Slátanina minimálně měsíce března. Vůbec nejde o pohled "takhle to nebylo", bavíme se tu o rovině "(ne)zvládnutí základního filmového řemesla". Tvůrci k látce přistoupili asi tím nejhloupějším a nejsnadnějším způsobem: do apokalyptických kulis zániku starořímského města Pompeje v říjnu 79 po Kristu se narouboval odfláknutý příběh nepravděpodobné lásky mladé římské patricijky a barbarského otroka, který touží pomstít rodiče.
Je tu všechno, co byste nechtěli mít na jedné filmové hromadě: brutální masakr jakési zapomenuté vesničky pastevců koní, jediné přeživší dítě, zlí a bezcitní Římané, hodní a obětaví otroci a gladiátoři, dotěrný nápadník, který ne a ne umřít a který vybafne z plátna vždy, kdy již doufáte, že ho scénáristé konečně odstranili z děje, plus legračně a nepříliš propracovaně působící souboje (zvláště v kontextu oslňujícího filmu 300: Vzestup říše).
Ostatně varováním pro poučeného diváka by mělo být obsazení režisérské židličky Paulem W.S. Andersonem, který je podepsaný pod obávanou séri Resident Evil nebo filmem Vetřelec vs. Predator. Nebýt hojného užití relativně slušných počítačových triků a účasti některých hereckých jmen, jednalo by se o slabší béčko jako vyšité.
