Zábavnější než dřív a odvážnější než většina dnešních filmů. Takový je nový Robocop, který se na plátna českých kin dostává trochu neobvykle ještě dříve než na plátna kin amerických. Ale až divák zhlédne poslední záběr nové verze klasiky z osmdesátek, rychle pochopí, že tohle si asi v USA příliš neužijí.
Jejich hlavní boj dneška – za „bezpečnější svět“ – je zde rozcupován, zesměšněn, dehonestován. Navíc novinka režiséra Josého Padilhy je tak otevřeně satirická vůči většině principů dnešní Ameriky, že si obyčejný Středoevropan vůbec nedokáže představit, jak na to bude americké publikum reagovat.
Robocop je zároveň unikátní i v jiné věci. Jako první z remaků pokleslých klasik let osmdesátých skutečně stojí za zhlédnutí a je třeba jej vnímat jako relevantní snímek. To u všech těch Predátorů, Total Recallů a podobných zvěrstev možné nebylo. O oprašování estetiky smutné osmé dekády minulého století ve filmech jako Riddick nebo Bitevní loď raději ani nemluvě.
