Bohdan Sláma (Čtyři slunce, Venkovský učitel, Štěstí atd.), bezpochyby jeden z nejpřemýšlivějších filmových tvůrců dejme tomu střední generace, ukousl příliš velké sousto. Slámu je třeba pochválit za výběr tématu - tragické události, ke kterým skutečně došlo na Vitorazsku na a po konci války.

Když ovšem není k dispozici zdařilý scénář (Ivan Arsenjev) a Sláma s ním již nic kloudného nevyčaroval, tak se tato volba ukazuje jako dvojnásobná chyba. Rozpaky vzbuzuje již základní stavba filmu - oč nahodileji, povrchněji a zkratkovitěji se tvůrci věnují rokům, které tragédii v malé vesnici na jihu Čech předcházely, o to větší prostor dostane samotná masová vražda. Divák tak ale zákonitě nechápe motivy a jednání jednotlivých postav, mimochodem ne příliš zdařile načrtnutých. A už vůbec ne tak niterný proces, během kterého se z přátelského souseda stane vražedná bestie.

Místo aby Sláma věnoval pozornost postupnému budování atmosféry a zachycení plíživého zla, v první polovině snímku divákovi předvádí nesourodý pelmel výjevů, ve kterém je obtížné se vyznat. Herci tak toho nemají moc co hrát. Mimochodem, pokud je součástí výchozí situace skuhrání vitorazských sedláků, jak špatně se jim v První republice žije, pak by Sláma neměl vybírat tak blahobytně, ba skoro obézně vyhlížející herecké typy, kterým evidentně scházejí vrásky upracovaného a unaveného venkovana.

V porovnání s Krajinou ve stínu tak opět geniálně vyniká podobný film, monumentální Jasného epos Všichni dobří rodáci, který se věnuje podobnému tématu - jak se malý venkovský člověk dokáže vyrovnat s náporem velkých dějin a událostí. A bohužel, Veber Stanislava Majera není novým Františkem, přestože by na to Majer měl. Jen mu nikdo takovou roli nenapsal. I po Slámově filmu tak poválečné Vitorazsko zůstává stále zahaleno stínem neznáma.