Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 
      
     
      
        

Šarlatán Recenze

21:23, 22. 8. 2020

Po Havlovi je tu v krátkém čase další povedený životopisný snímek z bohatých moderních dějin českých zemí. Doufejme jen, že na rozdíl od snímku Stanislava Horáka se zde nenajdou úsměvní rozumbradové, kteří budou máchat pěstičkou: "Takhle to nebylo!"

Slavná režisérka Agnieszka Holland (Přes kosti mrtvých, Hořící keř, Aféra, Domek z karet atd.) a scenárista Marek Epstein (Anděl Páně 2, Signál, Ve stínu, Václav atd.) zvolili k příběhu skutečného léčitele Jana Mikoláška nelehký, o to sympatičtější klíč. Mikolášek je v Šarlatánovi líčen jako rozporuplný až hrozivý člověk, ač "nadán Bohem" léčitelskými a výjimečnými schopnostmi, stále v první řadě bojující s vnitřními běsi a svody moci. To vše na pozadí silného téma boje nezařaditelných jedinců versus systém totalitární moci.

Výsledkem je mnohovrstevnatý příběh, vyčnívající z běžné produkce životopisných filmů a nabízející řadu silných/překvapivých momentů (včetně cenné připomínky, jak odporný systém byl komunismus v tehdejším Československu). V silném castingu vedle dominantního Ivana Trojana (divák si zde po zoufalém Bourákovi výrazně spraví chuť) skvěle vyčnívá slovenský herec Juraj Loj v roli vnitřně rozervaného Mikoláškova partnera. Hrát vedle Trojana je těžký úkol, Loj se ho zhostil s pozoruhodným nasazením, grácií a charismatem. Zapamatovat toto jméno!

Rovněž Josef Trojan (syn Ivana Trojana) coby mladý Mikolášek demonstruje, že zde roste nepřehlédnutelný talent a nadaný herec jako stvořený pro role podivínů všeho druhu, uvnitř cloumaných řadou démonů. Snad jen zdůraznění homoerotických scén v Šarlatánovi poněkud zavání konjunkturalismem, tolik poplatným dnešní podivné době.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Objednat předplatné zde

Přihlášení

Rychlovky

  • BrainZone: manažerská, kreativní, PR & marketingová agentura, která se specializuje na hudební průmysl, v roce 2020 dosáhla obratu 6,2 milionu korun. V meziročním srovnání to je pokles o 25 milionů. Firma skončila v prodělku 9,6 milionu, o rok dříve vygenerovala zisk 6,4 milionu korun.

  • POS Media Czech Republic: indoor mediální agentura v roce 2020 utržila 126 milionů korun. V meziročním srovnání to je nárůst o 58 milionů. Čistý zisk meziročně vzrostl z 8,5 milionu na 12 milionů korun. Firma patří do konsolidačního celku nizozemské POS Media, ve které by měl držet rozhodující podíl zakladatel a generální ředitel společnosti Richard van het Bolscher.

  • Firma na zážitky: zážitková společnost ze skupiny Media Bohemia v roce 2020 utržila přes 47 milionů korun. O rok dříve to bylo 68 milionů. Ztráta ve výši 6 milionů v roce 2019 se loni překlopila v účetní zisk ve výši 5 milionů korun.

  • Norah Jones: americká zpěvačka a písničkářka, kombinující jazz a pop, dnes vydává album s vánočními motivy, které nese název I Dream Of Christmas. Deska, na které spolupracoval producent Leon Michels, obsahuje písně jako White Christmas, Blue Christmas, Winter Wonderland, Christmas Time Is Here nebo také předělávku písně Christmas Don’t Be Late známé od filmových Chipmunků.

  • Publicis Groupe: PR agentura MSL získala nového klienta - platformu pro rozvoz jídla Dáme jídlo. Zajišťovat pro něj bude podporu v oblasti spotřebitelské i korporátní komunikace. Spolupráce byla zahájena na začátku října 2021. MSL nahrazuje předchozí agenturu Dáme jídlo PR Partners.

  • KKCG: fond Springtide Ventures ze skupiny Karla Komárka ml. investoval do izraelské společnosti Cognni, zaměřené na využívání umělé inteligence ve středních a velkých  firmách. Fond do firmy investoval 3 miliony dolarů formou SAFE (Simple Agreement for Future Equity). V roce 2022 by fond měl držet zhruba pětiprocentní podíl v Cognni. "Tuto investici považujeme za velmi perspektivní. Produkty, jež Cognni vyvíjí, jsou zaměřené na řízení a ochranu firemních dokumentů. To je něco, bez čeho se firmy v budoucnu neobejdou," uvedl Karel Tušek, technologický ředitel Springtide.

  • Hit dne


    Teaser pro nový seriál House of Dragon.

Recenze

Myši patří do nebe

Dlouhé roky připravovaný projekt podle stejnojmenné knihy Ivy Procházkové vyústil v povedený a nevšední animák, kterého bychom si měli vážit a opečovávat jako vzácnou květinku. V první řadě se jedná o výrazný a nadprůměrný projekt i v rámci té lepší části české animované tvorby (Jiří Trnka, Jiří Barta, Aurel Klimt, Břetislav Pojar atd.). Tradice v podobě tuzemské animace jako výkladní skříně české kinematografie, ať již to bereme z hlediska úrovně řemesla (nesmíme zapomenout i na podmanivou hudbu tohoto filmu) nebo sdělovaných myšlenek, tedy zaplaťpánbu nekončí.

Za druhé, Myši patří do nebe je skutečně chytře a promyšleně vystavěný rodinný snímek, na který dospělí mohou bez obav zajít se svými dětmi tak cca do dvanácti třinácti let. Tvůrci v čele s režisérskou dvojicí Jan Bubeníček - Denisa Grimmová v příběhu myšky Šupito a lišáka Bělobřicha citlivě a vyváženě namixovali směs dětské rozpustilé zábavy, fantazie a dospěláckých vážných témat, byť možná více gagů a hlášek by neškodilo a byť zejména v závěru si člověk řekne, zda některé vrstvy vyprávění malé děti vůbec pochopí.

A za třetí se jedná o krásný, ušlechtilý, lidský a emocionálně naléhavý snímek, žánrově asi nejblíž zábavnému dobrodružství, který v lidech probouzí to dobré a který by mohl zabodovat i za hranicemi České republiky (přesněji vzato jsou "Myši" česko-francouzsko-polsko-slovenský projekt). Témata, jak moc je důležité přátelství, být s tím, koho máme rádi (přátelé, maminka, tatínek), jak je důležité překonat vlastní strachy a umět se obětovat za své blízké, jsou nadčasová a všeobecně platná. Myši patří do nebe takto jako jeden z mála tuzemských filmů dokáží oslovit i rozmanité mezinárodní publikum.

Tři hlavní klady, kvůli kterým byste film neměli minout a vydat se s celou rodinou do kina.